Martinův komentář k novému EP
Včera proběhla poslechová premiéra nového EP Martina Goreho "The Third Chimpanzee". Martin se připojil krátkými textovými komentáři, kde v podstatě shrnul vše co již bylo řečeno během lednových propagačních rozhovorů. Přepis najdete v článku...
První skladbu jsem nahrál ještě před pandemií. Abych získal "vokální" zvuk, nahrál jsem si svůj hlas a pak ho znovu resyntetizoval. Jak už jsem se zmínil, konečný výsledek mi nepřipadal úplně lidský - něco jako příbuzný primátů. Tak jsem nazval skladbu "Howler" (Vřešťan) po opicích vřešťanech, které jsem slyšel při mnoha svých návštěvách Kostariky.
Teprve když začal lockdown, začal jsem přemýšlet o psaní dalších instrumentálek, částečně proto, že jsem neměl inspiraci k psaní textů. Mám pocit, že je obzvlášť těžké psát texty, když sotva vyjdete z domu, nikoho nevidíte, a nezažíváte nic jiného než ten samý opakující se den.
Skladba Mandrill byla druhá, kterou jsem nahrál. Poté, co jsem měl základní rytmus, dostal jsem nápad znovu resyntetizovat více mých vokálů nad skladbou, abych to spojil s Howlerem. Pro lidi, kteří se ptají na použité instrumenty, byly vokály resyntetizovány tak, že je posílám přes část mého systému Eurorack, konkrétně Rossum Panharmonium. Odsud se zrodil koncept - každá skladba bude obsahovat změněný vokál a bude pojmenována po opici.
Píseň Capuchine byla třetí skladba, kterou jsem nahrál. Basovou linku jsem vytvořil jedním z mých oblíbených basových nástrojů: RSF Kobol (expandéry I a II). Ale nejdřív jsem začal s rytmem, který tu slyšíte, což mi přišlo trochu zábavné a divné. A pak ty ostatní zvuky vytvořily jakousi sci-fi westernovou atmosféru. Možná to slyšíte? Možná ne? Nevím, mám pocit, že kdykoliv se tvůrce snaží diváky probrat uměleckým myšlenkovým procesem, nikdy to nedopadne dobře. Možná je lepší nechat tyhle věci nevysvětlené...
Tahle píseň, Vervet, byla poslední, kterou jsem nahrál. Zde jsem opět použil RSF Kobol, tentokrát v kombinaci s moduly frekvenčního centrálního systému X ve formátu MU, k vytvoření basového zvuku. Nejsem si jistý, kam přesně se tahle písnička na stupnici temnoty a zábavy hodí. Co si o tom myslíte? Moje představa temnoty je v nejlepších časech trochu mimo, ale mám pocit, že události posledních několika let a izolace pandemie definitivně posunuly mou stupnici. Opravdu se mi líbí pomalé gradování ttohoto tracku. A i když je v tom občas zahrnuto hodně prvků, hezky do sebe zapadají a mně to nikdy nezní příliš klaustrofobicky.
Každopádně, po dokončení hudby a pojmenování každé skladby po jiné opici, byl čas přemýšlet o názvu EP. Inspiraci jsem získal z knihy, kterou jsem před časem četl, nazvané Vzestup a pád třetího šimpanze, od Jareda Diamonda. V knize poukazuje na to, že lidské a šimpanzí geny se liší tak málo, že bychom měli být považováni za třetí šimpanze, hned po šimpanzích a bonobech. Líbil se mi název Třetí šimpanz pro EP, protože jsem cítil, že hudba odkazuje na rozmazanou hranici mezi lidmi a opicemi. A přišlo mi to obzvlášť příhodné v době, kdy se ptám, jestli vůbec jsme nebo nejsme vyvinutější než naši opičí přátelé.
Pro lidi, kteří se ptali na obal EP: chvíli jsem se snažil přijít s nějakým nápadem. Pak, jednoho večera, mi to došlo: vzpomněl jsem si, že některé opice malují. Chvíli jsem googlil a narazil jsem na "Pockets Warhola", což je kapucínská opice, která žije v útulku v Kanadě a maluje pro zábavu. Prostřednictvím e-mailu jsem se obrátil na útulek s vysvětlením, kdo jsem a co mám v plánu, a zeptal jsem se, jestli by neměli zájem, aby za mě Pockets udělal to umělecké dílo. Hned se mi ozvali s tím, že by byli rádi, kdyby se do toho Pockets zapojil. Líbilo se mi, jak to pomohlo rozmazat hranice mezi lidmi a opicemi. A tak vzniklo celé EP.
Skladba Howler's End uzavírá EP. Je to, jak název napovídá, konec Howlera. Je to očištěná hlavní melodie a její harmonie. Na této melodii je něco, co mi trochu připomíná Morriconeho soundtracky. Možná to slyšíte? Možná ne...
