Příručka pro poslech Memento Mori

Následující článek obsahuje překlady všech textů, komentáře kapely k některým písním, a vůbec v kostce jak celé Memento Mori vznikalo. Ale v první řadě vám chci popřát příjemný poslech nové nahrávky Depeche Mode! Několik týdnů po náhlém úmrtí Andyho Fletchera se objevila na profilu Depeche Mode fotka ze studia, která dodala všem naději. Hudba byla opět to, do čeho se mohli Martin a Dave ponořit, a co jim dávalo ještě v životě smysl... Jak Dave uvádí : "Byli jsme jen malý tým. Nahráli jsme album v podstatě ve čtyřech. A fungovali jsme skvěle. Malý, ale dobrý tým." Martin Gore dodává : "Rozhodli jsme se s Davem dokončit Memento Mori pouze s producentem a zvukovou inženýrkou. Skoro jsme neopustili mé domácí studio. Tohle opravdu nikdy předtím nebylo. Odskočili jsme si jen na týden do studia Ricka Rubina (Shangri-La), abychom tam dohráli nějaké smyčcové party." Dále Martin prozrazuje : "Měli jsme během pandemie spoustu času na skládání, a tak jsme vlastně nahráli 16 písní. Bylo velmi těžké vybrat těch 12, které skončily na albu. A máme tedy schované v trezoru čtyři navíc, což je na nás velmi nezvyklé. Na mou duši, nestává se často, že bychom měli něco v trezoru." MARTIN GORE "Vše začalo uprostřed pandemie. Byly to pro mě zlé časy. A právě z toho asi vznikla inspirace k tomu tématu smrtelnosti. Nechtěli jsme, aby to vyznělo negativně - spíše na to koukáme z toho pohledu, že bychom měli žít život naplno. A taky tu byly moje šedesátiny. To byl určitý milník, který mě zasáhl. Bylo to jako bych procitl po ráně kladivem. Už jsme měli napsané všechny písně, i nápad na název alba, a pak Fletch umřel. A najednou se celé naše vnímání z měnilo. Začnete slyšet písně a všechny texty z jiné perspektivy a získáte úplně jiné pocity. Dave řekl, že když nahrával vokály pro album, viděl a slyšel písně úplně jinak než na prvních demo verzích, které dostal k poslechu ještě za Fletchova života. Samozřejmě to bylo velmi tvrdé. Už jsme měli rozvrh, a Fletch se měl k nám přidat. Všichni jsme měli začít nahrávat album. Rozhodli jsme se, že pro nás bude lepší pokračovat v tom rozvrhu, a soustředit na hudbu, je to něco, do čeho jsme oba zapálení a něco, v čem jsme se mohli oba ztratit. Myslím, že nám to v té době opravdu pomohlo dostat se přes Andyho ztrátu. O Fletchovi se často říkalo, že byl jakýmsi "tmelem" kapely. To definitivně potvrzuju. Teď jsme se s Davem museli na sebe trochu adaptovat. Ne že bysme měli mezi sebou špatné vztahy. Ale měli jsme navzájem určitý odstup, který Fletch pomáhal překonávat. A teď najednou sedíte v místnosti dva, a prostě musíte mít k sobě blízko. Řekl bych že když jsme teď byli nuceni být víc spolu, našemu vztahu to hodně prospělo." DAVE GAHAN "Byli jsme mezi ohromnou spoustu vybavení, nástrojů, historických syntezátorů, zesilovačů... Měl tam úplně všechno! Takže když jsme tam přebývali, nakonec jsme hodně z toho použili. Náš producent, James, tam byl doslova jako dítě v cukrárně! Každý den si hrál s něčím jiným. Martin hodně využíval Eurorack syntezátory, se kterými je velmi zručný. Marta zase hodně využívala analogové páskové přehrávače - různé smyčky a tak. Nahrávala různé zvuky na pásku, pak to proháněla různými efekty a zase zpátky nahrávala na pásku, a pak to posílala do mých sluchátek když jsem zpíval." Já jsem velký fanoušek kytar. Ale na téhle desce jich opravdu