
Depeche Mode odstartovali novinkou v playlistu
První koncert Depeche Mode za mořem shlédlo
v kanadském Molson Amphitheatre celkem 16 000 diváků. Kapela
představila novinku v playlistu, kdy namísto Peace zahráli Fragile
Tension. A do třetice všeho dobrého – po Davidovi a Fletchovi se
na tomto turné dočkal svého „Happy Birthday“ i Martin,
který nedávno oslavil narozeniny…
FOTKY
VIDEA
Recenze z kanadského tisku :
Dave Gahan nadchnul své fanoušky
Veteráni elektronického popu Depeche Mode odstartovali své
severoamerické turné v páteční večer v Molson Amphitheatre,
v čele s frontmanem Davidem Gahanem, který ve svém elegantním
obleku nevypadal ani trochu špatně.
Pokud jste to nezaslechli, právě Gahan měl v květnu zdravotní
problémy, které vedly k zrušení či přeložení řady vystoupení.
A zrovna nedávno, na počátku tohoto měsíce, si zranil nohu při
vystoupení ve Španělsku.
Ale ať už Gahan pociťoval nějaké důsledky svých zdravotních
potíží, rozhodně to na něm páteční večer nebylo znát. Radostně
předváděl své osvědčené taneční pohyby, které zahrnovaly sexy
houpání v bocích, kroužení mikrofonem i jeho nastavování do
publika.
Ano, zpěvák vypadal trochu hubeně, ale jeho hluboký hlas zněl čistě
a silně, po celých 22 písní, které natáhly vystoupení na více než
dvě hodiny.
Kapela (skládající se ještě z kytaristy/klávesáka
Martina Goreho a klávesáka Andyho Fletchera ve slunečních brýlích), byla
pozorována obřím okem dominujícím velké LED obrazovce, zavěšenám
přímo nad kapelou, a na kterém probíhala rovněž kulová projekce.
Bohužel, kapele chvíli trvalo, než najela do těch správných kolejí,
snad proto, že nejdříve obligátně představovali nový materiál
z jejich posledního alba – poněkud roztahané a ponuré In Chains a
Wrong, a o něco málo radostnější a rychlejší Hole To Feed.
Ovšem publikum se zdálo nadšené, a to zejména při Davidových
vycházkách do jejich blízkosti, bouřlivě aplaudující kdykoliv odhodil
některou část oděvu, či předvedl nějaký mimořádně povedený tanec.
A když došlo na první osvědčené hity (přeci jen –
Depeche Mode jsou skupina která po celém světě prodala přes
100 milionů desek), jako například Walking In my Shoes, publikum nemohlo
být šťastnější.
Série vypalovaček Its No Good, A Question Of Time a Precious byla
přerušena dalším pařbu-zabíjeícím kouskem Fly On The Windscreen,
následovaným dvěma Martinem zpívanými baladami Little Soul a Home (asi aby
si Gahan dal přestávku na odpočinek). Ale nakonec se David vrátil se dvěma
dalšími nezapomenutelnými kusy z nové desky – Come Back a Fragile
Tension.
Na písních Depeche Mode je jedna zajímavost – když jsou dobré,
zní báječně, ale když jsou špatné, připadá vám že se táhnou
věčnost.
Díkybohu, druhá polovina koncertu byla ve znamení vyšších otáček
– začínající dramatickou I Feel You, následovanou taneční
Policy Of Truth, Enjoy The Silence (s klipem kde členové kapely chodí ve
skafandrech), Never Let Me Down Again a přídavky které přinesly
i poněkud perverznější materiál jako Master and Servant, či
Strangelove (při které na projekci asijská dívka cucá palec jiné
rusovlasé dívce, která posléze odhaluje ňadra). A samozřejmě matkou
všech depešáckých songů – Personal Jesus.
Celkové hodnocení : 3,5 / 5
JANE STEVENSON, Toronto Sun
Depeche Mode – Molson Apmhitheater, Toronto
Fanoušci Depeche Mode prostě stále nemají dost. To platilo
i minulou noc , kdy se britské electro-popové trio zastavilo
v Torontu, v rámci jejich probíhající koncertní šňůry.
Turné této světově proslulé kapely bylo chvíli nejisté, když
zpěváka pronásledovaly zdravotní komplikace. Nicméně Gahan se opět
objevuje na pódiu, rozdávající úsměvy a pohybuje se po stage před
vyprodaným stadionem, kde věkový průměr obecenstva odráží celá
desetiletí, která kapela strávila pohromadě.
Koncertu předcházelo vystoupení švédských indie-rockerů Peter Bjorn
& John, známými nejvíce svým albem z roku 2006 –
Writer's Block. Zpěvák Peter Morén, oblečený v ošuntělých
džínách s kšandami, se pokoušel navnadit poměrně řídce zaplněný
stadion, jenž o předkapelu nejevil přílišný zájem. Možná
nedostatek nadšení způsobil i výběr songů – který obsahoval
nevýrazně znějící věci z jejich posledního alba Living Thing.
