Tip na výlet: Po stopách Strangers
Holandský fotograf Anton Corbijn přijel na podzim 1988 s kapelou Depeche Mode do Prahy, aby zde nafotili fotky pro knihu Strangers. V tomto článku se vydáme v jejich stopách po místech, kde vznikaly ony památné záběry...
Tento článek můžete brát i jako návod na celkem příjemně strávené výletní odpoledne, protože zejména první část naší procházky se dá v pohodě jít pěšky, a po cestě budete míjet spousta památek. Navíc si to můžete zpestřit jako my, a zapózovat na stejných místech jako Depešáci.
Není potřeba mít profesionální vybavení jako Anton. Nejde o umění, ale hlavně o to se pobavit. My jsme vše zvládli obyčejným foťákem z mobilu. Ale samozřejmě, lepších výsledků se dosáhne s vybavením, kde si můžete vše ručně nastavit, popřípadě s lepším objektivem a podobně. Podle mě je nejdůležitější míti trpělivého fotografa. Naštěstí moje fotografka byla trpělivá a šikovná, takže to šlo jako po másle :)
Začneme historickým úvodem. Kapela se sice snažila několikadenní návštěvu před médii utajit, ale novinářům a fanouškům to samozřejmě neuniklo. Bodejť by ne, když toho roku navštívili Prahu už podruhé, protože v březnu 1988 zde poprvé koncertovali. Návštěva "západní" kapely způsobila doslova "Černou revoluci" (více info v našem stejnojmenném seriálu.
Máme k dispozici nejméně dvě zmínky z médií října 1988, které si můžeme připomenout :
Obal knihy Strangers (vydáno 1990)
Tolik úvodní slovo, a teď už můžeme jít na to. Přikládám mapku pěší části (zastávky 1 - 7), s vyznačenými zastávkami.
Kliknutím na obrázek otevřete zvětšenou mapu.
1. LORETA
Naše putování začínáme u pražské Lorety. Klíčové je pro nás schodiště se sochami, které se nachází úplně napravo před budovou Lorety. Základní orientační bod je socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na zdi kaple - a je na originální Corbijnově fotce dobře rozpoznatelná.
Anton zde použil různé techniky s objektivem, příblížením zdálky a podobně, což jsme s naším plně automatickým foťákem na telefonu nedokázali napodobit, ale alespoň zhruba to vychází.
Najít sochu pod kterou pózoval Fletch, to už je vyšší liga, my to nedali. Existuje tu možnost, že to vůbec není focené u Lorety, ale myslím že to není pravděpodobné. Zkuste jí najít, a případně dejte vědět.
2. HRADČANSKÉ NÁMĚSTÍ
Z Hradčanského náměstí je známý nádherný výhled na Prahu. Okraj lemuje vyhlídková zeď, přesně ta, co bývá zpravidla obsypaná fotícími se turisty. Tato zeď bude hrát při této zastávce hlavní roli: máme na ní hned dva orientační body.
Bod č.1 je lampa veřejného osvětlení, která je zhruba uprostřed hlavní vyhlídkové zdi. Na originální fotce u této lampy pózují Alan s Fletchem, a v pozadí je vidět věž kostela svatého Mikuláše. Najít ten správný úhel není těžké, fotograf si musí hodně poodstoupit a zazoomovat, aby na záběru sv. Mikuláš byl zhruba stejně vysoký jako lampa. Menší komplikací jsou ti turisté v okolí lampy. Ale uvolnit místo se dá jednoduše dvěma způsoby :
a) usmát s poprosit o uvolnění místa. Popřípadě,
b) tvářit se nasupeně a oni zdrhnou.
Výběr nechám na vás :)
Bod č.2 je socha sv. Filipa Neriho, která je hned na počátku klesání Zámeckých schodů. Najít jí je velmi snadné, a při troše trpělivosti je záběr hotový za chvilku. A můžete rovnou scházet dolů po schodišti, ke třetí zastávce.
3. THUNOVSKÁ
Zámecké schody ústí do uličky Thunovská, kde se mimochodem nachází jedna z nejstarších českých hospod, "Krčma U Krále Brabantského". Tam se popíjí prý už od roku 1375. Nás v této uličce zajímá zeď schodiště, která ulici jakoby půlí. Při hledání správného foto-záběru s vykukující hlavou si jistě užijete hodně legrace, obzvlášť proto, že zeď je relativně široká, takže aby vykoukla hlava, musíte se na ní trochu nalepit a vyklonit.