tolik není. Je tam sice dost kytarových zvuků, ale všechno je to poté silně zvukově předělané. Takhle vždycky Depeche Mode pracovali. Každý využil svoje schopnosti. James je všestranný hudebník, hrál hodně na basu a také na bicí. Marta má zase svůj styl a zvláštní tvůrčí sílu. To co jsme já s Martinem spolu udělali, dokázali Marta a James povznést na vyšší level. Zcela určitě se tam občas (zvukově) prolíná naše současnost s naší minulostí. A jsou tam věci, jako třeba Wagging Tongue, kde ta syntezátorová linka může přinést na mysl Kraftwerk. Těmi jsme ostatně byli vždycky hodně ovlivněni. Vedle toho je spousta dalších věcí, které zase čerpají ze staré punkové scény, jako The Damned, The Stoogies, nebo Bowie či Roxy Music. Tahle všechna hudba nás ovlivňovala. A řekl bych, že na téhle nahrávce jsme také tak nějak čerpali i z našich vlastních vlivů. Celý proces byl hodně zajímavý. A protože jsme pracovali v malém týmu, myslím že nahrávka zní velmi osobitě, a je tak trochu filmová.Cítil jsem to hodně už když jsem psal své písně, dokonce i u těch co mi Martin poslal k nazpívání. Když jsem se postavil ve studiu a začal je zpívat, někdy za doprovodu smyčců, či jen bicího automatu - byl tam silný filmový pocit." MARTA SALOGNI "Musím poděkovat Jamesi Fordovi, který jim produkoval předchozí desku Spirit. Požádal mě, abych mu pomohla s touhle nahrávkou, protože věděl, že jsem už s Davem Gahanem při několika příležitostech spolupracovala. V roce 2015 jsem asistovala u Angels & Ghosts od Soulsavers. Poté jsme spolupráci obnovili v roce 2020 s albem Imposter, kde jsem dělala jako mixážní technik. Znám materiál a historii skupiny. Léta jsem pracovala ve studiích Mute Records, první nahrávací společnosti, do které Depeche Mode patřili díky zakladateli Danielu Millerovi. Odtud také James Ford začal. Řekl mi : "Budu produkovat novou desku. Vím, že už jsi s Davem pracovala, jsi ten nejlepší člověk, který mi pomůže. Už jsem o tom s kapelou mluvil a všichni se na tom shodli." I když se normálně zabývám produkcí, u této příležitosti jsem se postarala o nahrávání, zvukový inženýring desky a následně mix. Byla to velmi podnětná zkušenost na kreativní úrovni, díky které jsem mohla prozkoumat zvuky a aranžmá a cítila jsem, že se můžu svobodně vyjadřovat s novými a experimentálními nápady a návrhy. Všichni jsme byli do procesu intenzivně zapojeni. Byla to nádhera. Získali jsme skvělé zvuky. Experimentovali jsme s různými kombinacemi externích efektů a zesilovačů. Používala jsem svůj páskový přehrávač pro různé smyčky, loopy, ozvěny, či zpětné vazby, které jsme zabudovávali do vrstev zvuků. Dave a Martin byli velmi otevření k experimentům - byla to skvělá práce!" JAMES FORD "Vlastně jsem byl pěkně překvapený, když mi zavolali s dotazem, zda bych pomohl při nahrávání Memento Mori. Nahrávací session při Spirit byly přes všechnu naší snahu o umírnění tak trochu "rozhádané" a "intenzivní". A byl jsem překvapený i podruhé, když mi řekli, že nahrávání začne podle plánu. A potřetí, když práce skutečně začala. Bylo to, jako by to ani nebyla ta samá kapela. Byla tam prostě úplně jiná energie. Jako by střet se smrtelností přinesl změnu paradigmatu v náhledu všech. Změnu v jejich smyslu pro to, co je důležité a na čem záleží. Je to zvláštní závěr tak tragické věci. Cítil jsem otevřenost vůči myšlenkám a společný záměr, který jsem na Spiritu neviděl. Nemluvě