Vzpomínky na Andyho

Ve čtvrtek v pozdní večer se ta zpráva začala šířit jako lavina. Andy Fletcher, člen legendárních Depeche Mode právě zemřel. Trochu mi trvalo než jsem to vstřebal, ale i já musím o něm ztratit pár slov... Všichni, kdo známe Depeche Mode samozřejmě víme, že Andy nebyl tím, kdo vymýšlel nápady a tvořil hudbu kapely. Ostatně i on sám se tím nikdy netajil. S bezelstným úsměvem ve filmu 101 vyjmenovával zásluhy ostatních členů kapely, a ..."...víte, já se tady okolo nich jen tak motám...". A klidně si bez klapek na očích přiznejme, že jsme na jeho účet často žertovali a dobírali si ho. Byl to prostě náš "Fletch". Jednou o něm prohlásil jakýsi novinář, že v poměru toho, kolik toho hudebně dělá, a kolik vydělá, je to "největší klikař v dějinách rocknrollu". Byť to myslel malinko rýpavě, vlastně mě to docela pobavilo. Není pravdou, že by byl muzikantským uměním zcela nepolíbený, ale jak sám říkal: "svým parťákům jednoduše nemůžu ani zdaleka konkurovat." Za starých basildonských časů začínal jako "basák". Občas si na kytaru vzpomněl, i když třeba jen na focení. V momentě kdy kapela objevila syntezátory, zůstal za klávesami. Když bylo potřeba občas použít sborové vokály, tu a tam se přidal. Některé jeho party jdou rozklíčovat z 5.1 kanálových remasterů, např. u A Broken Frame. Jako perličku můžeme zmínit jeho zvolání "Crucified!" na albu Violator, při stejnojmenné mezihře mezi písněmi Enjoy The Silence a Policy of Truth. V následujícím videu si připomeneme, jak ho Dave rád občas při koncertech prudil, aby něco zahrál. A tak musel! :) FLETCH MANAŽER Jako člověk, který si na chvíli po škole přičichl k práci pojišťováka, fungoval po určitý čas jako manažer skupiny. Vzrůstající popularita kapely ale způsobila ohromný nárůst celé té mašinerie zvané "Depeche Mode", a bylo potřeba najmout už opravdové profíky, typu Jonathana Kesslera. Nicméně Fletch byl také často tím, kdo obstarával kontakt s médii, byl vysílán "dělat promo" když byli ostatní unavení. Nedávno o něm prohlásil v rozhovoru Anton Corbijn : "Fletcher z nich jediný vypadá civilně, jako normální člověk, a proto je obrovským faktorem ve spojení s fanoušky.". Ostatně, traduje se, že snad jako jediný z kapely si udělal čas, a pročetl si pár příspěvků na fanouškovském diskusním fóru, co fungovalo na oficiálním webu kapely. Jeho reakce (Washington Post 2009) byla téměř legendární : "Naše diskusní fórum je jedno velké bědování (směje se). Pokládají se za největší fanoušky Depeche Mode, a přitom si pořád na všechno stěžují. A ví o Depeche Mode víc věcí než já sám! To je neuvěřitelné." FLETCH TMELÍCÍ Ještě tu byla ale jedna věc, možná nejdůležitější ze všech. Často se o něm říkalo, že byl jakýmsi "tmelem" kapely. Člověkem, který mohl působit jako prostředník a urovnávač sporů. V prvních letech kapely byl něco jako "mluvčí Martina", který sice měl nápady a vize, ale jako uzavřený a plachý člověk je těžko prosazoval. "V těch začátcích byl Fletch jakousi otevřenější polovinou Martina"prozradil Daniel Miller. "Oba dva byli jistým způsobem dvě poloviny jedné osoby - když byli dohromady, fungovali perfektně. Andy byl čistě pragmatický, hodně otevřený, a nevadily mu výměny názorů, v podstatě se v nich vyžíval - kdežto Martin byl takový zasněný básník, a vyhýbal se konfrontacím za každou cenu." V pozdější fázi kapely, když už po Alanově odchodu působili jako trio, stávalo se čím dál důležitějším, aby spolu vycházeli Martin a Dave. Po albu Exciter probíhalo velmi napnuté období kapely, kdy se Dave chtěl zapojit konečně také do psaní textů, a Martin byl v tomto ohledu velmi konzervativní. Dave sám to popisoval zpětně tak, že "ani po 20 letech v kapele jsme si nedokázali oba otevřeně promluvit". Místo toho si dokonce vyměňovali přes média trochu nervózní narážky - například Dave nazval Martina "totalitním diktátorem". Špinavé prádlo se ale má prát doma, a Fletch to ještě v témže roce okomentoval : "Potřebujeme vyřešit několik sporů, které mezi námi vznikly, ale myslím že to zvládneme. Všichni cítíme, že potřebujeme natočit skutečně skvostné album, abychom si udrželi svojí pozici na světové hudební scéně...". A dopadlo to dobře - takovým řekněme "návratovým" albem Playing The Angel. FLETCH BAVÍCÍ I když je jasné, že při dlouhém turné na členy kapely přijdou často chvíle, kdy člověk pocítí únavu, a je těžké se neustále usmívat, byl to v mnohých momentech právě Fletch, kdo dokázal nějakým drobným blbnutím, či gestem pobavit kapelu či fanoušky. Uměl si udělat srandu i sám ze sebe. Vzpomeňme na slavnou kauzu "banán". Ta začala tím, že na jakémsi videu přistihli fanoušci Fletche, kterak si při koncertu ukusuje banán. Na internetu z toho bylo takové haló, že se to muselo donést i jemu samotnému, protože začal reagovat tím, že si tu a tam na pódium dotáhl obří nafukovací banán. Jak je zdokumentováno tady : FLETCH PLNÍCÍ SI SNY Mimo kapelu byl známý svou vášní pro fotbal a dobré pivko. Ostatně i poslední fotografie která se na internetu objevila asi před 14 dny ho zachycuje s rodinou na zápase Chelsea. Ještě má ruku v sádře, po dubnové nehodě na kole při výletu v Barceloně. Tedy až do posledních chvil byl aktivní a užíval života. Vždycky chtěl zkusit provozovat restauraci, což si také splnil v devadesátých letech svým podnikem Gascogne Restaurant v Londýně. Právě tam se zrodil nápad pouštět hostům svojí muziku, sestavovat playlist svých oblíbených písní, které by jim chtěl "zahrát". Později si založil hudební label "Toast Hawaii", který sice nefungoval dlouho, ale přivedl na svět elektronické duo Client. Právě ony dvě Andyho přivedly na myšlenku, jestli by si nechtěl zkusit zahrát jako DJ. "Clientky rozeběhly klubové noci s názvem Being Boiled v Londýně, a zeptaly se mě, jestli bych nechtěl zkusit DJování. Býval jsem DJ už dávno předtím, když mi bylo 17 nebo 18. A pak později když jsem si otevřel restauraci, vždycky mě bavilo sestavovat playlist muziky co tam hrála, a tak jsem si řekl : Proč ne? Můj set se skládá ze skutečných klasiků elektroniky : jako New Order, Fad Gadget, Depeche Mode či Yazoo mixy s některými novějšími projekty jako Client či Scissor Sisters. Pokouším se vypovědět o historickém pozadí, kde DM a Client vycházejí z kořenů Davida Bowieho či Donna Summer, takže posluchači mohou cítit vzájemný vliv. Podstatnou věcí na DJingu je, že jsem zodpovědný sám za sebe. Když udělám chybu v rámci kapely, tak se omlouvám ostatním členům Depeche Mode. Tady se ale nemám za kým schovat – když udělám chybu v DJingu, není tu nikdo komu bych řekl „sorry“." Jistěže při slovním spojení "DJ Fletch" se skuteční "DJ's" spíše pousmějí. Ale byl to prostě jen další ze snů, který si chtěl splnit. A díky popularitě z Depeche Mode dokázal vždy naplnit sály. U nás jsme ho mohli poprvé vidět na festivalu Creamfields, a později v roce 2007 v klubu Abaton. Nechci aby tento článek byl příliš dlouhý, je toho tolik a tolik, co by se dalo říct... A tak to zakončíme legendárním skandováním českých fanoušků "Andy Fletcher", které jsme s oblibou vyvolávali na pražských koncertech. Najdete na úplném konci videa. Na věčné zdraví Andy, dej si tam nahoře i za nás! -sin-

    30 května 2022

    Zpět na hlavní stránku

    

SLEDUJTE NÁS:

                        


    

Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu

Pavel :

30. května 2022, 15:51

Na Primě jeden publicista říkal : S ním i ve mně umřel ten poslední kus kluka. Přesně tak to mám i já!

Lina :

30. května 2022, 16:19

Skvěle napsáno!

StandaP :

30. května 2022, 16:48

Ve mně žijou pořád dál, všichni. Tohle nejde ztratit…

Martin :

31. května 2022, 09:09

Perfektně shrnuto

Violátor (: :

10. června 2022, 19:55

Děkuji sine,moc hezky napsáno a sice smutně, ale vtipně připodobněno ke ve své době nepochopenému a neustále pozdě chodícímu geniu české kultury.A pravdu má StandaP, tohle nejde ztratit