4. NERUDOVA
Toto zastavení je spíše symbolické - místo už totiž vypadá úplně jinak. Je to Nerudovkou kousek nahoru, zeď od kostela Panny Marie u kajetánů. Původně se zde nacházela telefonní budka s číslem 4051. Později byla nahrazena budkou modernější. I když se telefonní budky postupně skoro všechny zrušily, tato vydržela poměrně dlouho. Na Google Mapě je ještě fotka s moderní budkou, ale v současné době již tam není ani ta, a zeď je opravená.
5. JOSEFSKÁ
Po sestoupení z kopce dolů až k tramvaji stačí sledovat koleje (směr vlevo), a dojdete k místu, kde tramvaj zajíždí do "tunelu" mezi domy. Tam je známé depešácké poutní místo s uliční cedulí "Josefská". Značení se zachovalo skoro stejné jako bylo v roce 1988. Při pózování "na Goráče" je třeba se soustředit na to, aby boty byly směrem vpravo, a hlava vlevo (z pohledu fotografa). Pak nemůžete nic pokazit! Jen bacha, může zafoukat vítr, a nedáte už hlavu zpátky.
6. MOSTECKÁ 280/9
Najít prodejnu s gramodeskami byl oříšek. Tipoval jsem podle dosavadní trasy, že od cedule Josefská šli zřejmě na Karlův most (jelikož další zastavení bylo tam). Stačilo tedy projít ulice směrem ke Karlovu Mostu a hledat dům s typickou fasádou podle fotky. Mojí domněnku mi nakonec potvrdili i pamětníci, kteří vzpomínali, kdeže u Karlova Mostu chodili do obchodu s hudbou (tímto zdravím facebook skupinu "Stará Praha krásná"). Dozvěděl jsem se, že zde nějakou dobu prodávala i maminka Marty Kubišové.
Prodejna gramodesek už tu samozřejmě dávno není. Místo ní je tu bistro s trdelníky. Ale typická fasáda domu zůstala. Tady to chce při focení trochu odvahy, protože namísto do někdejší výlohy musí pózující ukazovat přímo do otevřeného vchodu do bistra, a riskuje, že obsluha ho bude považovat za blázna, nebo na něj zavolá policii. Ale kdo říkal, že napodobit Corbijna je lehký, že jo.
7. KARLŮV MOST
Poslední zastávkou na pěší trase je Karlův Most. Zde stačí najít sousoší Piety Oplakávání Krista. Je to třetí socha od Staroměstské věže na levé straně mostu, a je nápadná výrazným velkým křížem. Je to takové lehké focení "za odměnu".
K dalším místům z knihy Strangers už je třeba použít dopravu. Co se týče MHD, nejjednodušší je asi dojít na Staroměstskou, a sítí metra se dopravit na Hlavní Nádraží. A je celkem důležité jít právě na Staroměstskou. Důvod už vám asi dochází: po cestě je ještě jedno "poutní místo", kde se jednou za čtyři roky srocují hloučky fanoušků. A modří (pardon, černí) již vědí... No jasně! Hotel Four Seasons, kde se pravidelně ubytovává kapela, když koncertují v Praze.
Když už tu máme ten přesun, tak si dáme další historickou vsuvku, týkající se právě pražské MHD. Je to jedna zábavná historka, kterou občas Fletch či Martin v několika verzích přidávají k dobrému, když se jich tu ptají, jak vzpomínají na návštěvu Československa před revolucí :
Fletch : "Myslím že Anton chtěl vyfotit Martina v tramvaji..."
Martin: "...jo, měl jsem jet jednu zastávku tramvají, pak vystoupit a počkat na ostatní, až přijedou jinou linkou. Jenže tam nebyli. Vůbec jsem netušil, kde jsem, neznal jsem cestu na hotel a byl jsem bez peněz..."