o atmosféře křehkosti a ztráty, která se ocitla v písních. Je tam spousta zmínek o smrti a koncích. V těch písních je zvláštní jasnozřivost. A album má melancholickou krásu, kterou jsem už nějakou dobu na desce Depeche Mode neslyšel." RICHARD BUTLER Ještě jedno jméno musíme zmínit. Martin pustil do svého skladatelského světa nového člověka, úplně mimo kapelu. Tím člověkem je Richard Butler z Psychedelic Furs. Není to tak úplně poprvé v historii. Během psaní pro Exciter v roce 2000 měl Martin tvůrčí krizi, a tehdy mu při skládání "dělali společnost" Gareth Jones a Paul Freegard. A samozřejmě, v posledních letech tu a tam nějakou skladbu udělali společně s Davem. Tato nová spolupráce s Richardem Butlerem byla ale natolik hluboká, že mu oficiálně připisuje spoluautorství na čtyřech skladbách z alba. Většina z fanoušků si zřejmě pomyslí, jak to celé vlastně vzniklo? A jaký asi byl ten první okamžik, kdy se tohle dozvěděl Dave? Martin: "My jsme s Richardem dlouhodobí přátelé. O případné spolupráci jsme mluvili několikrát. Ale nikdy se to nějak nehodilo. Pak mi napsal v dubnu 2020, uprostřed pandemie. Neměl jsem co na práci, a tak jsem si řekl proč ne. Začali jsme si posílat nápady. První písničku, kterou jsme napsali, jsme nakonec zahodili. Ale standard se pořád zlepšoval. Někdy jsem napsal řádek a on napsal řádek. Nebo on napsal veršovanou melodii a já prostřední osmičku. Byly tam různé přístupy. Spolupráce s Richardem byla zajímavá, protože jsem nikdy nespolupracoval na písních s nikým mimo kapelu. Byl opravdu dobrý ve vymýšlení nápadů, měl jsem pocit, že jeho nápady jsou výjimečné. Má také jiný způsob psaní vokálních melodií než já, takže to některým písním dodalo jiný nádech. Původně to byla jen akce na ukrácení chvíle, ale nakonec byly některé věci tak dobré, že čtyři skončily na albu." Dave: "Jojo, Martin skládal během pandemie s Richardem Butlerem z Psychedelic Furs. A tak přišli s několika písněmi. Ale když mi je Martin poslal, vůbec jsem to netušil! Jak jsem je poslouchal, najednou jsem si uvědomil, že hlas co je zpívá není Martin. Byl to Richard Butler, který má velmi osobitý tón a hlas. Já měl ale jeho zpěv vždycky rád. My s Martinem jsme byli jedni z prvních fans Psychedelic Furs. A Martin se s Richardem spřátelil, tuším že už někdy v hloubi osmdesátých let. Vždycky spolu mluvili o společném psaní. A Richard Martina zkrátka tak dlouho otravoval, až na konec Mart řekl "OK, zdá se že teď je ten správný čas". Jejich písně jsou trochu jiné - textově, melodicky... Je tam určitý posun ve vokálních melodiích. A nakonec skončily na albu, protože to byly jednoduše skvělé songy. A hned jsem se dokázal do těch písní vžít i já. Ale samozřejmě mě to nejprve trochu zarazilo. Pro Martina to byl tak velký skok, psát s někým jiným. Riskoval, protože je na věci tak háklivý. Má rád všechno na svém místě a tak, jak to má rád. A taky mě trochu vystrašily neobvyklé tóniny v Ghosts Again. Ale to demo mi okamžitě udělalo ohromnou radost. Byl to pro mě zvláštní pocit. Jen jsem musel dostat z hlavy ven Richardův zpěv. Protože má opravdu výrazný tón a styl. Ale na jeho melodii a intonaci bylo něco, co mě hřálo. A některé verše se silně opírají o Richardovu obrazotvornost. Tak nějak bych to nazval. S čímž jsem se opravdu ztotožnil." MEMENTO MORI Dave: "Ten název alba není myšlený jako varování. Je to jen něco, co bys měl