Veškeré námitky byly však smeteny ze stolu, když nastoupili na podium
Dave Gahan, Martin Gore a Andrew Fletcher.
Nad kapelou visela projekční koule, kde nejdříve rotovalo jejich logo,
a posléze se tato koule stala doplňkem koncertní show. Při In Chains
zobrazovala ženu při chůzi, a později se na ní otáčelo strašidelné oko.
Gahan se cítil evidentně dobře, pohybující se po pódiu ze strany na
stranu, a rozpoutávajíc bouři v publiku se stojanem od mikrofonu. Při
Hole To Feed roztleskával publikum, až to připomínalo dirigování
orchestru. Vedle něj jiskřil Martin Gore, od hlavy až k patě
v blyštivém stříbrném obleku.
Diváci jsou vyzváni k sborovému zpěvu při nadšení
probouzející elektronické verzi Walking In my Shoes, podobně jako při Its
No Good. Při A Question Of Time se Gahan s Gorem pohupují těsně
vedle sebe, a není pochyb, že tito téměř 50 letí členové kapely
stále mezi sebou sdílejí přátelské vztahy, i po více než polovině
života po kterou společně koncertují.
Po prvotním naladění diváků silnými písněmi kapela zpomalila
instrumentální Little Soul, doprovázenou jen zádumčivými tóny klavíru.
To přetrvávalo i při další písní, Home, kdy se Gore přesunul
doprostřed stage, předvádějíc svou neochvějnou schopnost udržet si
autoritu při klavírní baladě.
Po skončení odpočinkové části, ještě před odstartováním
osvědčených favoritů se kapela prezentuje s podstatně těžším a
drásavějším kouskem – Come Back, kde slyšíme Gahana naříkat
„Vrať se, vrať se…trpělivě čekám“.
A vzhledem k ovacím, které koncert v Torontu vyvolal
není pochyb, že kapela se vrátí jistě brzy.
Hodnocení : 5/5
BRIAN COULTON, Metro Canada
Setlist :
In Chains
Wrong
Hole To Feed
Walking In My Shoes
It's No Good
A Question Of Time
Precious
Fly On The Windscreen
Little Soul
Home
Come Back
Fragile Tension
In Your Room
I Feel You
Policy Of Truth
Enjoy The Silence
Never Let Me Down Again
Stripped
Master And Servant
Strangelove
Personal Jesus
Waiting For The Night
Happy Birthday Martin
Zpět na seznam koncertů
25 července 2009
Zpět na hlavní stránku
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
intelpetr :
25. července 2009, 17:44
Proč FT nezahráli i u nás???Ale za tu Peace bych to neměnil…
petak2 :
25. července 2009, 19:04
zdá se mě,že mezihru při never let me down again hráli trochu jinak než v evropě.slyším tam jeden jinej zvuk a martin hraje výrazněji na kytaru.
http://www.youtube.com/watch?…
Goodnight Lover :
25. července 2009, 19:18
Jane Stevenson z Toronto Sun repertoar DM asi moc dobre nezna a rekla bych, ze jeste nevidela zadny jejich koncert. Jinak by tezko mohla oznacit Precious za vypalovacku a pozastavovat se nad tim, ze Little Soul a Home zpiva Martin. Taky by me zajimalo, ktere songy se ji zdaly spatne a tahnouci se vecnost… Nekdy je lepsi ty kritiky vubec necist.
Vilém I. :
25. července 2009, 22:31
Fragile Tension bych za Peace měnil, je o třídu lepší.
sinus :
25. července 2009, 22:33
Tak tady je Fragile Tension živě…i s novou videoprojekcí…:
nick :
26. července 2009, 03:03
ještě štěstí, že jsem byl Fragile Tension ušetřen. Doufám, že na ni do ledna zapomenou
little girl :
26. července 2009, 09:45
já jsem sice rýpal, ale nějak jsem došla k závěru, že je mi víceméně úplně jedno co na koncertě hrají, protože mi zatím nic nepřišlo špatný..
Ivan V. :
27. července 2009, 14:48
Radši než Fragile tension bych viděl v setlistu Miles away/the truth is nebo Corrupt.
sinus :
27. července 2009, 15:31
Miles Away…prý cvičili na zkouškách před koncerty…Tak se třeba dočkáš ;)
helga :
27. července 2009, 20:46
Teda je fakt,ze zive se mi Fragile Tension moc nelibi:-(. Pak mam jen pocit,nebo sou skutecne americani takovy studeny,jakoby stali frotnu na pomerance za komancu.A Martin se mi zda je osmikany:-),ale sekne mu to.Sem zvedava na dalsi konciky.