Fletch: "...když totiž Martin vystoupil, sesypal se na něj dav fanoušků. Nezbylo nic jiného než zdrhat. Jenže se vydal úplně jiným směrem. My naskočili na tramvaj. A jeli jsme taky jinam. Bylo to v době, kdy jen málo lidí mělo mobilní telefon, takže jsme nevěděli, kam Martin běžel. Nakonec nás za ním dovedli dva fanoušci. Měl smůlu, že vystoupil u školy, kde ho každý poznal a obklopila ho asi stovka lidí... Jedna dívka se tam rozplakala štěstím. Byla tam jedna starší paní, která nás za to seřvala..."
Existuje i takováto verze :
Fletch: "Martin nasedl do tramvaje a ta se rozjela. Když v tom se zpoza rohu vynořila skupinka několika pankáčů. Bylo s námi i pár našich fanoušků: “Jestli vás uvidí, jste mrtví,“ varovali nás a pobízeli k útěku. Dali jsme se na útěk, ale opačným směrem, než kterým odjel Martin. Dvě z fanynek se dokonce rozplakaly, protože se bály, že Martin je možné právě na cestě do nemocnice, ne-li už mrtvý. Naštěstí další zastávka byla u školy, kde právě skončilo vyučování. Našli jsme Martina obklopeného dětmi, které ho poznaly, a tak byl v naprostém bezpečí.”
Mapa zastávek 8, 9 a 10.
Kliknutím na obrázek otevřete zvětšenou mapu.
8. HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
V areálu Hlavního Nádraží toho Anton s kapelou nafotil celkem dost. Ale asi jediné místo, které najdeme v původní podobě je Fantova Kavárna. Není to tak dávno, co byl její interiér krásně zrekonstruovaný. Zde je orientačním místem zdobený portál s upomínkou založení republiky (28.říjen 1918), a kulatým emblémem "Praga Mater Urbium" (Praha, matka měst).
Další fotky pocházejí z nástupiště, kde místo poblíž výstupu z podchodu jde najít v pohodě. Návěštidla už jsou ale jiná, a vlaky už taky jezdí modernější. No, i když někdy...
Poté je tu fotka z čekárny s typickou mapou Československa, a známá fotka z bufetu, který už také nenajdete.
9. OLŠANSKÉ HŘBITOVY
Z Hlavního Nádraží navrhuju menší bojovku : můžete projít Sherwoodem na tramvaj 5 či 26. Obě vás dovezou na stanici Želivského. Zde jsou ve stínu zdí schované rozlehlé Olšanské hřbitovy.
"Nedokážu říct, jakou mám oblíbenou knihu. Ale pamatuju si, co mě poprvé opravdu zaujalo už okolo 18 let, když jsem vyrůstal v šedivém Essexu. Byly to knihy od Franze Kafky či Alberta Camuse. Nepsali o krásném světě, ale o tom, jaký se mi tehdy zdál doopravdy : složitý, negativní a plný paradoxů. Tahle literatura na mě měla velký vliv..." (MARTIN GORE)
...a právě na Olšanech (část Nový židovský hřbitov) se nachází místo posledního spočinutí tohoto spisovatele. Ještě než Martin a Fletch vstoupili do areálu, zastavili se u prodavačky květin. Nevím zda je to přesně to místo, ale zřejmě ano - stánek s květinami tam stojí i dnes, hned vedle brány vlevo.
Zdali ještě existují tato zákoutí hřbitova v podobě jako v říjnu 1988, to nevím, myslím že ne. Ale možná na podzim, když všechno zapadá listím... Každopádně náhrobek Franze Kafky je stejný, a dobře udržovaný, jak se sluší a patří.
10. ŠTVANICE
Velmi známé fotky kapely pocházejí z prostoru před někdejší kavárnou v objektu Zimního Stadionu na Štvanici. Ten již je zbouraný, a zůstala jen přední část, kde v devadesátých letech fungovaly hudební kluby měnící majitele i názvy. Nejznámější pojem byl zřejmě Face To Face. Aktuálně by tam měl fungovat prostor Fuchs2, kde se dějí více méně alternativní, až undergroundové akce. (Byl jsem tam třeba na koncertě české EBM úderky Vanessy, nebo na "dark alternative" festivalu Prague Gothic Treffen). Jediný orientační bod, a zároveň taky jediná věc, co připomíná fotky ze Strangers je široké červené schodiště.
