Dave: Návrat Depeche Mode nevylučuju
Dave Gahan s "covidovým" zpožděním chystá vydání alba předělávek Imposter, které nahráli na podzim 2019 s týmem Soulsavers a desetičlennou kapelou. Jeho mediální kolečko rozhovorů začalo počátkem října. Začínáme s prvním rozhovorem pro NME...
Dave vysvětluje pro magazín NME :
Z těchto 12 vybraných skladeb cítím určitý pocit moudrosti a dlouhověkosti. Cítím to v písních, i ve zpěvu. Pro jejich zazpívání musíte mít něco odžito. Myslím, že ještě před dvaceti lety bych to nedokázal. Tohle vám potvrdí i jiní hudebníci. Někdy, když slyšíte určitou píseň v určitém období vašeho života, tak to prostě udeří na strunu a máte pocit, že o té písni víte všechno, o osobě, která ji napsala, o nápadu a příběhu, který za ní stojí. Tyhle písně byly vybrané z mnohem většího seznamu. Ale vybrali jsme ty písničky a umělce, o kterých jsme s Richem cítili, že změnili běh našich životů.
Ale takhle to všechno nezačalo. Mám pocit že to je záležitost určitého uvědomování si věcí v posledních deseti letech mé kariéry. Uvědomil jsem si, že ve způsobu, jakým zpívám píseň – ať už byla od někoho jiného nebo v začátcích od Martina Gorea – musím najít své vlastní místo. Vlastní ideu, svou vlastní roli. A právě hlas v písni je to, co mě s ní propojuje. Musel jsem sám sebe i posluchače přimět uvěřit, že to jde všechno ze mě.
Nahrávali jsme to v Shangri-La Studios v Malibu. V tomhle studiu nahrával i Johnny Cash svoje album předělávek American IV: The Man Comes Around. U jeho alba jsem vůbec neměl potřebu si poslechnout originály. Cashova verze Hurt od Nine Inch Nails mě naprosto dostala! Slyšel jsem, že ani pořádně nevěděl, kdo jí složil. Prostě mu jí ve studiu předložili, a chtěli z něho tehdy vytáhnout to nejlepší. V podobném duchu pracuje se mnou Rich Machin. Dal mě do prostředí se správnou skupinou muzikantů, a já se cítil naprosto komfortně, s jejich podporou v zádech. Měl jsem prostě pocit, že tady si můžu dělat kurva co chci!
Se Soulsavers už jsme pár desek nahráli, takže je mezi námi už určitá chemie. Když jsme se ve studiu sešli, tak ta chemie byla jasně hmatatelná. Nahrát to album bylo vlastně strašně snadné. Při zpívání těch písní jsem se cítil o hodně pohodlněji, než když zpívám Martinovy, či moje skladby. Tam je to vždycky trochu boj. Vždycky máte tendenci nějak se zavděčit tomu, kdo skladbu napsal - jako bývá právě Martin. Ale od tohoto pocitu se musítě oprostit, a najít si svoje vlastní vyjádření, aby to působilo autenticky. U některých umělců to šlo jednodušeji, u některých hůř. Například oprostit se od Neila Younga nebo Elvise trvalo nějakou dobu. Myslím to s maximální úctou k nim.
Je to docela vtipné, ale od doby kdy svět uzavřel lockdown, hrál jsem doma na kytaru víc než kdy jindy. Zapojil jsem jí do komba a nasadil "Exile On Main Street" od Stounů. Přehrával jsem to hodiny. Pak šla okolo moje žena, a já jí povídám : "Koukej, jsem v kapele!" Ona se na mě jen podívala, a říká: "No jasně, jsi ve Stounech! Zní to dobře!" No a to byl takový moment, kdy jsem pro sebe našel něco nového, něco osvobozujícího. To mě přivedlo k tomu, že jsem si začal hrát a házet na iPhone drobné nápady. To bylo skvělé.
ilustrační video ze zkoušky Soulsavers (2015), kdy Dave Gahan zanotuje kousek Midnight Rambler od Rolling Stones
Víte, po posledním turné Depeche Mode jsem si řekl "Chlape, končíme." Řekl jsem to sobě i jiným lidem několikrát. Ale tím, že jsem začal dělat na albu Imposter jsem v sobě opět něco otevřel. Začal jsem mít pocit "Páni, pořád si to užvám! Dokážu svým hlasem udělat něco, co ve mně vyvolá pocit, že jsem s něčím spojený."
Už dávno není nic samozřejmost. Už jsem se defintivně dostal do bodu, kdy pokud se při tom nebudu bavit, tak už to dělat nebudu. Ale rozhodně nevylučuju, že se Depeche Mode dřív nebo později vrátí do studia.
S kapelou jsme udělali tunu věcí, na které jsem opravdu pyšný. Myslím, že to přichází s časem a věkem. Martin loni vydal desku, která se mi moc líbila. Koupil jsem si jí, protože jinak by to nebylo ono. Vím, že se taky potlouká ve svém studiu, takže se asi někdy příští rok sejdeme. Doufejme, že si aspoň popovídáme o tom, co oba cítíme, a co bychom mohli dál dělat.
Se Soulsavers bych rád něco odehrál. Koncertování je mou obrovskou součástí. Doufám, že pár show uděláme - rozhodně v Londýně . Momentálně plánujeme pár věcí a vypadá to, že bychom byli schopní udělat nějakou šestitýdenní bublinu, a během ní nabídnout pár speciálních věcí. Bavilo by mě něco ve stylu "Večer s Imposterem". Doufám že se nám to povede, protože myslím že by to bylo opravdu něco unikátního.
