David Bowie v očích Depeche Mode
(8.1.2016)
David Bowie právě vydává novou desku "Blackstar", a plní stránky hudebních médií. Je téměř jistota, že si ji dřív nebo později poslechne i jeho velký příznivec - David Gahan. A Martin Gore pravděpodobně také. Vztah DM k tomuto hudebníkovi je téma doslova na celý článek...:)
David Bowie na přelomu 70 a 80.let svou tvorbou, a především vizuálním stylem inspiroval celé hnutí new romantics. Píseň "Fashion" se stala jakousi nepsanou hymnou "novoromantiků" či "futuristů", ke kterým se částečně hlásila i právě vzniklá partička Depeche Mode. V začátcích, když hledali zpěváka, slyšeli jistého mladíka zpívat "Heroes" od Bowieho, a hned ho vzali do kapely. Ten mladík se jmenoval David Gahan.
Stejně tak, jako dnes skalní fanoušci DM obdivují Davida Gahana, tak pro samotného Gahana byl podobným idolem David Bowie. V rozhovoru pro český Reflex v roce 2001 přiznal : "..byl jsem v pubertě šíleným fanouškem Davida Bowieho. Oblíkal jsem se a česal jako on, dokonce jsem si podle jeho vzoru obarvil vlasy na oranžovo a dělal si make-up. Miloval jsem ho, byl to můj idol. Měl jsem nejspíš pocit, že pokud budu jako on, budu nějak lepší nebo zajímavější. To má hodně lidí. Postupem času z toho vyrostou..."
ZIGGY STARDUST
David Bowie v roce 1972 na svém koncepčním albu "The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars" stvořil své alter ego Ziggy Stardust, což byla představa rockové superstar, žijící nevázaným životem plným drog, a kterou nakonec zničí kult vlastní osobnosti. Tuto fiktivní postavu téměř naplnil v praxi svojí kariérou David Gahan. Což s trochou hořké ironie vysvětloval v roce 2013 britskému magazínu Mojo : "Pro mě jako teenagera byl Ziggy Stardust jako zjevení. Tenhle chlápek byl prostě odjinud, ne z Basildonu! Byl v postavení, kde jsem toužil být já. Často jsem snil a fantazíroval... Song "Moonage Daydream" , to bylo ono! Tuhle píseň v live verzi si často pouštím než jdu na pódium..."
...vyblbni se, daleko od pravdy, někde venku/ jen se vyřádi, při snění za bílého dne, v měsíčním věku... (volný překlad)
"...chtěl jsem stát na pódiu a být jako Bowie. Všechnu energii jsem dával do koncertování. Takže se ze mě vyvinul frontman, který do toho jde hlava nehlava. Postupem času to rostlo, až to monstrum nakonec převzalo nade mnou kontrolu. Už jsem se toho převleku nemohl zbavit."
Když se ho v jiném rozhovoru pro CNN ptali, jestli by jmenoval nejzásadnější album od Bowieho, odpověděl podle očekávání : "Bowie má hodně nahrávek, které jsou pro mně klíčové, ale kdybych měl jmenovat jen jednu, tak je to Ziggy Stardust. Úplně mi změnil život..."
LIFE ON MARS?
Loni vydal Dave se Soulsavers album, na kterém v písni "One Thing" jako by odpovídá na Bowieho otázku z písně "Life On Mars?", z alba "Hunky Dory" vydaném v roce 1971. Bowie se ptá : "je na Marsu ještě nějaký život?" A David Gahan o 44 let později odpovídá veršem : "tam venku na Marsu pro mě vždycky bude nějaký život". Sám to potvrdil na přímý dotaz v interview pro Electronic Beats : "Jasně, odkazoval jsem na ten Bowieho song. Pořád pro mě hodně znamená. Když si tu píseň pustím, cítím v tom někoho, kdo se ztratil, zabloudil. A zároveň vidím tu nádhernou krajinu, ve které zabloudil...Často se snažíme sami v sobě zase najít tu jiskru (ten život na vyprahlém Marsu), kterou jsme ztratili, když jsme otupěli životem..."
Podobně mluvil i pro servery Contact Music a Idolator : "Tenhle song mi vždycky umí změnit náladu. Bowie je jeden z umělců, o kterém můžu říct, že mě po celá desetiletí dokáže překvapovat, a umí mě nakopnout. V jeho zpěvu a melodiích se kompletně nalézám. A to už od mých třinácti let, kdy jsem jednoho dne koukal na televizi, a spatřil jsem tam toho divnýho týpka, zpívajícího slova, které mi dávaly smysl.."