11. TROCHA TAJEMSTVÍ NA ZÁVĚR...
Jedenácté zastavení je trochu tajemné, jsou to totiž místa, která se mi nepodařilo určit (už to neplatí), anebo místa už vypadají úplně jinak.
Prodejna Modelových Klobouků od podniku Moděva. Těch bylo po Praze více, ale pamětníci ze skupiny "Stará Praha krásná" se vesměs shodli, že by se mohlo jednat o pobočku na Národní třídě. Dnes už ale fasády domů i chodníky vypadají úplně jinak.
AKTUALIZACE : Nakonec se mi úplnou náhodou podařilo určit přesnou polohu. Pomohly k tomu fotky ze Sametové revoluce z Národní Třídy, kde prodejna Modelových Klobouků na několika fotkách je zřetelně vidět. Tadá! Je to dům přímo proti obchodnímu domu Máj, Národní 115/24 - dnes zde sídlí bistro Knedlín.
Místo u břehu Vltavy, kde Martin sleduje pouličního malíře. V pozadí je vidět nábřeží s budovami, které jsou na Staroměstské straně Vltavy : Karlovy Lázně a domy vpravo od nich. Stačí zajít na cíp Střeleckého ostrova směrem ke Karlovu Mostu, kde se nachází Park Legií.
Na závěr ještě faktická poznámka : některé fotografie z této "Strangers" procházky zveřejnil Anton Corbijn až po dlouhé době, ve své nové knize nazvané Depeche Mode by Anton Corbijn, která zatím vyšla v limitované sběratelské verzi, a 25.5. bude dána do prodeje verze standartní.
Tímto naše procházka končí. Snad vás něco z toho pobavilo. Pokud nafotíte nějaké svoje fotografie, nezapomeňte se s námi o ně podělit, nejlépe v naší skupině Czech Depeche Mode fans !
-sin-
20 dubna 2021
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
Pepa Tomek :
20. dubna 2021, 18:05
Skvěle napsané.
kh :
20. dubna 2021, 22:48
Moc se Vám to povedlo. Díky
lucy :
21. dubna 2021, 06:45
Nádhera, jestli se někdy dostaneme do Prahy, chystáme se na to!
Pavel :
22. dubna 2021, 16:56
Fakt skvělé. Díky.
Tip na výlet: Po stopách Strangers
|
Holandský fotograf Anton Corbijn přijel na podzim 1988 s kapelou Depeche Mode do Prahy, aby zde nafotili fotky pro knihu Strangers. V tomto článku se vydáme v jejich stopách po místech, kde vznikaly ony památné záběry...
Tento článek můžete brát i jako návod na celkem příjemně strávené výletní odpoledne, protože zejména první část naší procházky se dá v pohodě jít pěšky, a po cestě budete míjet spousta památek. Navíc si to můžete zpestřit jako my, a zapózovat na stejných místech jako Depešáci. Není potřeba mít profesionální vybavení jako Anton. Nejde o umění, ale hlavně o to se pobavit. My jsme vše zvládli obyčejným foťákem z mobilu. Ale samozřejmě, lepších výsledků se dosáhne s vybavením, kde si můžete vše ručně nastavit, popřípadě s lepším objektivem a podobně. Podle mě je nejdůležitější míti trpělivého fotografa. Naštěstí moje fotografka byla trpělivá a šikovná, takže to šlo jako po másle :) Začneme historickým úvodem. Kapela se sice snažila několikadenní návštěvu před médii utajit, ale novinářům a fanouškům to samozřejmě neuniklo. Bodejť by ne, když toho roku navštívili Prahu už podruhé, protože v březnu 1988 zde poprvé koncertovali. Návštěva "západní" kapely způsobila doslova "Černou revoluci" (více info v našem stejnojmenném seriálu. Máme k dispozici nejméně dvě zmínky z médií října 1988, které si můžeme připomenout :
Obal knihy Strangers (vydáno 1990)
Tolik úvodní slovo, a teď už můžeme jít na to. Přikládám mapku pěší části (zastávky 1 - 7), s vyznačenými zastávkami. Kliknutím na obrázek otevřete zvětšenou mapu. 
1. LORETA Naše putování začínáme u pražské Lorety. Klíčové je pro nás schodiště se sochami, které se nachází úplně napravo před budovou Lorety. Základní orientační bod je socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na zdi kaple - a je na originální Corbijnově fotce dobře rozpoznatelná.