mít na paměti. Není to jen o smrti, ale spíše o životě. O tom, co uděláme s tím časem který tady máme. My jako lidé často chybujeme, někdy je to dost pochmurné. Ale je to součást lidské nátury. Měl by ses pokoušet udělat to nejlepší s tím co máš. To je to skutečné sdělení, které tam je." MY COSMOS IS MINE Martin : Napsal jsem ji krátce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu.. Pomyslel jsem si: Kolik toho ještě musíme snášet? Co dalšího se po nás chce, abychom snášeli? Moje první reakce byla : „Ustupuji do svého malého světa, nechte mě na pokoji!“ Píseň mluví o ochraně svého nitra před bouřemi světa uprostřed bezmoci. A taky o tom, že chcete někam utéct se svými milovanými, což je samozřejmě trochu zbabělé. Protože musíme převzít zodpovědnost za naši zemi, jinak tu brzy všichni přestaneme existovat. MŮJ VESMÍR PATŘÍ MNĚ Nehrajte si s mým světem nezahrávejte si s mou myslí nezpochybňujte můj časoprostor můj vesmír patří mně nezahrávejte si s mým srdcem nebourejte mé svatyně neměňte mé titulky můj vesmír patří mně žádná válka, žádná válka, žádná válka... už ne, už ne, už ne... žádný strach, žádný strach, žádný strach... ne tady, ne tady, ne tady... žádný déšť, žádné mraky žádná bolest, žádné pohřební rubáše žádné poslední nádechy žádné nesmyslné umírání nezírejte na mou duši přísahám, že je v pořádku její hranice je vyznačená můj vesmír patří mně můj vesmír patří mně (Martin L. Gore) WAGGING TONGUE Dave a Martin spojili síly při skládání písně Wagging Tongue. Gahan v ní útočně zpívá, jako by se na někoho zlobil. Ale na koho? Dave: "Nejsem si jistý. Na někom si vylévám zlost. Je tam část toho pocitu, co jsem měl bezprostředně poté, co mi zavolal Rich ze Soulsavers, a povídá mi : "Kámo, Lanegan umřel..." Byl jsem překvapěný, ale nemůžu říct že šokován. On žil tak jak žil... Viděli jsme ho jako nějakou hříčku přírody. Podívej, kdo ví co ho nakonec dostalo, ale měl hrozný záchvat Covida, a byl na tom blbě. A strávil hezkých pár měsíců v nemocnici v Irsku. Každopádně z toho vznikla část téhle písničky." (V písni Wagging Tongue je opakovaný verš : "You watch another angel die / Vidíš umírat dalšího anděla"). HBITÝ JAZYK Neuděláš dobře, když mě umlčíš svými slovy či hbitým jazykem svými dlouhými smutnými příběhy svou píseň ještě nezazpíváš neurazím se když ještě zůstanu za propastí věř mi, jiní mě budou následovat jen aby viděli jak umírá další anděl jak umírá další anděl neuděláš dobře když mě zastíníš svými tajnostmi a lhaním pronikavým kodexem mlčenlivosti uvolni se a užij si jízdu sejdeme se u řeky možná že na druhé straně těžko se ti zkousává když se díváš, jak umírá další anděl jak umírá další anděl vychází další slunce přichází další den můžeš mě najít, budu čekat dokud den neskončí nenechám se přesvědčit pochybám dej polibek na rozloučenou všechno se zdá být prázdné když se díváš jak umírá další anděl jak umírá další anděl (Dave Gahan / Martin L. Gore) GHOSTS AGAIN Martin: "Když si poslechneš Ghosts Again, tak tam je sice nádech smutku, ale zároveň je velmi povznášející. A myslím že tak to bude i na dalších písních z alba. Dave na to vymyslel speciální výraz : "Melancholy Joy" (melancholická radost). Anton k tomu vymyslel videoklip, který je na první pohled velmi vážný, ale je v něm i spousta humoru." Dave: "...Ano, když Anton slyšel tu píseň, přišel s nápadem, inspirovaným Bergmannovým filmem