Violator EPK - přepis
Přepis promo rozhovoru k albu Violator, který najdete na DVD The Videos 86-98. Dokument natáčel Anton Corbijn v Londýně na přelomu roku 1989/1990. Ve videu jsou k vidění i fotografie kapely pořízené v Praze, pro pozdější použití v knize Strangers...
MARTIN : Když se ohlédnu v naší kariéře myslím, že máme štěstí že tu jsme. Nedávno jsme měli takovou bilanční session, pouštěli jsme si stará alba, která jsem neslyšel léta, a opravdu si myslím že jsme měli kliku. Byli jsme strašně naivní a nevěděli pořádně co děláme.
DAVE : Ano, když jsme to poslouchali, Martin se najednou na mě otočil a povídá - "to je tak divné!" (smích)
MARTIN : Mám už matné vzpomínky jak jsme ty nahrávky dělali. Dokonce i u nedávné desky Black Celebration si to už hůř vybavuju. Čas ubíhá strašně rychle. Ani se mi nezdá, že už tu jsme deset let.
DAVE : Album Violator bylo první, kde jsme se zapojili úplně všichni, kde jsme každý přispěl velkým dílem potom co Martin přinesl napsané písně. Byl to výsledek práce celé kapely ve studiu, mnohem víc než v minulosti. Myslím že je to první album, kde se každá jednotlivá píseň povedla. Každá píseň na albu je skvělá se svojí osobitou atmosférou. Když jsem ho poslouchal - a poslouchal jsem ho stokrát víc než jakékoliv album nahrávané v minulosti - byl jsem nadšený.
MARTIN : Ovšem, ale žádná kapela dopředu neví jak dopadne album v době kdy ho ještě nahrávají. Ani my jsme neměli tušení že pracujeme na nejlepším albu.
DAVE : Ale stojíme si za tím! (smích) Martin píše písně pro kapelu, je skladatel písní. Každý v kapele ma jinou roli a, jak už jsem zmínil předtím o způsobu jak jsme nahrávali album, bylo to teď mnohem týmovější. Každý z nás do toho dal větší úsilí každý jsme byl aktivní součástí.
Zpíval jsem nejlépe jak to šlo, a všechno znělo dobře. Alanův přínos byl mnohem znatelnější, pracoval na tanečních aranžích. A Fletchův přínos byl velký, měl plné ruce práce s jinými věcmi, měli jsme velký nárůst administrativy, věci, které nikdo jiný nechtěl dělat.
ANTON : Myslíš že vašim fanouškům je to jasné, nebo jim to musíte vysvětlovat, kdo přesně jakou má v kapele úlohu?
MARTIN : Já myslím že to není tak důležité. Myslím že pro lidi není tak podstatné jakou má kdo v kapele úlohu. Je to jednoduše výsledek práce kapely. V 60.letech byli lidé jen muzikanti spousta z nich hrálo cizí věci a nedělali si hlavu s byznysem. Teď už nemusíte mít v kapele čtyři excelentní muzikanty. Máte technologii která vám pomůže a jeden dobrý muzikant pro kapelu stačí, ostatní si rozdělí zbytek.
DAVE : Nepíšeme písně společně, není to náš způsob práce. Nejdřív jsme se sešli dohromady a Martin řekl že se chystá psát a nahrávat písně jen v základní formě, pouze zpěv a akordy kytary. Takže když máme takové čisté demo, můžeme tomu dát libovolný směr. To byl taky důvod, proč jsme se poohlédli po někom, kdo umí se zvukem pracovat a našli jsme Flooda, který se stal součástí alba. Chtěli jsme někoho kdo nás čas od času nakopne jinam, kdo bude schopný zkombinat naše schopnosti a dodá našim písním nejlepší zvuk Myslím že hrál důležitou roli. A na konci toho procesu stál Francois Kevorkian, který pracoval při finálním mixování našeho alba. Myslím si že nahrávání alba nebylo snadné, ale bylo zajímavé.
ANTON : A proč nebylo snadné?
DAVE : Strávili jsme na něm hodně času v podstatě celý rok.
MARTIN : Ślo o to, že dema byla opravdu jednoduchá a otevřená takže později jsme se snažili je dál rozvíjet. Nahrávání ve studiu bylo hodně spontánní, a to víš, občas něco nefunguje, nebo strávíš čas nad něčím co pak nezní jak bys chtěl, a musíš se vrátit a nahrát to znova, nebo to celé přehodnotit.
