Michaela Olexová: Fotka musí zachytit emoce
V těchto dnech vychází nová kniha fotografií Depeche Mode, které pořídila Michaela Olexová v období 1994-2002. Ještě než vám jí přiveze pošťák, můžete si zkrátit čekání rozhovorem s autorkou, který vyšel pro server Buzz...
Vše potřebné o knize, včetně objednávky najdete zde. U nás jí prodává také například Bontonland.
(Poznámka : V ukázkách vás určitě zaujme fotka Fletche s pražským hradem v pozadí. Ta pochází z roku 2000, kdy Fletch soukromě navštívil Prahu, a doprovázela ho právě Michaela. Reportáž z této návštěvy si můžete přečíst tady.
V červnu 1988 odehráli Depeche Mode více než 60 000 fanouškům na Rose Bowl v Pasadeně show, zvěčněnou ve filmu nazvaném 101. Přesto téhož týdne, kdy si nový šéf propagace Mick Paterson sedl a pročítal novinové výstřižky kapely, situace nebyla tak růžová.
Ve stejném roce se česká teenagerka Michaela Olexová nechala oslnit albem Music For The Masses. Jak Olexová vzpomíná : "O Depeche Mode jsem poprvé slyšela od kamarádky ze školy na začátku roku 1988. Zmínila se, že v březnu budou hrát v Praze. To byla velká věc, protože jsme ještě žili v temných dobách komunismu a mít kapelu ze západní Evropy bylo jako závan čerstvého vzduchu. Po promoci v roce 1990 jsem se rozhodla přestěhovat do Prahy, našla si tam práci, a spoluzaložila český a slovenský DM fan klub s názvem Depeche Mode Friends. Tam jsem měla na starosti produkci fan klubového časopisu Halo."
Při návštěvě Londýna v roce 1991 Olexová zaklepala na dveře Mute Records, "..aby jim řekla o našem fanklubu a časopisu". O několik měsíců později dostala dopis od vedení skupiny a byla pozvána do londýnské kanceláře DM.
"Tehdy jsem potkala Lynn Woodovou (Newcombovou), která v té době vedla jejich oficiální fanklub. Spřátelili jsme se a já začala pravidelně chodit do kanceláře, pomáhat s administrací nebo věcmi pro fanklub. Nakonec mi nabídli, abych se připojila k týmu a pomohla s časopisem Bong a srazy, kvůli svým předchozím zkušenostem. Byl to splněný sen a něco, co jsem si představovala celé měsíce!"
Od svých deseti let Olexová pořizovala a sama si vyvolávala vlastní fotografie. "Byla jsem samouk, ale hodně jsem se naučila od táty a nevlastního táty, protože se oba věnovali fotografování," vzpomíná. S jejími působivými fotografickými schopnostmi netrvalo dlouho a začala fotit Depeche Mode pro Bong. Navíc říká: "Nakonec jsem celý časopis produkovala v Praze, protože v té době bylo ještě opravdu těžké získat dlouhodobé vízum ve Velké Británii. Obvykle jsme plánovali a rozvíjeli nápady na obsah čísel po celý rok, pak jsem připravila výtisk časopisu, fotky a design každého čísla v Praze a odfaxovala to Lynn do kanceláře DM ke schválení, než jsem odeslala konečné dílo do Londýna k tisku a distribuci.
"Často jsem do Londýna jezdila, když bylo potřeba nebo když se naskytla příležitost udělat s kapelou rozhovor nebo je vyfotografovat. Když jsi chtěl vědět, co má kapela za lubem na pódiu i mimo něj, našel jsi to v Bongu!" Olexová také mnohokrát jela s kapelou na turné a její fotografie odpovídají standardu fotografické práce, kterou tehdy pro kapelu dělal i Anton Corbijn. "Nejdůležitější na všech mých fotografiích bylo zachytit emoce nebo energii kapely, protože to promlouvá k lidem víc než cokoliv jiného," říká Olexová.
V roce 2002 Bong přestal vycházet, a místem pro vyhledávání informací souvisejících s Depeche Mode se stal internet. Olexová ale pokračovala dál ve focení, například s Red Hot Chili Peppers, Nitzer Ebb, REM a mnoha dalšími , pro nahrávací společnosti či magazíny. Po nějaké době, kdy potřebovala změnu, se přestěhovala z Prahy do Londýna a stala se lektorkou jógy. Začalo se jí stýskat po tvorbě a navrhování, a tak „založila značkové a web-designové studio, které pomáhá ženám rozjet jejich podnikání snů na internetu“.