Sedmá Pečeť - ty šachy se Smrtí. . Okamžitě se mi to líbilo. Bylo mi jasné, že Anton tohle opravdu skvěle zvládne. Jsou tam i ty další věci, jak se plazím po hřbitově, což je typický Antonův zvrácený styl humoru. Anton nás skutečně dovede přimět dělat věci, se kterýma bysme jiného režiséra vyhodili. Říkal jsem mu : to fakt chceš abych se tam plazil? A on: Jo, přesně tak, chci tě dostat nejníž co to jde. Myslím že je to kombinace všech těch věcí dohromady. Jak na střeše hrajeme šachy s tím krásným panorama v pozadí, všechno to spěje k tomu, že jednou to pro nás všechny skončí. Jen nevíme kdy. Ve skutečnosti je ta píseň o přijetí života takového jaký je, ale s vědomím, že tu bude konec." ZNOVU DUCHOVÉ Promarněné city překroucené významy čas je prchavý uvidíme co přinese vítání, loučení tisíce půlnocí ztracených v bezesných ukolébavkách nebeské snění bezděčné myšlenky přátelé, všichni to víme jednou budeme znovu duchové některé dny byly slunečné i ty zlé byly k něčemu dobré hodiny bez tíže všechny mé květiny místo, kde skrýt slzy které jsi prolil každý se jednou rozloučí víra spí a milenci si nakonec pošeptají jednou budeme znovu duchové (Martin L. Gore / Richard Butler) NEŘÍKEJ ŽE MĚ MILUJEŠ Ty budeš vrahem já budu mrtvolou ty budeš thriller a já budu drama, ovšem když budeš hrát hříšníka budu hrát tvoji vinu když budeš hrát vítěze budu tvá trvalá bolest budu ta nuda a ty touha já budu pískot a ty zvuk sboru ty anestetikum a já křik ty budeš slib a já konec tvých snů tak neříkej, že mě miluješ protože mě nikdy milovat nebudeš ty budeš květiny poslané od milence já budu vzkazem na rozloučenou která se v nich skrývá Ty jsi zpěvákem a já tvou písní melodií, která zůstane jako hořká chuť na jazyku tak neříkej, že mě miluješ jak bys mě mohla milovat? tvé květiny a předstírání tajná pomoc v dopisech co si schováváš sliby, co zůstaly na papíře nikdy mě nebudeš milovat oblafni své přátele, věř si svým lžím naprav se a zařiď si alibi nakonec nemůžeš zamaskovat že mě nikdy nebudeš milovat ty budeš vrahem já budu mrtvolou ty budeš smíchem a já budu pointou, samozřejmě (Martin L. Gore / Richard Butler) MY FAVOURITE STRANGER Dave: Ta píseň je o našem stínu, o někom, kdo je nám nepřetržitě v patách a promlouvá k nám. Slyšíme od něj pravdu nebo lež? Je to zábavná, ale i tak trochu riskantní skladba. S hudbou se někdy potřebujete přesunout myšlenkama na jiné místo. Někdy máte to místo přímo před očima. Někdy je to v rozlehlé dálce. Ten song má v sobě nádech newyorského punku 70. let, něco jako Suicide, Alan Vega a tak... MŮJ OBLÍBENÝ CIZINEC Nějaký dokonalý cizinec se připlíží po špičkách ukrade mi stín a jde tam, kam jdu já můj oblíbený cizinec stojí v mém zrcadle vkládá slova do mých úst zlomená a hořká nějaký dokonalý cizinec moje imitace používá moje jméno v mých rozhovorech nějaký dokonalý cizinec mluví, když mluvím já kráčí v mých stopách a mluví mi ve snech můj oblíbený cizinec stojí tam, kde stojím já zanechává za sebou zločin a krev na mých rukou (Martin L. Gore / Richard Butler) DUŠI S SEBOU Mířím na věčnost opouštím své problémy i světové katastrofy mířím k otevřenému nebi vidím tu krásu jak začíná padat listí následuju světlo směrem k volajícím hlasům jdu tam, kde létají andělé a beru s sebou svou duši a beru s sebou svou duši jsem připraven na poslední stránky dám sbohem svým pozemským klecím stoupám po zlatých schodech