DAVE : Když chceš s písní experimentovat, zkoušíš různé varianty a pak sleduješ, jak to zní. No a pokusy které nefungují musíš zahodit, a začít jinak. A to zabere docela dost času. Takže když chceš být při nahrávání spontánní (což jsme byli), potřebuješ na to čas. Potřebuješ čas na různé pokusy, aby sis mohl dovolit něco zavrhnout a zkusit to jinak. A to jsme udělali mnohokrát.
MARTIN : Víra - to je jedno z témat které často mám v písních. Mě osobně víra fascinuje a já myslím že je přítomná ve všem počínaje pocity z naší hudby až po zmínky o ní v textech.
ANTON : A co víra kterou mají jiní k tobě?
MARTIN : Ano, je to něco co neumím vysvětlit ale něco tam určitě je. Jeden pracovní název filmu "101" byl "Mass" (Mše), a to ještě předtím, než vznikl název Music For The Masses. Jednoduše podle toho všeho uctívání a oddanosti (které kolem nás je).
DAVE : Je to neuvěřitelné, když hrajeme koncert, je tu něco co je... No, víš něco posvátného. A není to jen od fans ke kapele, ale i obráceně. Cítíš tu absolutní energii davu, od všech co tam jsou, a všichni napodobují tvoje pohyby a zpívají s tebou. Je to ohromná síla. Nechci říct, že to vypadá jako uctívání, nebo něco takového, ale je tam tak fantastická energie... Nikdo z nás vlastně pořádně nedokážeme pochopit, že se na nás vždycky lidi vrátí.
MARTIN : Máme štěstí, že většina našich fans s námi zůstává, po celé ty roky, co se vyvíjíme. Ano, spousta lidí se stane fanouškem když vydáme opravdu populární song, a poté jejich zájem opadne. Ale myslím že velká část jich je s námi pořád, protože se snažíme zlepšovat.
ANTON : Co myslíš tím : "Snažíme se zlepšovat?"
MARTIN : Myslím kvalitu písní, a způsob jakým je nahráváme.
DAVE : Myslím že to je základní věc, naše práce je produkce písní, to je to co děláme. A my se pořád snažíme lepšit v tom, co děláme. Pořád moc nevěřím že bysme vyletěli prudce vzhůru. Věřím v to, že když pořád půjdeme vpřed, budeme růst. Když jdeme nahrávat album, nevíme nic o tom co bude, a když ho máme hotové, doufáme, že bude mít dobré ohlasy.
MARTIN : Vždycky jsme trochu podceňovali naše fans. V Anglii jsme počítali pomalým vstupem na nejnižší příčky hitparád. Ale náš poslední singl byl po prvním týdnu na 25.místě, což úplně zbortilo naše skvělé plány. Dostali jsme se do Top Of The Pops v prvním týdnu.
DAVE : To je příklad toho co všechno se může stát v Anglii. Myslíme že tam máme velkou základnu fans, ale naše alba a singly mají rychlé vzestupy a pády, vstoupí do hitparád a zase vypadnou.
Myslím že je hodně kapel je na tom podobně. Kapely jako The Cure, či Echo and the Bunnymen, se objevují a mizí, a upřímně to jsou nejlepší kapely svého druhu, které stále fungují a vydávají dobré desky. Takže v tomhle ohledu cítím problém v tom, že lidé nemají dost času zaregistrovat Depeche Mode, slyšet jejich písně, a vychutnat si je, mít je rádi, nebo cokoliv. Během tří týdnů to nejde. Jednou, před lety se nám držel singl v hitparádě asi 8-10 týdnů. To je ale mimo naši kontrolu, nemůžete ovlivnit, kolik lidí půjde a koupí si singl první týden.
Nedá se s tím nic dělat, jak říkal Martin, máme plán vydat singl a ten se nám zbortí, protože je hned v Top 30 v prvním týdnu. Myslím, že naši fans nás neopustí, máme neuvěřitelně věrné fanoušky po celém světě, nejen v Anglii, všude máme spoustu fans kteří chodí na naše koncerty a dávají nám o sobě vědět od začátku do konce. Ale jsme si jistí že nás neposlouchají jen proto že naše hudba je dobrá k tanci, a taky už snad nejsme ti sladci kluci.
