Dave: Limity máme jen v sobě samém
V německé mutaci magazínu Esquire vyšel zajímavý článek, který by se dal nazvat : "Moudrost Davea Gahana, aneb co mě život naučil". Obsahuje výběr různých zpěvákových citací o životě...
• Posledních pár let velmi zvláštních a neobvyklých. Zpočátku jsem se hodně stáhnul a neměl jsem žádné ambice vrátit se zpátky do světa. Tenhle rok je ale jiný. Znovu jsem cestoval a navštívil na týden svou 89letou matku ve Velké Británii. To jsou chvíle, kdy si začnete vážit toho, co máte. Vždycky se snažím užívat si to, co mám, místo toho, abych byl otrávený tím, co nemám.
• Pokud jsi pořád myšlenkama v minulosti nebo v budoucnosti, nejspíš nemáš rád přítomnost. Vždy se snažím nemyslet příliš daleko do budoucnosti. To mě akorát dostane do problémů. Když jsem byl mladší, změny mě občas děsily. Ale čím jsem starší, tím víc mě baví zabývat se novými výzvami. Změny vidím jako šanci.
• Být tady a teď není vždy snadné, ale nikdy nudné. Stálost a změna jsou nepostradatelné součásti života. Jedno bez druhého nejde. Každá změna přináší nové možnosti.
• Rád pracuji s novými lidmi, protože tak se neustále vyvíjíš a rozšiřuješ si obzory. Vzal jsem si to z prvního setkání s Knoxem Chandlerem, se kterým jsem v roce 2003 natočil desku Paper Monsters. To změnilo můj postoj k práci s lidmi. Všiml jsem si: nové nápady získáš jedině tak, když přistupuješ k věcem jinak a vydáváš se novými uměleckými cestami.
• O stárnutí moc nepřemýšlím. Příští rok mi bude 60, ale pořád je tolik věcí, které chci dělat a vyzkoušet. Ale fyzické výzvy jsou pro mě dnes obtížnější než před 30 lety. Už bych neskákal spontánně z letadla s padákem. Protože vím, že přistání bude bolet. Chodím pravidelně surfovat, ale každým rokem je to vyčerpávající.
• Nehádám se se svým věkem, ale užívám si ho – se všemi jeho strádáními, ale i se všemi jeho novými možnostmi.
• Když posloucháme hudbu, jde to vždy ruku v ruce s určitými očekáváními. Zejména pokud jde o kapely, jejichž hudbu známe skrz naskrz. Jako součást Depeche Mode vám můžu sdělit něco víc, než jen zazpívat píseň.
• Skvělá věc na hudbě je, že se může neustále měnit. A také se může změnit natrvalo.
• Kdykoliv opustíte svou komfortní zónu nebo uděláte něco, v čem nejste zrovna dobří, potkáte nové lidi, kteří vám pomohou a rozšíří vaše obzory. Připadá mi čím dál víc vzrušující čelit nějaké výzvě, než zůstat v pohodlné zóně. Hranice jsou někdy důležité - aby je bylo možné porušit. Kdybych se nevyvíjel jako umělec, byla by to moje smrt (v tvůrčím slova smyslu). O překračování hranic mluví hodně lidí. Ale nakonec je to vždy o limitech v sobě samém.
• Připadá mi mnohem obtížnější rozvíjet se v soukromém životě než v tom uměleckém. Souvisí to i s tím, že každá změna se automaticky dotýká mé ženy, mé rodiny a mých přátel. Nicméně považuji lidský vývoj za stejně důležitý jako vývoj umělecký – tím spíš, že k němu dochází automaticky, jakmile jednáte s jinými lidmi a snažíte se tu být pro ně. Jeden moudrý přítel mi jednou řekl: "Je lepší naslouchat, než být vyslyšen. A raději dávat, než dostávat."
Čtěte také:
Dave: Nová nahrávka musí být skvělá
Dave: DM jsou výběh, kam se dobrovolně vracíme
Dave: Ve hře byla i Condemnation
Dave: Dnes znám svoji cenu
Dave: Hudba mojí dcery Martina nadchla
Dave: Za pár týdnů začneme zkoušet
Dave: Klidně bych zase pracoval s Floodem
Dave: Punk býval moje kotva
Dave: byl jsem trochu podvodník
Dave: Návrat Depeche Mode nevylučuju
-sin-
Dave: Limity máme jen v sobě samém
|
V německé mutaci magazínu Esquire vyšel zajímavý článek, který by se dal nazvat : "Moudrost Davea Gahana, aneb co mě život naučil". Obsahuje výběr různých zpěvákových citací o životě...
