Toulky historií : Fletch v Praze (6/2000)

Redaktorka Bongu (oficiální fan-zin DM – pozn. překladatele) Michaela Olexová tráví den s Fletchem a několika přáteli v Praze. V dalším vydání Bongu samozřejmě nechyběla reportáž z tohoto dne... Nestává se často, aby jste obdrželi e-mail že je Fletch na cestě do Prahy a že by byl rád kdyby jste mu zavolali. Je to obvyklé pro foto session, turné, promo nebo fotbalový zápas, kdy hraje Chelsea (oblíbený fotbalový klub Andyho Fletchera), ale tentokrát to bylo jiné. A tak zrušíte všechny vaše předešlé schůzky (které rozhodně nebyly tak naléhavé) a vytočíte číslo… Michaela Olexová: „Ahoj Andy, to jsem já. Jak jde život?“ Andy: „Ahoj, rád, tě slyším!“ Michaela Olexová: „Kdy jsi přijel? Jak dlouho tu budeš? Andy: „Budu tu tři dny. Jsem tu s mým kamarádem Robem. Myslíš si, že by bylo možné, aby ses s námi setkala a provedla nás po městě?“ Michaela Olexová: „Jasně, proč ne. Nashle za půl hodiny !“ „Ahoj Praho! Tady je Andy Fletcher z Depeche Mode! Pojďme rozjet rock’n’roll!“ Zdá se, že to bude vzrušující zážitek. Neděláme si těžkou hlavu a směřujeme si to do centra města, kde stojí všechny historické památky a budovy. Nechceme propásnout příležitost dát si ranní kávu v uměleckém nouveau café k diskuzi o plánech pro zbytek dne. Máme trochu čas na nakupování, i na vypití šálku kávy. Dnes je trochu chladno, ale to nás nezastaví, abychom šli do Starého Města Pražského a potulovali se úzkými uličkami, které nabízí přibližně všechno, co by turisté jako Andy a Rob mohli hledat, včetně dřevěných loutek a proslulého zeleně zbarveného nápoje Absinth. Ruské dřevěné panenky jsou také velmi oblíbené, ačkoli nemají nic společného s českou historií. Ale nyní je dostanete oblečené / namalované jako politiky nebo fotbalisty, to je pravděpodobně důvod Andyho zájmu. Chůzí trávíme v centru asi hodinu, a začneme přemýšlet o nějakém obědu. Navrhuji několik míst, kde se můžeme najíst a je proveden výběr. Andy se zdál být docela spokojený... Není nic lepšího než české pivo v tradiční české hospodě se sládkem jen u vašeho stolu. Ano, věřte mi! Většina Čechů sem přijde tak jak to je vždycky, v davu s turisty. Tohle byla ve skutečnosti také má vůbec první návštěva. Jestliže nejste vegetarián, tak se cítíte jako v nebi a tak navrhuji Andymu jít pro pečenou kachnu s knedlíky. Je tu dost času mluvit o nahrávání nového materiálu a basildonském srazu, zatímco čekáme na naše jídlo. Je legrační kolik vzpomínek se vám vybaví, když potřebujete na... Jsme přecpaní a připravení znovu vyrazit na cestu. Nikdy jsem se nenachodila tolik, přinejmenším v několika posledních měsících. Myslím , že Andy a Rob to cítí stejně! Nemůžu je nechat opustit Prahu bez přechodu famózního Karlova mostu, který poskytuje velkolepý výhled na Pražský hrad a většinu dalších historických míst. Jsem si jista, že tu Andy nebyl od fotografování s Antonem Corbijnem v roce 1988 pro knihu „Strangers“. Je pozdní odpoledne a začíná mrholit. Andy se rozhodne dát si padla a setkat se později večer na večeři – potom, co jsme si všichni dali potřebný odpočinek. George z místní Mute pobočky organizuje večeři v 8 večer, tak se s ním setkávám já, Andy a Rob v hezké a útulné restauraci s výběrem z mezinárodních jídel. Andy oznamuje, že to bude „pánská noc“ a tak musím strpět nějaké „pánské žerty“. Kromě toho je řeč o hudbě, nových albech, lásce, fotbalu a životě obecně.. Když dojíme naše moučníky je navrhovaný noční podnik a tak si chytneme taxi a vypravíme se na naši cestu do Radosti, což je klub navštívený Depeche Mode po jejich vystoupení v Praze během Devotional Tour. Tak máme taneční parket pro sebe... Ještě pár drinků, a pak si řekneme „dobrou noc“. To byl ale den!!! Bong 44, červen 2000 text a fotografie: Michaela Olexová překlad : Ivan V.

     8 července 2016

    Zpět na hlavní stránku

    

SLEDUJTE NÁS:

                   


    

Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu

paytheprice :

8. února 2007, 13:19

Co se vlastně s Míšou Olexovou stalo? Míša byla vlastně jediný člověk z ČR,kterému se dostalo oficiálního poděkování od Depeche Mode na bookletech jejich alb počínaje Songs of Faith and Devotion…

sinus :

8. února 2007, 13:37

Osobně jsem Míšu neznal, takže netuším… Jinak super článek, díky Ivane.

Šnek production :

8. února 2007, 15:57

Já to poděkování na SOFADu nevidim…

sinus :

8. února 2007, 16:10

Nebylo to jen na nosičích, které vyšly pod (dnes neexistujícím) labelem Mute CS..?

Ivan V. :

8. února 2007, 17:51

Není zač Michale. Naopak já děkuju za uveřejnění článku. M. Olexovou taky v bookletu SOFADu uvedenou nemám, CS Mute verzi nevlastním. Jinak by mě taky zajímal její další osud, myslím tím, čemu se věnovala a věnuje od té doby, co byl zrušen BONG (2002), jestli je pořád v kontaktu s DM… Ale asi to bude nejspíš novinařina.

sinus :

8. února 2007, 18:17

mrkněte sem, do sekce „zvláštní díky“ : http://cs.wiki­pedia.org/wiki­/Ultra

Dáša :

9. února 2007, 14:46

Jestli si dobře pamatuju, tak Míša po návratu z Anglie pracovala jako manažerka pro Bontonland. Pamatuji si, jak do Anglie odjížděla a pak začala pro Bong pracovat, psaly jsme si tenkrát, byla to supr doba. Několikrát jsme se setkaly, vzpomínám si na sraz v Lucerně nebo na SOFAD tour v Praze, kde přímo pro DM fotila do časopisu, vyšlo tam spoustu jejích fotek a pod nima její jméno. Poděkování M. Olexové je na obalu SOFAD kazety.