-sin-
Dave: Návrat Depeche Mode nevylučuju
|
Dave Gahan s "covidovým" zpožděním chystá vydání alba předělávek Imposter, které nahráli na podzim 2019 s týmem Soulsavers a desetičlennou kapelou. Jeho mediální kolečko rozhovorů začalo počátkem října. Začínáme s prvním rozhovorem pro NME...
Dave vysvětluje pro magazín NME : Z těchto 12 vybraných skladeb cítím určitý pocit moudrosti a dlouhověkosti. Cítím to v písních, i ve zpěvu. Pro jejich zazpívání musíte mít něco odžito. Myslím, že ještě před dvaceti lety bych to nedokázal. Tohle vám potvrdí i jiní hudebníci. Někdy, když slyšíte určitou píseň v určitém období vašeho života, tak to prostě udeří na strunu a máte pocit, že o té písni víte všechno, o osobě, která ji napsala, o nápadu a příběhu, který za ní stojí. Tyhle písně byly vybrané z mnohem většího seznamu. Ale vybrali jsme ty písničky a umělce, o kterých jsme s Richem cítili, že změnili běh našich životů. Ale takhle to všechno nezačalo. Mám pocit že to je záležitost určitého uvědomování si věcí v posledních deseti letech mé kariéry. Uvědomil jsem si, že ve způsobu, jakým zpívám píseň – ať už byla od někoho jiného nebo v začátcích od Martina Gorea – musím najít své vlastní místo. Vlastní ideu, svou vlastní roli. A právě hlas v písni je to, co mě s ní propojuje. Musel jsem sám sebe i posluchače přimět uvěřit, že to jde všechno ze mě.
Nahrávali jsme to v Shangri-La Studios v Malibu. V tomhle studiu nahrával i Johnny Cash svoje album předělávek American IV: The Man Comes Around. U jeho alba jsem vůbec neměl potřebu si poslechnout originály. Cashova verze Hurt od Nine Inch Nails mě naprosto dostala! Slyšel jsem, že ani pořádně nevěděl, kdo jí složil. Prostě mu jí ve studiu předložili, a chtěli z něho tehdy vytáhnout to nejlepší. V podobném duchu pracuje se mnou Rich Machin. Dal mě do prostředí se správnou skupinou muzikantů, a já se cítil naprosto komfortně, s jejich podporou v zádech. Měl jsem prostě pocit, že tady si můžu dělat kurva co chci! Se Soulsavers už jsme pár desek nahráli, takže je mezi námi už určitá chemie. Když jsme se ve studiu sešli, tak ta chemie byla jasně hmatatelná. Nahrát to album bylo vlastně strašně snadné. Při zpívání těch písní jsem se cítil o hodně pohodlněji, než když zpívám Martinovy, či moje skladby. Tam je to vždycky trochu boj. Vždycky máte tendenci nějak se zavděčit tomu, kdo skladbu napsal - jako bývá právě Martin. Ale od tohoto pocitu se musítě oprostit, a najít si svoje vlastní vyjádření, aby to působilo autenticky. U některých umělců to šlo jednodušeji, u některých hůř. Například oprostit se od Neila Younga nebo Elvise trvalo nějakou dobu. Myslím to s maximální úctou k nim. Je to docela vtipné, ale od doby kdy svět uzavřel lockdown, hrál jsem doma na kytaru víc než kdy jindy. Zapojil jsem jí do komba a nasadil "Exile On Main Street" od Stounů. Přehrával jsem to hodiny. Pak šla okolo moje žena, a já jí povídám : "Koukej, jsem v kapele!" Ona se na mě jen podívala, a říká: "No jasně, jsi ve Stounech! Zní to dobře!" No a to byl takový moment, kdy jsem pro sebe našel něco nového, něco osvobozujícího. To mě přivedlo k tomu, že jsem si začal hrát a házet na iPhone drobné nápady. To bylo skvělé. ilustrační video ze zkoušky Soulsavers (2015), kdy Dave Gahan zanotuje kousek Midnight Rambler od Rolling Stones Víte, po posledním turné Depeche Mode jsem si řekl "Chlape, končíme." Řekl jsem to sobě i jiným lidem několikrát. Ale tím, že jsem začal dělat na albu Imposter jsem v sobě opět něco otevřel. Začal jsem mít pocit "Páni, pořád si to užvám! Dokážu svým hlasem udělat něco, co ve mně vyvolá pocit, že jsem s něčím spojený." Už dávno není nic samozřejmost. Už jsem se defintivně dostal do bodu, kdy pokud se při tom nebudu bavit, tak už to dělat nebudu. Ale rozhodně nevylučuju, že se Depeche Mode dřív nebo později vrátí do studia. S kapelou jsme udělali tunu věcí, na které jsem opravdu pyšný. Myslím, že to přichází s časem a věkem. Martin loni vydal desku, která se mi moc líbila. Koupil jsem si jí, protože jinak by to nebylo ono. Vím, že se taky potlouká ve svém studiu, takže se asi někdy příští rok sejdeme. Doufejme, že si aspoň popovídáme o tom, co oba cítíme, a co bychom mohli dál dělat. Se Soulsavers bych rád něco odehrál. Koncertování je mou obrovskou součástí. Doufám, že pár show uděláme - rozhodně v Londýně . Momentálně plánujeme pár věcí a vypadá to, že bychom byli schopní udělat nějakou šestitýdenní bublinu, a během ní nabídnout pár speciálních věcí. Bavilo by mě něco ve stylu "Večer s Imposterem". Doufám že se nám to povede, protože myslím že by to bylo opravdu něco unikátního. -sin- |
Rubriky článků:
(c)