• Posledních pár let velmi zvláštních a neobvyklých. Zpočátku jsem se hodně stáhnul a neměl jsem žádné ambice vrátit se zpátky do světa. Tenhle rok je ale jiný. Znovu jsem cestoval a navštívil na týden svou 89letou matku ve Velké Británii. To jsou chvíle, kdy si začnete vážit toho, co máte. Vždycky se snažím užívat si to, co mám, místo toho, abych byl otrávený tím, co nemám. • Pokud jsi pořád myšlenkama v minulosti nebo v budoucnosti, nejspíš nemáš rád přítomnost. Vždy se snažím nemyslet příliš daleko do budoucnosti. To mě akorát dostane do problémů. Když jsem byl mladší, změny mě občas děsily. Ale čím jsem starší, tím víc mě baví zabývat se novými výzvami. Změny vidím jako šanci. • Být tady a teď není vždy snadné, ale nikdy nudné. Stálost a změna jsou nepostradatelné součásti života. Jedno bez druhého nejde. Každá změna přináší nové možnosti. • Rád pracuji s novými lidmi, protože tak se neustále vyvíjíš a rozšiřuješ si obzory. Vzal jsem si to z prvního setkání s Knoxem Chandlerem, se kterým jsem v roce 2003 natočil desku Paper Monsters. To změnilo můj postoj k práci s lidmi. Všiml jsem si: nové nápady získáš jedině tak, když přistupuješ k věcem jinak a vydáváš se novými uměleckými cestami.
• O stárnutí moc nepřemýšlím. Příští rok mi bude 60, ale pořád je tolik věcí, které chci dělat a vyzkoušet. Ale fyzické výzvy jsou pro mě dnes obtížnější než před 30 lety. Už bych neskákal spontánně z letadla s padákem. Protože vím, že přistání bude bolet. Chodím pravidelně surfovat, ale každým rokem je to vyčerpávající. • Nehádám se se svým věkem, ale užívám si ho – se všemi jeho strádáními, ale i se všemi jeho novými možnostmi. • Když posloucháme hudbu, jde to vždy ruku v ruce s určitými očekáváními. Zejména pokud jde o kapely, jejichž hudbu známe skrz naskrz. Jako součást Depeche Mode vám můžu sdělit něco víc, než jen zazpívat píseň. • Skvělá věc na hudbě je, že se může neustále měnit. A také se může změnit natrvalo. • Kdykoliv opustíte svou komfortní zónu nebo uděláte něco, v čem nejste zrovna dobří, potkáte nové lidi, kteří vám pomohou a rozšíří vaše obzory. Připadá mi čím dál víc vzrušující čelit nějaké výzvě, než zůstat v pohodlné zóně. Hranice jsou někdy důležité - aby je bylo možné porušit. Kdybych se nevyvíjel jako umělec, byla by to moje smrt (v tvůrčím slova smyslu). O překračování hranic mluví hodně lidí. Ale nakonec je to vždy o limitech v sobě samém. • Připadá mi mnohem obtížnější rozvíjet se v soukromém životě než v tom uměleckém. Souvisí to i s tím, že každá změna se automaticky dotýká mé ženy, mé rodiny a mých přátel. Nicméně považuji lidský vývoj za stejně důležitý jako vývoj umělecký – tím spíš, že k němu dochází automaticky, jakmile jednáte s jinými lidmi a snažíte se tu být pro ně. Jeden moudrý přítel mi jednou řekl: "Je lepší naslouchat, než být vyslyšen. A raději dávat, než dostávat." Čtěte také: Dave: Nová nahrávka musí být skvělá Dave: DM jsou výběh, kam se dobrovolně vracíme Dave: Ve hře byla i Condemnation Dave: Dnes znám svoji cenu Dave: Hudba mojí dcery Martina nadchla Dave: Za pár týdnů začneme zkoušet Dave: Klidně bych zase pracoval s Floodem Dave: Punk býval moje kotva Dave: byl jsem trochu podvodník Dave: Návrat Depeche Mode nevylučuju -sin- |









Rubriky článků:



(c)