Zazpívám z nejvyšší věže od rána až do půlnoci jdu tam, kde není starostí a beru s sebou svou duši a beru s sebou svou duši (Martin L. Gore) CAROLININA OPIČKA Caroline ví, jak jsme křehcí s nadějí jako vírou vzhlížíme ke hvězdám Carolinina opička opět pláče není spokojená v Carolinině vlaku Caroline prosakuje dírami v kůži její příslib sladkosti odpuštění a všeho Carolinina opička jí vrčí do ucha řítí se jako démon přes Carolininy slzy Caroline cítí led v žilách minuty a hodiny jména dní Caroline řekla, že její sny nikdy neskončí pro Carolininu opičku a Carolininy přátele zmizet je lepší než selhat padnout je lepší než cítit vzdát je lepší než prohrát oprava je lepší než léčba někdy opičí drápy na zádech Caroline chladnější než zima tmavější než černá Carolinina opička je znovu hladová běhá s nůžkami po jehlách a špendlících Carolinina opička žije tam, kde leží spí jako zloděj a krade se dny Carolinina opička se postará o zábavu zanechává chaos a zkázu na Carolinině jazyku Caroline ví, jak jsme křehcí s nadějí jako vírou vzhlížíme ke hvězdám Carolinina opička opět pláče není spokojená v Carolinině vlaku zmizet je lepší než selhat padnout je lepší než cítit vzdát se je lepší než prohrát oprava je lepší než léčba někdy (Martin L. Gore / Richard Butler) NEŽ SE UTOPÍME Přemýšlel jsem, že bych se mohl vrátit domů jaké by to bylo, ty a já sami? úplně sami cítím, že nejsi na mé straně je mezi námi dálka ty a já nejdřív vstaneme, potom padneme musíme se pohnout vpřed, než se utopíme než se utopíme cítím se tak nahý, když stojím na břehu jsi si jistý? nic už tam není, už nic dalšího už ne nejdřív vstaneme, potom padneme musíme se pohnout vpřed, než se utopíme než se utopíme utopíme se nejdřív vstaneme, potom padneme musíme se pohnout vpřed, než se utopíme než se utopíme (Dave Gahan / Peter Gordeno / Christian Eigner) LIDÉ JSOU DOBŘÍ Pořád si namlouvám jak jsou lidé dobří brumlej mi to pod vousy abych na to nezapomněl pořád si nalhávej že dělají, co mohou jen někdy prostě uklouznou ale nemyslí to tak Nebesa pomozte mi Nebesa pomozte mi Nebesa pomozte nám Nebesa pomozte nám pořád si připomínám že lidé jsou dobří a když dělají špatné věci uvnitř je to bolí pořád si nalhávám že to každého zajímá a všichni jsou plní lásky jen se zkouší jejich trpělivost Nebesa pomozte mi Nebesa pomozte mi Nebesa pomozte nám Nebesa pomozte nám časem bude všechno v pořádku bude to dobré protože lidé jsou dobří šeptej si to pod vousy lidé jsou dobří pořád si to nalhávej lidé jsou dobří brumlej si to pod vousy lidé jsou dobří pořád si to nalhávej (Martin L. Gore) VŽDY JSI TU TY Má lásko, svět je vzhůru nohama má lásko, pevná půda je pryč má lásko, už nejsou žádná fakta má lásko, realita je rozbitá a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty jsi vše, co potřebuji, abych nepřestal věřit a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty vzduch, který nechá mého ducha dýchat a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty... má lásko, už nemám slov má lásko, život je tak absurdní má lásko, nedokážu vysvětlit má lásko, proč vládne šílenství a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty světlo, které mě vede z temnoty a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty tvoje laskavost a svátost jsou nekonečné a pak jsi tu ty vždy jsi tu ty... (Martin L. Gore) NIKDY MĚ NENECH JÍT Čekám na tvou lásku