Anton zde použil různé techniky s objektivem, příblížením zdálky a podobně, což jsme s naším plně automatickým foťákem na telefonu nedokázali napodobit, ale alespoň zhruba to vychází.
Najít sochu pod kterou pózoval Fletch, to už je vyšší liga, my to nedali. Existuje tu možnost, že to vůbec není focené u Lorety, ale myslím že to není pravděpodobné. Zkuste jí najít, a případně dejte vědět.
2. HRADČANSKÉ NÁMĚSTÍ Z Hradčanského náměstí je známý nádherný výhled na Prahu. Okraj lemuje vyhlídková zeď, přesně ta, co bývá zpravidla obsypaná fotícími se turisty. Tato zeď bude hrát při této zastávce hlavní roli: máme na ní hned dva orientační body. Bod č.1 je lampa veřejného osvětlení, která je zhruba uprostřed hlavní vyhlídkové zdi. Na originální fotce u této lampy pózují Alan s Fletchem, a v pozadí je vidět věž kostela svatého Mikuláše. Najít ten správný úhel není těžké, fotograf si musí hodně poodstoupit a zazoomovat, aby na záběru sv. Mikuláš byl zhruba stejně vysoký jako lampa. Menší komplikací jsou ti turisté v okolí lampy. Ale uvolnit místo se dá jednoduše dvěma způsoby : a) usmát s poprosit o uvolnění místa. Popřípadě, b) tvářit se nasupeně a oni zdrhnou. Výběr nechám na vás :)
Bod č.2 je socha sv. Filipa Neriho, která je hned na počátku klesání Zámeckých schodů. Najít jí je velmi snadné, a při troše trpělivosti je záběr hotový za chvilku. A můžete rovnou scházet dolů po schodišti, ke třetí zastávce.
3. THUNOVSKÁ Zámecké schody ústí do uličky Thunovská, kde se mimochodem nachází jedna z nejstarších českých hospod, "Krčma U Krále Brabantského". Tam se popíjí prý už od roku 1375. Nás v této uličce zajímá zeď schodiště, která ulici jakoby půlí. Při hledání správného foto-záběru s vykukující hlavou si jistě užijete hodně legrace, obzvlášť proto, že zeď je relativně široká, takže aby vykoukla hlava, musíte se na ní trochu nalepit a vyklonit.
4. NERUDOVA Toto zastavení je spíše symbolické - místo už totiž vypadá úplně jinak. Je to Nerudovkou kousek nahoru, zeď od kostela Panny Marie u kajetánů. Původně se zde nacházela telefonní budka s číslem 4051. Později byla nahrazena budkou modernější. I když se telefonní budky postupně skoro všechny zrušily, tato vydržela poměrně dlouho. Na Google Mapě je ještě fotka s moderní budkou, ale v současné době již tam není ani ta, a zeď je opravená.
5. JOSEFSKÁ Po sestoupení z kopce dolů až k tramvaji stačí sledovat koleje (směr vlevo), a dojdete k místu, kde tramvaj zajíždí do "tunelu" mezi domy. Tam je známé depešácké poutní místo s uliční cedulí "Josefská". Značení se zachovalo skoro stejné jako bylo v roce 1988. Při pózování "na Goráče" je třeba se soustředit na to, aby boty byly směrem vpravo, a hlava vlevo (z pohledu fotografa). Pak nemůžete nic pokazit! Jen bacha, může zafoukat vítr, a nedáte už hlavu zpátky.
6. MOSTECKÁ 280/9 Najít prodejnu s gramodeskami byl oříšek. Tipoval jsem podle dosavadní trasy, že od cedule Josefská šli zřejmě na Karlův most (jelikož další zastavení bylo tam). Stačilo tedy projít ulice směrem ke Karlovu Mostu a hledat dům s typickou fasádou podle fotky. Mojí domněnku mi nakonec potvrdili i pamětníci, kteří vzpomínali, kdeže u Karlova Mostu chodili do obchodu s hudbou (tímto zdravím facebook skupinu "Stará Praha krásná"). Dozvěděl jsem se, že zde nějakou dobu prodávala i maminka Marty Kubišové. Prodejna gramodesek už tu samozřejmě dávno není. Místo ní je tu bistro s trdelníky. Ale typická fasáda domu zůstala. Tady to chce při focení trochu odvahy, protože namísto do někdejší výlohy musí pózující ukazovat přímo do otevřeného vchodu do bistra, a riskuje, že obsluha ho bude považovat za blázna, nebo na něj zavolá policii. Ale kdo říkal, že napodobit Corbijna je lehký, že jo.