-sin-
Čtěte také:
Martin: Snad si s kapelou promluvíme
Martin: Rok 2020 nás naučil neplánovat
Martin: Klidně bych dělal filmovou hudbu
Martin: Nemám trezor nevydaných skladeb
Martinův komentář k novému EP
|
Včera proběhla poslechová premiéra nového EP Martina Goreho "The Third Chimpanzee". Martin se připojil krátkými textovými komentáři, kde v podstatě shrnul vše co již bylo řečeno během lednových propagačních rozhovorů. Přepis najdete v článku...
První skladbu jsem nahrál ještě před pandemií. Abych získal "vokální" zvuk, nahrál jsem si svůj hlas a pak ho znovu resyntetizoval. Jak už jsem se zmínil, konečný výsledek mi nepřipadal úplně lidský - něco jako příbuzný primátů. Tak jsem nazval skladbu "Howler" (Vřešťan) po opicích vřešťanech, které jsem slyšel při mnoha svých návštěvách Kostariky. Teprve když začal lockdown, začal jsem přemýšlet o psaní dalších instrumentálek, částečně proto, že jsem neměl inspiraci k psaní textů. Mám pocit, že je obzvlášť těžké psát texty, když sotva vyjdete z domu, nikoho nevidíte, a nezažíváte nic jiného než ten samý opakující se den. Skladba Mandrill byla druhá, kterou jsem nahrál. Poté, co jsem měl základní rytmus, dostal jsem nápad znovu resyntetizovat více mých vokálů nad skladbou, abych to spojil s Howlerem. Pro lidi, kteří se ptají na použité instrumenty, byly vokály resyntetizovány tak, že je posílám přes část mého systému Eurorack, konkrétně Rossum Panharmonium. Odsud se zrodil koncept - každá skladba bude obsahovat změněný vokál a bude pojmenována po opici. Píseň Capuchine byla třetí skladba, kterou jsem nahrál. Basovou linku jsem vytvořil jedním z mých oblíbených basových nástrojů: RSF Kobol (expandéry I a II). Ale nejdřív jsem začal s rytmem, který tu slyšíte, což mi přišlo trochu zábavné a divné. A pak ty ostatní zvuky vytvořily jakousi sci-fi westernovou atmosféru. Možná to slyšíte? Možná ne? Nevím, mám pocit, že kdykoliv se tvůrce snaží diváky probrat uměleckým myšlenkovým procesem, nikdy to nedopadne dobře. Možná je lepší nechat tyhle věci nevysvětlené... Tahle píseň, Vervet, byla poslední, kterou jsem nahrál. Zde jsem opět použil RSF Kobol, tentokrát v kombinaci s moduly frekvenčního centrálního systému X ve formátu MU, k vytvoření basového zvuku. Nejsem si jistý, kam přesně se tahle písnička na stupnici temnoty a zábavy hodí. Co si o tom myslíte? Moje představa temnoty je v nejlepších časech trochu mimo, ale mám pocit, že události posledních několika let a izolace pandemie definitivně posunuly mou stupnici. Opravdu se mi líbí pomalé gradování ttohoto tracku. A i když je v tom občas zahrnuto hodně prvků, hezky do sebe zapadají a mně to nikdy nezní příliš klaustrofobicky. Každopádně, po dokončení hudby a pojmenování každé skladby po jiné opici, byl čas přemýšlet o názvu EP. Inspiraci jsem získal z knihy, kterou jsem před časem četl, nazvané Vzestup a pád třetího šimpanze, od Jareda Diamonda. V knize poukazuje na to, že lidské a šimpanzí geny se liší tak málo, že bychom měli být považováni za třetí šimpanze, hned po šimpanzích a bonobech. Líbil se mi název Třetí šimpanz pro EP, protože jsem cítil, že hudba odkazuje na rozmazanou hranici mezi lidmi a opicemi. A přišlo mi to obzvlášť příhodné v době, kdy se ptám, jestli vůbec jsme nebo nejsme vyvinutější než naši opičí přátelé. Pro lidi, kteří se ptali na obal EP: chvíli jsem se snažil přijít s nějakým nápadem. Pak, jednoho večera, mi to došlo: vzpomněl jsem si, že některé opice malují. Chvíli jsem googlil a narazil jsem na "Pockets Warhola", což je kapucínská opice, která žije v útulku v Kanadě a maluje pro zábavu. Prostřednictvím e-mailu jsem se obrátil na útulek s vysvětlením, kdo jsem a co mám v plánu, a zeptal jsem se, jestli by neměli zájem, aby za mě Pockets udělal to umělecké dílo. Hned se mi ozvali s tím, že by byli rádi, kdyby se do toho Pockets zapojil. Líbilo se mi, jak to pomohlo rozmazat hranice mezi lidmi a opicemi. A tak vzniklo celé EP. Skladba Howler's End uzavírá EP. Je to, jak název napovídá, konec Howlera. Je to očištěná hlavní melodie a její harmonie. Na této melodii je něco, co mi trochu připomíná Morriconeho soundtracky. Možná to slyšíte? Možná ne... -sin- Čtěte také: Martin: Snad si s kapelou promluvíme Martin: Rok 2020 nás naučil neplánovat Martin: Klidně bych dělal filmovou hudbu Martin: Nemám trezor nevydaných skladeb |
Rubriky článků:
(c)