vím, že mě budeš chtít až tvé tělo bude mít dost tvé smysly uvidí že máme jen tolik času se kterým si můžeme hrát promarnit ho je zločin máme si toho tolik co dát když nejistota ustoupí budeš připravena připustit že to bylo jasné od začátku utíkala jsi přede mnou a já byl trpělivý byl jsem tak klidný kousal se do rtů v mukách prosím padni mi do náruče nikdy mě nenech jít nikdy mě nenech jít sleduj, jak se naše sny odvíjejí v barvách budeme bloudit pod měsícem lásky nikdy mě nenech jít nikdy mě nenech jít andělé nás budou chválit svět se bude zdát správný vytáhneme ho ze tmy ven do světla budeme jako majáky zářící tak jasně jako hvězdy ve tmě pro noční milence budeme jako majáky zářící tak jasně jako hvězdy ve tmě pro noční milence nikdy mě nenech jít nikdy mě nenech jít (Martin L. Gore) SPEAK TO ME Album uzavírá další z Gahanových písní. Text najde svého vypravěče na osamělém místě, v zoufalství natahujícím ruce. Je to píseň o závislosti? Dave: "To tam určitě je. Protože je to ve mně prostě zabudované. Síla toho pocitu, že mizím s drogou. A síla prosby o pomoc. Ale taky je tam pasáž, kde jsem částečně mluvil s Martinem. Chci aby mezi námi bylo něco, co jsme dosud neměli. Nevím, co to je. A je to trochu děsivé. Protože co když to nebude fungovat? Víte, tahle píseň mě vlastně přiměla vrátit se zpět k Depeche Mode. Vznikla v době, kdy byl osloven s tím, že bychom mohli začít dělat na nové desce. Nevěděl jsem, zda to ještě má smysl. Šel jsem se ven projít, a hodně jsem přemýšlel. A najednou mi to začalo znít hlavě. Bylo to něco, co nazývám "čistý song". Bylo to prakticky kompletní, slyšel jsem všechno. Začal jsem si tu melodii broukat, jenomže jsem s sebou neměl telefon, abych si ten nápad zaznamenal, takže jsem utíkal domů, abych to nezapomněl a rychle to nahrál. Bylo to přesně, jak to popisuje Keith Richards – ta písnička se vznáší kolem, a pokud jí nechytneš, odletí k zasranýmu Neilu Youngovi nebo někomu jinému. A chytnout Speak To Me za pačesy, to bylo součástí mého rozhodnutí. Speak To Me je něco jako prosba : Jestli je tam někde venku ve vesmíru nad námi něco většího, potřebuju to teď slyšet! Protože pokud něco takového existuje, tak ať mi to do prdele řekne co mám dělat! Myslím že takhle to cítilo během pandemie hodně lidí, i potom. A ve světě, jaký je dnes, je těžké nebýt tím zasažen." MLUV KE MNĚ Mluv ke mně a budu tě následovat slyšel jsem tě volat mé jméno ležící na podlaze v koupelně nikdo za to nemůže je tu zpráva, o které vím, že se dá najít poslouchám, slyším tě, tvůj zvuk mluv ke mně, jazykem kterému rozumím řekni mi jestli posloucháš dej mi nějaký plán dej mi cokoliv, budeš mou drogou ty mě povedeš, já tě následuji, tvůj hlas rozčaruju tě zklamu tě ale musím vědět zda jsi tu se mnou obrať to všechno kolem vděčně bych tě následoval Jsem tady. Poslouchám. Nacházím tě... (Dave Gahan / Christian Eigner / James Ford / Marta Salogni) -sin-

    23 března 2023

    Zpět na hlavní stránku

    

SLEDUJTE NÁS:

                   


    

Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu

Hank Rosse :

25. března 2023, 16:48

Chvíli jsem přemýšlel, co je , pak mi došlo, že to je „verse melody“ čili melodie sloky. :-) Jinak ale moc fajn přehled.

Hank Rosse :

25. března 2023, 16:49

Chvíli jsem přemýšlel, co je veršovaná melodie, pak mi došlo, že to je čili melodie sloky. :-) Jinak ale moc fajn přehled.