7. KARLŮV MOST Poslední zastávkou na pěší trase je Karlův Most. Zde stačí najít sousoší Piety Oplakávání Krista. Je to třetí socha od Staroměstské věže na levé straně mostu, a je nápadná výrazným velkým křížem. Je to takové lehké focení "za odměnu".
K dalším místům z knihy Strangers už je třeba použít dopravu. Co se týče MHD, nejjednodušší je asi dojít na Staroměstskou, a sítí metra se dopravit na Hlavní Nádraží. A je celkem důležité jít právě na Staroměstskou. Důvod už vám asi dochází: po cestě je ještě jedno "poutní místo", kde se jednou za čtyři roky srocují hloučky fanoušků. A modří (pardon, černí) již vědí... No jasně! Hotel Four Seasons, kde se pravidelně ubytovává kapela, když koncertují v Praze. Když už tu máme ten přesun, tak si dáme další historickou vsuvku, týkající se právě pražské MHD. Je to jedna zábavná historka, kterou občas Fletch či Martin v několika verzích přidávají k dobrému, když se jich tu ptají, jak vzpomínají na návštěvu Československa před revolucí : Fletch : "Myslím že Anton chtěl vyfotit Martina v tramvaji..." Martin: "...jo, měl jsem jet jednu zastávku tramvají, pak vystoupit a počkat na ostatní, až přijedou jinou linkou. Jenže tam nebyli. Vůbec jsem netušil, kde jsem, neznal jsem cestu na hotel a byl jsem bez peněz..." Fletch: "...když totiž Martin vystoupil, sesypal se na něj dav fanoušků. Nezbylo nic jiného než zdrhat. Jenže se vydal úplně jiným směrem. My naskočili na tramvaj. A jeli jsme taky jinam. Bylo to v době, kdy jen málo lidí mělo mobilní telefon, takže jsme nevěděli, kam Martin běžel. Nakonec nás za ním dovedli dva fanoušci. Měl smůlu, že vystoupil u školy, kde ho každý poznal a obklopila ho asi stovka lidí... Jedna dívka se tam rozplakala štěstím. Byla tam jedna starší paní, která nás za to seřvala..." Existuje i takováto verze : Fletch: "Martin nasedl do tramvaje a ta se rozjela. Když v tom se zpoza rohu vynořila skupinka několika pankáčů. Bylo s námi i pár našich fanoušků: “Jestli vás uvidí, jste mrtví,“ varovali nás a pobízeli k útěku. Dali jsme se na útěk, ale opačným směrem, než kterým odjel Martin. Dvě z fanynek se dokonce rozplakaly, protože se bály, že Martin je možné právě na cestě do nemocnice, ne-li už mrtvý. Naštěstí další zastávka byla u školy, kde právě skončilo vyučování. Našli jsme Martina obklopeného dětmi, které ho poznaly, a tak byl v naprostém bezpečí.”
Mapa zastávek 8, 9 a 10. Kliknutím na obrázek otevřete zvětšenou mapu. 
8. HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V areálu Hlavního Nádraží toho Anton s kapelou nafotil celkem dost. Ale asi jediné místo, které najdeme v původní podobě je Fantova Kavárna. Není to tak dávno, co byl její interiér krásně zrekonstruovaný. Zde je orientačním místem zdobený portál s upomínkou založení republiky (28.říjen 1918), a kulatým emblémem "Praga Mater Urbium" (Praha, matka měst).
Další fotky pocházejí z nástupiště, kde místo poblíž výstupu z podchodu jde najít v pohodě. Návěštidla už jsou ale jiná, a vlaky už taky jezdí modernější. No, i když někdy...
Poté je tu fotka z čekárny s typickou mapou Československa, a známá fotka z bufetu, který už také nenajdete.