MARTIN : To je pravda. Chápeme že když jste úspěšná popová kapela tak je nevyhnutelné, že vás nebudou brát příliš vážně, protože popová kapela je něco co všeobecně není moc seriózní.
DAVE : Ale co je to být seriózní - mít dobrý byznys, mluvit spisovně..? Víš, hudba by se měla do určité míry brát na lehkou váhu. Můžeš o ní vážně mluvit, nahrávat ji, tak jak to děláme. Martin je velmi pečlivý při psaní svých písní - což je dobré a důležité, když to chceme dělat profesionálně, dáme do toho to nejlepší z nás. Ale zároveň při tom všem je hudba poměrně výstřední profese.
MARTIN : Je nebezpečné brát se příliš vážně..
DAVE : Ano, můžeš ztratit kontakt s realitou..
MARTIN : ..už se z nás stali profíci..
DAVE : ..profík jsi, když vydáš své první album..
MARTIN : ..nebo když opustíš zaměstnání a vydáš singl.. Možná že to bylo během druhého singlu..?
DAVE : (sarkasticky): Profíci!
MARTIN : Podívej se na nás!
DAVE : při naší práci je dost tenká hranice mezi pocitem spokojenosti že děláte to co vás baví, a mezi tím, že se cítíš pod tlakem a frustrovaný. Je to vážně tenká hranice, a musíš být opatrný, abys jí nepřekročil
MARTIN : Myslím že je důležité že jsme nikdy neměli manažera, a že jsme vždycky vydávali na nezávislém labelu. Tyhle dva faktory nám pomohly k úspěchu, protože jsme dělali co chceme my, a nikdy jsme nebyli pod nátlakem.
DAVE : Myslím že mezi námi vzniklo silné pouto, když s někým strávíš takového času nejde to bez vzájemné náklonnosti. Jinak bys neměl chuť pořád spolupracovat dál. Už dokážeme dobře vycítit, co se děje v tom druhém, poznáme když má někdo špatný den takže ho necháme být...
ANTON : Je to trochu jako manželství?
DAVE : No... Ano...Je to jako fungující manželství.
-sin-
Violator EPK - přepis
|
Přepis promo rozhovoru k albu Violator, který najdete na DVD The Videos 86-98. Dokument natáčel Anton Corbijn v Londýně na přelomu roku 1989/1990. Ve videu jsou k vidění i fotografie kapely pořízené v Praze, pro pozdější použití v knize Strangers...
MARTIN : Když se ohlédnu v naší kariéře myslím, že máme štěstí že tu jsme. Nedávno jsme měli takovou bilanční session, pouštěli jsme si stará alba, která jsem neslyšel léta, a opravdu si myslím že jsme měli kliku. Byli jsme strašně naivní a nevěděli pořádně co děláme. DAVE : Ano, když jsme to poslouchali, Martin se najednou na mě otočil a povídá - "to je tak divné!" (smích) MARTIN : Mám už matné vzpomínky jak jsme ty nahrávky dělali. Dokonce i u nedávné desky Black Celebration si to už hůř vybavuju. Čas ubíhá strašně rychle. Ani se mi nezdá, že už tu jsme deset let. DAVE : Album Violator bylo první, kde jsme se zapojili úplně všichni, kde jsme každý přispěl velkým dílem potom co Martin přinesl napsané písně. Byl to výsledek práce celé kapely ve studiu, mnohem víc než v minulosti. Myslím že je to první album, kde se každá jednotlivá píseň povedla. Každá píseň na albu je skvělá se svojí osobitou atmosférou. Když jsem ho poslouchal - a poslouchal jsem ho stokrát víc než jakékoliv album nahrávané v minulosti - byl jsem nadšený. MARTIN : Ovšem, ale žádná kapela dopředu neví jak dopadne album v době kdy ho ještě nahrávají. Ani my jsme neměli tušení že pracujeme na nejlepším albu. DAVE : Ale stojíme si za tím! (smích) Martin píše písně pro kapelu, je skladatel písní. Každý v kapele ma jinou roli a, jak už jsem zmínil předtím o způsobu jak jsme nahrávali album, bylo to teď mnohem týmovější. Každý z nás do toho dal větší úsilí každý jsme byl aktivní součástí. Zpíval jsem nejlépe jak to šlo, a všechno znělo dobře. Alanův přínos byl mnohem znatelnější, pracoval na tanečních aranžích. A Fletchův přínos byl velký, měl plné ruce práce s jinými věcmi, měli jsme velký nárůst administrativy, věci, které nikdo jiný nechtěl dělat.