Depeche fan :
28. července 2009, 11:45
Mohli by zahrát Dangerous :)
Depeche Mode odstartovali novinkou v playlistu
První koncert Depeche Mode za mořem shlédlo
v kanadském Molson Amphitheatre celkem 16 000 diváků. Kapela
představila novinku v playlistu, kdy namísto Peace zahráli Fragile
Tension. A do třetice všeho dobrého – po Davidovi a Fletchovi se
na tomto turné dočkal svého „Happy Birthday“ i Martin,
který nedávno oslavil narozeniny…
Zpět na seznam koncertů![]() FOTKY VIDEA Recenze z kanadského tisku : Dave Gahan nadchnul své fanoušky Veteráni elektronického popu Depeche Mode odstartovali své severoamerické turné v páteční večer v Molson Amphitheatre, v čele s frontmanem Davidem Gahanem, který ve svém elegantním obleku nevypadal ani trochu špatně. Pokud jste to nezaslechli, právě Gahan měl v květnu zdravotní problémy, které vedly k zrušení či přeložení řady vystoupení. A zrovna nedávno, na počátku tohoto měsíce, si zranil nohu při vystoupení ve Španělsku. Ale ať už Gahan pociťoval nějaké důsledky svých zdravotních potíží, rozhodně to na něm páteční večer nebylo znát. Radostně předváděl své osvědčené taneční pohyby, které zahrnovaly sexy houpání v bocích, kroužení mikrofonem i jeho nastavování do publika. Ano, zpěvák vypadal trochu hubeně, ale jeho hluboký hlas zněl čistě a silně, po celých 22 písní, které natáhly vystoupení na více než dvě hodiny. Kapela (skládající se ještě z kytaristy/klávesáka Martina Goreho a klávesáka Andyho Fletchera ve slunečních brýlích), byla pozorována obřím okem dominujícím velké LED obrazovce, zavěšenám přímo nad kapelou, a na kterém probíhala rovněž kulová projekce. Bohužel, kapele chvíli trvalo, než najela do těch správných kolejí, snad proto, že nejdříve obligátně představovali nový materiál z jejich posledního alba – poněkud roztahané a ponuré In Chains a Wrong, a o něco málo radostnější a rychlejší Hole To Feed. Ovšem publikum se zdálo nadšené, a to zejména při Davidových vycházkách do jejich blízkosti, bouřlivě aplaudující kdykoliv odhodil některou část oděvu, či předvedl nějaký mimořádně povedený tanec. A když došlo na první osvědčené hity (přeci jen – Depeche Mode jsou skupina která po celém světě prodala přes 100 milionů desek), jako například Walking In my Shoes, publikum nemohlo být šťastnější. Série vypalovaček Its No Good, A Question Of Time a Precious byla přerušena dalším pařbu-zabíjeícím kouskem Fly On The Windscreen, následovaným dvěma Martinem zpívanými baladami Little Soul a Home (asi aby si Gahan dal přestávku na odpočinek). Ale nakonec se David vrátil se dvěma dalšími nezapomenutelnými kusy z nové desky – Come Back a Fragile Tension. Na písních Depeche Mode je jedna zajímavost – když jsou dobré, zní báječně, ale když jsou špatné, připadá vám že se táhnou věčnost. Díkybohu, druhá polovina koncertu byla ve znamení vyšších otáček – začínající dramatickou I Feel You, následovanou taneční Policy Of Truth, Enjoy The Silence (s klipem kde členové kapely chodí ve skafandrech), Never Let Me Down Again a přídavky které přinesly i poněkud perverznější materiál jako Master and Servant, či Strangelove (při které na projekci asijská dívka cucá palec jiné rusovlasé dívce, která posléze odhaluje ňadra). A samozřejmě matkou všech depešáckých songů – Personal Jesus. Celkové hodnocení : 3,5 / 5 JANE STEVENSON, Toronto Sun Depeche Mode – Molson Apmhitheater, Toronto Fanoušci Depeche Mode prostě stále nemají dost. To platilo i minulou noc , kdy se britské electro-popové trio zastavilo v Torontu, v rámci jejich probíhající koncertní šňůry. Turné této světově proslulé kapely bylo chvíli nejisté, když zpěváka pronásledovaly zdravotní komplikace. Nicméně Gahan se opět objevuje na pódiu, rozdávající úsměvy a pohybuje se po stage před vyprodaným stadionem, kde věkový průměr obecenstva odráží celá desetiletí, která kapela strávila pohromadě. Koncertu předcházelo vystoupení švédských indie-rockerů Peter Bjorn & John, známými nejvíce svým albem z roku 2006 – Writer's Block. Zpěvák Peter Morén, oblečený v ošuntělých džínách s kšandami, se pokoušel navnadit