9. OLŠANSKÉ HŘBITOVY Z Hlavního Nádraží navrhuju menší bojovku : můžete projít Sherwoodem na tramvaj 5 či 26. Obě vás dovezou na stanici Želivského. Zde jsou ve stínu zdí schované rozlehlé Olšanské hřbitovy. "Nedokážu říct, jakou mám oblíbenou knihu. Ale pamatuju si, co mě poprvé opravdu zaujalo už okolo 18 let, když jsem vyrůstal v šedivém Essexu. Byly to knihy od Franze Kafky či Alberta Camuse. Nepsali o krásném světě, ale o tom, jaký se mi tehdy zdál doopravdy : složitý, negativní a plný paradoxů. Tahle literatura na mě měla velký vliv..." (MARTIN GORE) ...a právě na Olšanech (část Nový židovský hřbitov) se nachází místo posledního spočinutí tohoto spisovatele. Ještě než Martin a Fletch vstoupili do areálu, zastavili se u prodavačky květin. Nevím zda je to přesně to místo, ale zřejmě ano - stánek s květinami tam stojí i dnes, hned vedle brány vlevo.
Zdali ještě existují tato zákoutí hřbitova v podobě jako v říjnu 1988, to nevím, myslím že ne. Ale možná na podzim, když všechno zapadá listím... Každopádně náhrobek Franze Kafky je stejný, a dobře udržovaný, jak se sluší a patří.
10. ŠTVANICE Velmi známé fotky kapely pocházejí z prostoru před někdejší kavárnou v objektu Zimního Stadionu na Štvanici. Ten již je zbouraný, a zůstala jen přední část, kde v devadesátých letech fungovaly hudební kluby měnící majitele i názvy. Nejznámější pojem byl zřejmě Face To Face. Aktuálně by tam měl fungovat prostor Fuchs2, kde se dějí více méně alternativní, až undergroundové akce. (Byl jsem tam třeba na koncertě české EBM úderky Vanessy, nebo na "dark alternative" festivalu Prague Gothic Treffen). Jediný orientační bod, a zároveň taky jediná věc, co připomíná fotky ze Strangers je široké červené schodiště.
11. TROCHA TAJEMSTVÍ NA ZÁVĚR... Jedenácté zastavení je trochu tajemné, jsou to totiž místa, která se mi Prodejna Modelových Klobouků od podniku Moděva. Těch bylo po Praze více, ale pamětníci ze skupiny "Stará Praha krásná" se vesměs shodli, že by se mohlo jednat o pobočku na Národní třídě. Dnes už ale fasády domů i chodníky vypadají úplně jinak. AKTUALIZACE : Nakonec se mi úplnou náhodou podařilo určit přesnou polohu. Pomohly k tomu fotky ze Sametové revoluce z Národní Třídy, kde prodejna Modelových Klobouků na několika fotkách je zřetelně vidět. Tadá! Je to dům přímo proti obchodnímu domu Máj, Národní 115/24 - dnes zde sídlí bistro Knedlín.
Místo u břehu Vltavy, kde Martin sleduje pouličního malíře. V pozadí je vidět nábřeží s budovami, které jsou na Staroměstské straně Vltavy : Karlovy Lázně a domy vpravo od nich. Stačí zajít na cíp Střeleckého ostrova směrem ke Karlovu Mostu, kde se nachází Park Legií.
Na závěr ještě faktická poznámka : některé fotografie z této "Strangers" procházky zveřejnil Anton Corbijn až po dlouhé době, ve své nové knize nazvané Depeche Mode by Anton Corbijn, která zatím vyšla v limitované sběratelské verzi, a 25.5. bude dána do prodeje verze standartní. Tímto naše procházka končí. Snad vás něco z toho pobavilo. Pokud nafotíte nějaké svoje fotografie, nezapomeňte se s námi o ně podělit, nejlépe v naší skupině Czech Depeche Mode fans ! -sin- |
20 dubna 2021
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
|
Pepa Tomek : |
20. dubna 2021, 18:05 |
|
Skvěle napsané. |
|
kh : |
20. dubna 2021, 22:48 |
|
Moc se Vám to povedlo. Díky |
|
lucy : |
21. dubna 2021, 06:45 |
|
Nádhera, jestli se někdy dostaneme do Prahy, chystáme se na to! |
|
Pavel : |
22. dubna 2021, 16:56 |
|
Fakt skvělé. Díky. |
(c)