ANTON : Myslíš že vašim fanouškům je to jasné, nebo jim to musíte vysvětlovat, kdo přesně jakou má v kapele úlohu? MARTIN : Já myslím že to není tak důležité. Myslím že pro lidi není tak podstatné jakou má kdo v kapele úlohu. Je to jednoduše výsledek práce kapely. V 60.letech byli lidé jen muzikanti spousta z nich hrálo cizí věci a nedělali si hlavu s byznysem. Teď už nemusíte mít v kapele čtyři excelentní muzikanty. Máte technologii která vám pomůže a jeden dobrý muzikant pro kapelu stačí, ostatní si rozdělí zbytek. DAVE : Nepíšeme písně společně, není to náš způsob práce. Nejdřív jsme se sešli dohromady a Martin řekl že se chystá psát a nahrávat písně jen v základní formě, pouze zpěv a akordy kytary. Takže když máme takové čisté demo, můžeme tomu dát libovolný směr. To byl taky důvod, proč jsme se poohlédli po někom, kdo umí se zvukem pracovat a našli jsme Flooda, který se stal součástí alba. Chtěli jsme někoho kdo nás čas od času nakopne jinam, kdo bude schopný zkombinat naše schopnosti a dodá našim písním nejlepší zvuk Myslím že hrál důležitou roli. A na konci toho procesu stál Francois Kevorkian, který pracoval při finálním mixování našeho alba. Myslím si že nahrávání alba nebylo snadné, ale bylo zajímavé. ANTON : A proč nebylo snadné? DAVE : Strávili jsme na něm hodně času v podstatě celý rok. MARTIN : Ślo o to, že dema byla opravdu jednoduchá a otevřená takže později jsme se snažili je dál rozvíjet. Nahrávání ve studiu bylo hodně spontánní, a to víš, občas něco nefunguje, nebo strávíš čas nad něčím co pak nezní jak bys chtěl, a musíš se vrátit a nahrát to znova, nebo to celé přehodnotit. DAVE : Když chceš s písní experimentovat, zkoušíš různé varianty a pak sleduješ, jak to zní. No a pokusy které nefungují musíš zahodit, a začít jinak. A to zabere docela dost času. Takže když chceš být při nahrávání spontánní (což jsme byli), potřebuješ na to čas. Potřebuješ čas na různé pokusy, aby sis mohl dovolit něco zavrhnout a zkusit to jinak. A to jsme udělali mnohokrát. MARTIN : Víra - to je jedno z témat které často mám v písních. Mě osobně víra fascinuje a já myslím že je přítomná ve všem počínaje pocity z naší hudby až po zmínky o ní v textech. ANTON : A co víra kterou mají jiní k tobě? MARTIN : Ano, je to něco co neumím vysvětlit ale něco tam určitě je. Jeden pracovní název filmu "101" byl "Mass" (Mše), a to ještě předtím, než vznikl název Music For The Masses. Jednoduše podle toho všeho uctívání a oddanosti (které kolem nás je). DAVE : Je to neuvěřitelné, když hrajeme koncert, je tu něco co je... No, víš něco posvátného. A není to jen od fans ke kapele, ale i obráceně. Cítíš tu absolutní energii davu, od všech co tam jsou, a všichni napodobují tvoje pohyby a zpívají s tebou. Je to ohromná síla. Nechci říct, že to vypadá jako uctívání, nebo něco takového, ale je tam tak fantastická energie... Nikdo z nás vlastně pořádně nedokážeme pochopit, že se na nás vždycky lidi vrátí. MARTIN : Máme štěstí, že většina našich fans s námi zůstává, po celé ty roky, co se vyvíjíme. Ano, spousta lidí se stane fanouškem když vydáme opravdu populární song, a poté jejich zájem opadne. Ale myslím že velká část jich je s námi pořád, protože se snažíme zlepšovat. ANTON : Co myslíš tím : "Snažíme se zlepšovat?" MARTIN : Myslím kvalitu písní, a způsob jakým je nahráváme. DAVE : Myslím že to je základní věc, naše práce je produkce písní, to je to co děláme. A my se pořád snažíme