30.08. - Houston



Ohlasy z tisku :

Depeche Mode jsou daleko, na hony vzdálení od kapely kdysi známé svými bublavě synthpopovými hymnami jako Just Cant Get Enough či Everything Counts. V roce 2009 svou armádou kláves a elektronikou atakují základní lidské pudy a čistou sexualitu. Žádné velké překvapení u kapely, která zpívala o sado-maso hře na „Pána a Sluhu“ (Master and Servant). Ale síla, s jakou trio (s přídavným bubeníkem a klávesistou) přelévalo své rozervaně-odhodlané blues do starobylého electra byla opravdu – no bylo to jakoby Kraftwerk náhle s nadšením odhalovali sbírku tvorby bluesmanů raného 20.století Bukka Whita či Sona Househo.

Koncert začal zvolna, jako by se Depeche Mode jako hadi proplétali prvními třemi písněmi z letošního nového alba. In Chains a Wrong – post-techno potomek „Right Place, Wrong Time“ od Dr. Johna. A dál Hole To Feed, s hromadou bicích ala „I Want Candy“ – to vše signalizovalo že přijde něco velkého. Diváci zdvořile postávali a vlnili se na místě, čekajíc na něco opravdu známého. Potom Depeche Mode konečně nahodili udici s Walking In My Shoes, se smyslně svádivou smrští, zbavenou elektronických okras, a s skřípavě načechranou kytarou Martina Goreho, celkově vytvářející excelentní vroucí song jako od Etta James nebo Ella Fitzgerald.

Načrtnutím jádra zvuku Depeche Mode byla deska Songs Of Faith and Devotion, která do palety depešáckých tónů definitivně přivítala kytary a živé bicí, a ke konci setu skupina roztočila obrátky zřetelně erotické In Your Room a I Feel You. Avšak první náznaky přicházely už o tři alba předtím, na albu z roku 1986 – Black Celebration, ze kterého při koncertě zazněly překvapivě čtyři songy. První přišla „posedlá snaha dostat jí“ – tedy A Question Of Time, se zpěvákem Davidem Gahanem vířícím dokola s mikrofonovým stojanem, celkem lépe a rychleji než Steven Tyler z Aerosmith.

Další kus z „Černé Oslavy“ – Fly On The Windscreen přišel nedlouho poté, s Gahanovou obžalobou o všudypřítomné smrti, při které vypadal neskutečně vychrtle, bledě, a absolutně sexy. Jinými slovy – doslova upírsky. Vzhledem k množství nemrtvých, kteří momentálně straší v pop kultuře díky Twilight and True Blood – žádný div že tahle kapela je pořád tak populární. Přídavek A Question Of Lust, sólový kousek Martina Goreho, byl jednou z několika písní, které se odehrály majestátně, pouze za doprovodu neo-klasického klavíru – jenž definoval Depeche Mode verze 1.0 – to je ta kapela která jednou použila Beethovenovu Moonlight Sonatu jako B-stranu. A ještě přišla Stripped, song který je jak dravý, tak i erotický.

Depeche Mode jsou jako zkušení milenci. Udržovali publikum v očekávání – a očekávání – a očekávání…očekávání vrcholu. Nechávali je ochutnávat po kouskách z jejich Vesmíru (Goreho balada Little Soul ve stylu Elvise Costella, či electro-blues Miles Away/The Truth Is), před tím než se skutečně dali do práce : s popovou Policy Of Truth, které dodali rock-and-rollový nádech prostřednictvím těžkotonážních syntezátorů. In Your Room a I Feel You orosily okna ještě o něco více. A pak Enjoy The Silence – chytlavý electro-brnkavý démant z jejich pokladnice, s Goreho brouzdáním funky-kytarovými vodami typu Commodores and Earth nebo Wind & Fire. Never Let Me Down Again v obřím IMAX formátu uzavřela základní set mořem mávajících rukou, a jazzovým dvouprstým sólem třetího muže Depeche Mode – Andyho Fletchera.

Po přídavcích pokračovali dvěma oslavnými songy – Behind The Wheel, temně bublající se stupňovanou intenzitou. Absolutní a konečné vyvrcholení přišlo, když Gahan zapěl slogan Personal Jesus – „reach aout and touch faith“, a stadion explodoval v čisté pětiminutové extázi gospel-bluesového běsnění. A nakonec – Waiting For The Night – nečekaný ztracený klenot z alba Violator, který se vznášel nad publikem jako dým z cigaretky po sexu.

Bylo to pro vás taky tak dobré?

CHRIS GRAY (houstonpress­.com)



FOTKY

VIDEA







Setlist :

In Chains
Wrong
Hole To Feed
Walking In My Shoes
It's No Good
A Question Of Time
Precious
Fly On The Windscreen
Little Soul
Home
Miles Away / The Truth Is
Policy of Truth
In Your Room
I Feel You
Enjoy The Silence
Never Let Me Down Again

A Question Of Lust
Stripped
Behind The Wheel

Personal Jesus
Waiting For The Night








Zpět na seznam koncertů

    31 srpna 2009

    Zpět na hlavní stránku

    
SLEDUJTE NÁS:

                   


    




Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu











Výpis všech článků




SLEDUJTE NÁS