poměrně řídce zaplněný stadion, jenž o předkapelu nejevil přílišný zájem. Možná nedostatek nadšení způsobil i výběr songů – který obsahoval nevýrazně znějící věci z jejich posledního alba Living Thing. Veškeré námitky byly však smeteny ze stolu, když nastoupili na podium Dave Gahan, Martin Gore a Andrew Fletcher. Nad kapelou visela projekční koule, kde nejdříve rotovalo jejich logo, a posléze se tato koule stala doplňkem koncertní show. Při In Chains zobrazovala ženu při chůzi, a později se na ní otáčelo strašidelné oko. Gahan se cítil evidentně dobře, pohybující se po pódiu ze strany na stranu, a rozpoutávajíc bouři v publiku se stojanem od mikrofonu. Při Hole To Feed roztleskával publikum, až to připomínalo dirigování orchestru. Vedle něj jiskřil Martin Gore, od hlavy až k patě v blyštivém stříbrném obleku. Diváci jsou vyzváni k sborovému zpěvu při nadšení probouzející elektronické verzi Walking In my Shoes, podobně jako při Its No Good. Při A Question Of Time se Gahan s Gorem pohupují těsně vedle sebe, a není pochyb, že tito téměř 50 letí členové kapely stále mezi sebou sdílejí přátelské vztahy, i po více než polovině života po kterou společně koncertují. Po prvotním naladění diváků silnými písněmi kapela zpomalila instrumentální Little Soul, doprovázenou jen zádumčivými tóny klavíru. To přetrvávalo i při další písní, Home, kdy se Gore přesunul doprostřed stage, předvádějíc svou neochvějnou schopnost udržet si autoritu při klavírní baladě. Po skončení odpočinkové části, ještě před odstartováním osvědčených favoritů se kapela prezentuje s podstatně těžším a drásavějším kouskem – Come Back, kde slyšíme Gahana naříkat „Vrať se, vrať se…trpělivě čekám“. A vzhledem k ovacím, které koncert v Torontu vyvolal není pochyb, že kapela se vrátí jistě brzy. Hodnocení : 5/5 BRIAN COULTON, Metro Canada ![]() Setlist : In Chains Wrong Hole To Feed Walking In My Shoes It's No Good A Question Of Time Precious Fly On The Windscreen Little Soul Home Come Back Fragile Tension In Your Room I Feel You Policy Of Truth Enjoy The Silence Never Let Me Down Again Stripped Master And Servant Strangelove Personal Jesus Waiting For The Night Happy Birthday Martin |
25 července 2009
Zpět na hlavní stránku
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
intelpetr : |
25. července 2009, 17:44 |
Proč FT nezahráli i u nás???Ale za tu Peace bych to neměnil… |
petak2 : |
25. července 2009, 19:04 |
zdá se mě,že mezihru při never let me down again hráli trochu jinak než v evropě.slyším tam jeden jinej zvuk a martin hraje výrazněji na kytaru. |
Goodnight Lover : |
25. července 2009, 19:18 |
Jane Stevenson z Toronto Sun repertoar DM asi moc dobre nezna a rekla bych, ze jeste nevidela zadny jejich koncert. Jinak by tezko mohla oznacit Precious za vypalovacku a pozastavovat se nad tim, ze Little Soul a Home zpiva Martin. Taky by me zajimalo, ktere songy se ji zdaly spatne a tahnouci se vecnost… Nekdy je lepsi ty kritiky vubec necist. |
Vilém I. : |
25. července 2009, 22:31 |
Fragile Tension bych za Peace měnil, je o třídu lepší. |
sinus : |
25. července 2009, 22:33 |
Tak tady je Fragile Tension živě…i s novou videoprojekcí…: |
nick : |
26. července 2009, 03:03 |
ještě štěstí, že jsem byl Fragile Tension ušetřen. Doufám, že na ni do ledna zapomenou |
little girl : |
26. července 2009, 09:45 |
já jsem sice rýpal, ale nějak jsem došla k závěru, že je mi víceméně úplně jedno co na koncertě hrají, protože mi zatím nic nepřišlo špatný.. |
Ivan V. : |
27. července 2009, 14:48 |
Radši než Fragile tension bych viděl v setlistu Miles away/the truth is nebo Corrupt. |
sinus : |
27. července 2009, 15:31 |
Miles Away…prý cvičili na zkouškách před koncerty…Tak se třeba dočkáš ;) |
helga : |
27. července 2009, 20:46 |
Teda je fakt,ze zive se mi Fragile Tension moc nelibi:-(. Pak mam jen pocit,nebo sou skutecne americani takovy studeny,jakoby stali frotnu na pomerance za komancu.A Martin se mi zda je osmikany:-),ale sekne mu to.Sem zvedava na dalsi konciky. |
Depeche fan : |
28. července 2009, 11:45 |
Mohli by zahrát Dangerous :) |