Recenze z tisku :

Hrubě přeloženo, Depeche Mode znamená cosi jako „Rychlá Móda“. Tato fráze se stále více a více stává nevhodnou pro britskou kapelu, burácející více než dvě hodiny v Nissan Pavilion. Jen zřídkakdy vyvolá vystoupení popové kapely takovou oddanost s tak mdlým materiálem.

Kapela, která začínala před 29 lety se svižným synthpopem, nyní hraje nejvíc balady, chmurné žalozpěvy či pochody, občas nahodile vystřídané středním tempem. Trio (doprovázené dvěma dlouholetými spoluhráči) začalo zvolna In Chains a Wrong, nevýrazným novým materiálem. Ale show dostala puls až v druhé polovině, kdy vytáhli své starší písně z katalogu 80.let.

Kapela kombinuje jednoduché klávesové motivy, rezonující bicí, a bezútěšné texty. Nejznámější věci byly často zpívány publikem, na pobídku zpěváka Davida Gahana, jenž povzbuzoval dav k refrénům i u takových chmurných záležitostí, jako je třeba Stripped. Za zpěvákem projekce ilustrovala rozlišná témata – přátelství mezi národy, výzkum vesmíru, anebo – v průběhu Strangelove – fetišismus s prsty u nohy.

Mistr skladatel Martin Gore hrál po většinu show na kytaru, ale slyšitelná byla hlavně při intrech, závěrech, či riffech zbytečně přepisující originální, původně klávesové melodie. Jediná píseň vhodně transformovaná do kytary byla Personal Jesus, protože základ je podstatě brnkavý blues rock. Vůbec by neškodilo přidat pár rychlejších kousků…


MARK JENKINS, Washington Post



FOTKY

VIDEA







Setlist :



In Chains
Wrong
Hole To Feed
Walking In My Shoes
It’s No Good
A Question Of Time
Precious
Fly On The Windscreen
Little Soul
Home
Come Back
Policy Of Truth
In Your Room
I Feel You
Enjoy The Silence
Never Let Me Down Again

Stripped
Master & Servant
Strangelove

Personal Jesus
Waiting For The Night