Martin: Snad si s kapelou promluvíme
Další Martinův rozhovor proběhl pro clevelandský zpravodajský server. Vybíráme z něj pár zajímavých pasáží. Na otázky ohledně Depeche Mode zůstává Martin samozřejmě opět dost neurčitý...
Naposledy jsme vás viděli během přebírání cen v Rock Hall. Blahopřeju! Jaký to byl pocit, být oceněn?
Je velmi ironické, že se nám podařilo být oceněni během roku, kdy je tu pandemie. Ale samozřejmě je to velká čest. Už léta tvrdím, že hudbu jsem objevil právě díky rock'n'rollu, který jsem z matčiny sbírky desek obehrával stále dokola.
Také ti to dává příležitost na chvíli se zastavit a popřemýšlet, o všech těch letech v Depeche Mode...
Jo, to samozřejmě. A taky se to stalo, během našeho 40. výročí. Začali jsme v roce 1980, takže si najednou uvědomíš, že to děláš už dlouho. Taky si uvědomíš, že stárneš. (smích)
Jsi v karanténě víc kreativní?
Ano, chodím rád do svého studia. Jsem šťastný i trochu provinilý, že ve své izolaci můžu pracovat, když vím že tolik lidí nemůže. Ale udržuje mě to při smyslech. I když nic zrovna nevyprodukuju, jsem rád že můžu alespoň něco zkoušet, na něčem dělat. Mám týdenní režim pondělí-pátek na 5-6 hodin, a volné víkendy.
Obal na album ti dělal opičák Pockets. Pouštěl jsi jemu, nebo jiným opicím své album?
(smích) To ne, tehdy ještě nebylo hotové. Ale možná až vyjde, snad jim ho někdo pustí.
Na čem teď pracuješ?
Psal jsem pár písniček s kamarádem. Vlastně ani nevíme, jaký je pro ně plán. Píšeme jen kvůli tomu, protože je to zábava, a ještě jsme nemluvili o tom, kdy a jak to vyjde. Kromě toho, pořád tu visí otázka, co se stane se světem. Až se svět zase začne otáčet, pak teprve budeme dělat plány. Právě teď je všechno ve vzduchu. Vakcína vypadá slibně, tak snad vše půjde dobře.
Co čeká Depeche Mode?
No, všechno je teď tak ve vzduchu, že se to nedá říct. Předpokládám, že v určitém okamžiku bychom mohli uvažovat o tom, že bychom si alespoň promluvili o tom, co budeme dělat. Myslím že to bude možná další věc. Ale bylo by trochu irelevantní dělat to právě teď, kdy je všechno tak neznámé. Můžeme jen čekat, dokud nebude lepší představa o tom, co se bude dít.
Čtěte také:
Martin: Rok 2020 nás naučil neplánovat
Martin: Klidně bych dělal filmovou hudbu
Martin: Nemám trezor nevydaných skladeb
-sin-
Martin: Snad si s kapelou promluvíme
|
Další Martinův rozhovor proběhl pro clevelandský zpravodajský server. Vybíráme z něj pár zajímavých pasáží. Na otázky ohledně Depeche Mode zůstává Martin samozřejmě opět dost neurčitý...
Naposledy jsme vás viděli během přebírání cen v Rock Hall. Blahopřeju! Jaký to byl pocit, být oceněn? Je velmi ironické, že se nám podařilo být oceněni během roku, kdy je tu pandemie. Ale samozřejmě je to velká čest. Už léta tvrdím, že hudbu jsem objevil právě díky rock'n'rollu, který jsem z matčiny sbírky desek obehrával stále dokola. Také ti to dává příležitost na chvíli se zastavit a popřemýšlet, o všech těch letech v Depeche Mode... Jo, to samozřejmě. A taky se to stalo, během našeho 40. výročí. Začali jsme v roce 1980, takže si najednou uvědomíš, že to děláš už dlouho. Taky si uvědomíš, že stárneš. (smích) Jsi v karanténě víc kreativní? Ano, chodím rád do svého studia. Jsem šťastný i trochu provinilý, že ve své izolaci můžu pracovat, když vím že tolik lidí nemůže. Ale udržuje mě to při smyslech. I když nic zrovna nevyprodukuju, jsem rád že můžu alespoň něco zkoušet, na něčem dělat. Mám týdenní režim pondělí-pátek na 5-6 hodin, a volné víkendy.
Obal na album ti dělal opičák Pockets. Pouštěl jsi jemu, nebo jiným opicím své album? (smích) To ne, tehdy ještě nebylo hotové. Ale možná až vyjde, snad jim ho někdo pustí. Na čem teď pracuješ? Psal jsem pár písniček s kamarádem. Vlastně ani nevíme, jaký je pro ně plán. Píšeme jen kvůli tomu, protože je to zábava, a ještě jsme nemluvili o tom, kdy a jak to vyjde. Kromě toho, pořád tu visí otázka, co se stane se světem. Až se svět zase začne otáčet, pak teprve budeme dělat plány. Právě teď je všechno ve vzduchu. Vakcína vypadá slibně, tak snad vše půjde dobře. Co čeká Depeche Mode? No, všechno je teď tak ve vzduchu, že se to nedá říct. Předpokládám, že v určitém okamžiku bychom mohli uvažovat o tom, že bychom si alespoň promluvili o tom, co budeme dělat. Myslím že to bude možná další věc. Ale bylo by trochu irelevantní dělat to právě teď, kdy je všechno tak neznámé. Můžeme jen čekat, dokud nebude lepší představa o tom, co se bude dít. Čtěte také: Martin: Rok 2020 nás naučil neplánovat Martin: Klidně bych dělal filmovou hudbu Martin: Nemám trezor nevydaných skladeb -sin- |
Rubriky článků:
(c)