V roce 2017 probíhala na facebookovém profilu kapely akce "Spravuj jeden den náš účet", a bylo osloveno 365 osobností okolo kapely, či dlouholetých fanoušků. Michaela byla oslovená také. "Procházela jsem svůj fotoarchiv a uvědomila si, že mám přes tisíc fotek kapely, které nebyly nikdy úplně digitalizovány. V Bongu bylo publikováno jen malé procento fotek. Když pak udeřil Covid a všechno se zpomalilo, měla jsem najednou příležitost uspořádat archiv a přineslo mi to neuvěřitelný pocit radosti, o který jsem se chtěla podělit se všemi ostatními fans. Navíc je to přesně 30 let, co jsem se v Mute objevila s nápadem vydat knihu o Depeche Mode, a tím ještě lépe oslavit jejich hudební genialitu!" A tak se začala formovat kniha DREAM. Z tisíci-položkového archivu bylo do užšího výběru zařazeno 300 fotografií. Nakonec 73 z nich utvořilo konečnou podobu knihy.
Jedná se o vynikající fotografie - jak z jeviště, tak i mimo něj. Mnohé se dočkaly prvního zveřejnění vůbec. DREAM začíná live fotografiemi z Exotic tour (1994), pokračuje Singles Tour (1998), a končí obdobím Exciter. Nekoncertní fotografie pokrývají období 1994-2001, a mezi nimi je třeba i Martin Gore relaxující se svými pejsky.
"Tyto záběry byly pořízeny u Martinova domu na venkově v květnu 1995. Zrovna jsem připravovala výstavu portrétů v Praze a on laskavě souhlasil, že si se mnou udělá rychlou fotoreportáž. O několik měsíců později se výstava dočkala ocenění za nejlepší hudební výstavu roku," vysvětluje Olexová. V DREAM jsou také některé fotografie ze zákulisí nahrávání alba Ultra. "Vyfotila jsem Davea, když v roce 1996 v londýnském studiu Rak zkoušel píseň The Love Thieves. V místnosti jsem byla jen já a on u mikrofonu. To byl hodně mimořádný okamžik."
Část výtěžku z prodeje každého výtisku DREAM půjde na charitu duševního zdraví "Mind". "Vždy mi záleželo na společnosti okolo, a věřím, že naším cílem by mělo být využít naše zvláštní dary k tomu, abychom mohli podpořit i ty druhé. Takže to bylo přirozené rozhodnutí, dát své práci a této knize větší přesah."
buzzmag.co.uk
-sin-
Michaela Olexová: Fotka musí zachytit emoce
|
V těchto dnech vychází nová kniha fotografií Depeche Mode, které pořídila Michaela Olexová v období 1994-2002. Ještě než vám jí přiveze pošťák, můžete si zkrátit čekání rozhovorem s autorkou, který vyšel pro server Buzz...
Vše potřebné o knize, včetně objednávky najdete zde. U nás jí prodává také například Bontonland. (Poznámka : V ukázkách vás určitě zaujme fotka Fletche s pražským hradem v pozadí. Ta pochází z roku 2000, kdy Fletch soukromě navštívil Prahu, a doprovázela ho právě Michaela. Reportáž z této návštěvy si můžete přečíst tady.
V červnu 1988 odehráli Depeche Mode více než 60 000 fanouškům na Rose Bowl v Pasadeně show, zvěčněnou ve filmu nazvaném 101. Přesto téhož týdne, kdy si nový šéf propagace Mick Paterson sedl a pročítal novinové výstřižky kapely, situace nebyla tak růžová. Ve stejném roce se česká teenagerka Michaela Olexová nechala oslnit albem Music For The Masses. Jak Olexová vzpomíná : "O Depeche Mode jsem poprvé slyšela od kamarádky ze školy na začátku roku 1988. Zmínila se, že v březnu budou hrát v Praze. To byla velká věc, protože jsme ještě žili v temných dobách komunismu a mít kapelu ze západní Evropy bylo jako závan čerstvého vzduchu. Po promoci v roce 1990 jsem se rozhodla přestěhovat do Prahy, našla si tam práci, a spoluzaložila český a slovenský DM fan klub s názvem Depeche Mode Friends. Tam jsem měla na starosti produkci fan klubového časopisu Halo." Při návštěvě Londýna v roce 1991 Olexová zaklepala na dveře Mute Records, "..aby jim řekla o našem fanklubu a časopisu". O několik měsíců později dostala dopis od vedení skupiny a byla pozvána do londýnské kanceláře DM. "Tehdy jsem potkala Lynn Woodovou (Newcombovou), která v té době vedla jejich oficiální fanklub. Spřátelili jsme se a já začala pravidelně chodit do kanceláře, pomáhat s administrací nebo věcmi pro fanklub. Nakonec mi nabídli, abych se připojila k týmu a pomohla s časopisem Bong a srazy, kvůli svým předchozím zkušenostem. Byl to splněný sen a něco, co jsem si představovala celé měsíce!"