lepšit v tom, co děláme. Pořád moc nevěřím že bysme vyletěli prudce vzhůru. Věřím v to, že když pořád půjdeme vpřed, budeme růst. Když jdeme nahrávat album, nevíme nic o tom co bude, a když ho máme hotové, doufáme, že bude mít dobré ohlasy. MARTIN : Vždycky jsme trochu podceňovali naše fans. V Anglii jsme počítali pomalým vstupem na nejnižší příčky hitparád. Ale náš poslední singl byl po prvním týdnu na 25.místě, což úplně zbortilo naše skvělé plány. Dostali jsme se do Top Of The Pops v prvním týdnu. DAVE : To je příklad toho co všechno se může stát v Anglii. Myslíme že tam máme velkou základnu fans, ale naše alba a singly mají rychlé vzestupy a pády, vstoupí do hitparád a zase vypadnou. Myslím že je hodně kapel je na tom podobně. Kapely jako The Cure, či Echo and the Bunnymen, se objevují a mizí, a upřímně to jsou nejlepší kapely svého druhu, které stále fungují a vydávají dobré desky. Takže v tomhle ohledu cítím problém v tom, že lidé nemají dost času zaregistrovat Depeche Mode, slyšet jejich písně, a vychutnat si je, mít je rádi, nebo cokoliv. Během tří týdnů to nejde. Jednou, před lety se nám držel singl v hitparádě asi 8-10 týdnů. To je ale mimo naši kontrolu, nemůžete ovlivnit, kolik lidí půjde a koupí si singl první týden. Nedá se s tím nic dělat, jak říkal Martin, máme plán vydat singl a ten se nám zbortí, protože je hned v Top 30 v prvním týdnu. Myslím, že naši fans nás neopustí, máme neuvěřitelně věrné fanoušky po celém světě, nejen v Anglii, všude máme spoustu fans kteří chodí na naše koncerty a dávají nám o sobě vědět od začátku do konce. Ale jsme si jistí že nás neposlouchají jen proto že naše hudba je dobrá k tanci, a taky už snad nejsme ti sladci kluci. MARTIN : To je pravda. Chápeme že když jste úspěšná popová kapela tak je nevyhnutelné, že vás nebudou brát příliš vážně, protože popová kapela je něco co všeobecně není moc seriózní. DAVE : Ale co je to být seriózní - mít dobrý byznys, mluvit spisovně..? Víš, hudba by se měla do určité míry brát na lehkou váhu. Můžeš o ní vážně mluvit, nahrávat ji, tak jak to děláme. Martin je velmi pečlivý při psaní svých písní - což je dobré a důležité, když to chceme dělat profesionálně, dáme do toho to nejlepší z nás. Ale zároveň při tom všem je hudba poměrně výstřední profese. MARTIN : Je nebezpečné brát se příliš vážně.. DAVE : Ano, můžeš ztratit kontakt s realitou.. MARTIN : ..už se z nás stali profíci.. DAVE : ..profík jsi, když vydáš své první album.. MARTIN : ..nebo když opustíš zaměstnání a vydáš singl.. Možná že to bylo během druhého singlu..? DAVE : (sarkasticky): Profíci! MARTIN : Podívej se na nás! DAVE : při naší práci je dost tenká hranice mezi pocitem spokojenosti že děláte to co vás baví, a mezi tím, že se cítíš pod tlakem a frustrovaný. Je to vážně tenká hranice, a musíš být opatrný, abys jí nepřekročil MARTIN : Myslím že je důležité že jsme nikdy neměli manažera, a že jsme vždycky vydávali na nezávislém labelu. Tyhle dva faktory nám pomohly k úspěchu, protože jsme dělali co chceme my, a nikdy jsme nebyli pod nátlakem. DAVE : Myslím že mezi námi vzniklo silné pouto, když s někým strávíš takového času nejde to bez vzájemné náklonnosti. Jinak bys neměl chuť pořád spolupracovat dál. Už dokážeme dobře vycítit, co se děje v tom druhém, poznáme když má někdo špatný den takže ho necháme být... ANTON : Je to trochu jako manželství? DAVE : No... Ano...Je to jako fungující manželství. -sin- |
(c)