Od svých deseti let Olexová pořizovala a sama si vyvolávala vlastní fotografie. "Byla jsem samouk, ale hodně jsem se naučila od táty a nevlastního táty, protože se oba věnovali fotografování," vzpomíná. S jejími působivými fotografickými schopnostmi netrvalo dlouho a začala fotit Depeche Mode pro Bong. Navíc říká: "Nakonec jsem celý časopis produkovala v Praze, protože v té době bylo ještě opravdu těžké získat dlouhodobé vízum ve Velké Británii. Obvykle jsme plánovali a rozvíjeli nápady na obsah čísel po celý rok, pak jsem připravila výtisk časopisu, fotky a design každého čísla v Praze a odfaxovala to Lynn do kanceláře DM ke schválení, než jsem odeslala konečné dílo do Londýna k tisku a distribuci. "Často jsem do Londýna jezdila, když bylo potřeba nebo když se naskytla příležitost udělat s kapelou rozhovor nebo je vyfotografovat. Když jsi chtěl vědět, co má kapela za lubem na pódiu i mimo něj, našel jsi to v Bongu!" Olexová také mnohokrát jela s kapelou na turné a její fotografie odpovídají standardu fotografické práce, kterou tehdy pro kapelu dělal i Anton Corbijn. "Nejdůležitější na všech mých fotografiích bylo zachytit emoce nebo energii kapely, protože to promlouvá k lidem víc než cokoliv jiného," říká Olexová. V roce 2002 Bong přestal vycházet, a místem pro vyhledávání informací souvisejících s Depeche Mode se stal internet. Olexová ale pokračovala dál ve focení, například s Red Hot Chili Peppers, Nitzer Ebb, REM a mnoha dalšími , pro nahrávací společnosti či magazíny. Po nějaké době, kdy potřebovala změnu, se přestěhovala z Prahy do Londýna a stala se lektorkou jógy. Začalo se jí stýskat po tvorbě a navrhování, a tak „založila značkové a web-designové studio, které pomáhá ženám rozjet jejich podnikání snů na internetu“. V roce 2017 probíhala na facebookovém profilu kapely akce "Spravuj jeden den náš účet", a bylo osloveno 365 osobností okolo kapely, či dlouholetých fanoušků. Michaela byla oslovená také. "Procházela jsem svůj fotoarchiv a uvědomila si, že mám přes tisíc fotek kapely, které nebyly nikdy úplně digitalizovány. V Bongu bylo publikováno jen malé procento fotek. Když pak udeřil Covid a všechno se zpomalilo, měla jsem najednou příležitost uspořádat archiv a přineslo mi to neuvěřitelný pocit radosti, o který jsem se chtěla podělit se všemi ostatními fans. Navíc je to přesně 30 let, co jsem se v Mute objevila s nápadem vydat knihu o Depeche Mode, a tím ještě lépe oslavit jejich hudební genialitu!" A tak se začala formovat kniha DREAM. Z tisíci-položkového archivu bylo do užšího výběru zařazeno 300 fotografií. Nakonec 73 z nich utvořilo konečnou podobu knihy.
Jedná se o vynikající fotografie - jak z jeviště, tak i mimo něj. Mnohé se dočkaly prvního zveřejnění vůbec. DREAM začíná live fotografiemi z Exotic tour (1994), pokračuje Singles Tour (1998), a končí obdobím Exciter. Nekoncertní fotografie pokrývají období 1994-2001, a mezi nimi je třeba i Martin Gore relaxující se svými pejsky. "Tyto záběry byly pořízeny u Martinova domu na venkově v květnu 1995. Zrovna jsem připravovala výstavu portrétů v Praze a on laskavě souhlasil, že si se mnou udělá rychlou fotoreportáž. O několik měsíců později se výstava dočkala ocenění za nejlepší hudební výstavu roku," vysvětluje Olexová. V DREAM jsou také některé fotografie ze zákulisí nahrávání alba Ultra. "Vyfotila jsem Davea, když v roce 1996 v londýnském studiu Rak zkoušel píseň The Love Thieves. V místnosti jsem byla jen já a on u mikrofonu. To byl hodně mimořádný okamžik." Část výtěžku z prodeje každého výtisku DREAM půjde na charitu duševního zdraví "Mind". "Vždy mi záleželo na společnosti okolo, a věřím, že naším cílem by mělo být využít naše zvláštní dary k tomu, abychom mohli podpořit i ty druhé. Takže to bylo přirozené rozhodnutí, dát své práci a této knize větší přesah." buzzmag.co.uk -sin- |
Rubriky článků:
(c)