CRACKED ACTOR
V květnu 2011 Dave Gahan vystoupil v Los Angeles, v rámci benefiční akce MusiCares MAP Fund. Nevsadil na jistotu tvorby domovské kapely, ale pustil se do písní svých oblíbenců z mládí. A tak došlo i na Davida Bowieho, a píseň "Cracked Actor" z alba Aladdin Sane (1973)
SETKÁNÍ
Oba Davidové se samozřejmě potkali, a podali si ruce. Stalo se to v roce 2002, v zákulisí Bowieho koncertu. Nejlépe nám tento okamžik ilustruje sám Gahan, v rozhovoru pro rádio BBC 6 Music, z roku 2009 :
BBC6: Tak teď jsme zahráli několik vašich oblíbených písniček od různých autorů. A máme tu prosbu i na jednu věc od Davida Bowieho, ale nerad bych pustil něco špatného, takže Davide, jaká je tvoje nejoblíbenější písnička od Bowieho?
Je z alba Ziggy Stardust a jmenuje se, tuším, Rock'n'Roll Suicide.
Ta je skvělá!
Ano, o žádné lepší nevím.
Napadlo tě někdy, že tvoje práce v Depeche Mode, to zpívání, napadlo tě někdy, že se to dá přirovnat k Heroes od Davida Bowieho?
No, občas si tak trochu připadám. Abych byl upřímný, když za mnou tehdy (v roce 1980) přišel Vince Clarke zeptat se, jestli bych nedělal vokály v jeho kapele – to se ještě nejmenovala Depeche Mode – tak jsem po té příležitosti hned skočil. A on pak řekl, že by trochu chtěl, aby to bylo jako Heroes, takže jo, jasně, určitě. A znáš to, pořád si hraju na Bowieho. (směje se)
Říkal jsi, že ses byl na něj podívat...
Ano, byli jsme s manželkou pozváni na jednu speciální show v New Yorku, ale nebylo to nic moc. Bowie tam hrál věci ze svého alba Low, to bylo skvělé. A hráli tam sice někteří dobří muzikanti, jejichž věci se mi líbí, ale celé to bylo pojato špatně. Vtipné na tom je, že naše děti, moje a Bowieho, nyní chodí do stejné školy v New Yorku, takže ho teď vídám vlastně docela často (směje se)...ale tehdy jsme se neznali.
Vídáte se před školou...?
Nojo, když vodíme děti do školy. A také máme stejného tiskového agenta. Jednou mi ten agent volá a říká: "Bowie se chystá představit celé album Low.." Byl jsem nadšen a povídám: "Hned jsem tam." No, přišel za mnou tehdy během toho představení Low jeden novinář a řekl mi: „David by tě chtěl poznat.“ A já na něj koukal a říkám: „Jakej David?“ (směje se). A pak mi to došlo, David Bowie! A vůbec se mi tam nechtělo, říkal jsem si, že bych si připadal zase jako ten třináctiletý fanoušek a do toho bych se nerad vrátil. Ale Jennifer mě potom přemluvila a setkali jsme se s ním po koncertě a byl moc fajn. Poznali jsme jeho i jeho manželku a oba jsou moc milí. V jistém ohledu to bylo trochu jako kdybych se koukal do zrcadla, protože jsme za ním přišli dozadu do zákulisí a on vyšel ven z šatny, prohlédl si ten dav lidí, co tam stál, pak ukázal na mě a řekl: „Tebe já znám!“ (směje se). Já vím, že když jsi začal o Bowiem, chtěl jsi mluvit o hudbě, ale tohle jsem musel říct, tak nějak to k tomu patří. (směje se)
V roce 2011 v magazínu Uncut dostane za úkol okomentovat deset fotek ze svého života. Při pohledu na společnou fotku s Bowiem odvypráví výše zmíněnou historku, a nakonec dodává : "Oba jsme mívali stejné problémy. Neustále jsme se snažili být tím, kým nejsme."
A ještě jednu perličku. Když s Gahanem v roce 2013 pořizoval reportér John Jurgensen rozhovor pro Wall Street Journal, začal najednou Davidovi zvonit telefon. Když reportér rozpoznal "Rebel Rebel" od Bowieho, hned dostal námět na další otázku. Ale v ní už Dave jen opakoval výše napsané.
MARTIN GORE
Teď bychom se měli podívat, jak je na tom Martin Gore. Jako posluchače kvalitní muziky, který vyrůstal v 70.letech, ho samozřejmě nemohl Bowie minout. Pro ilustraci, úryvek z pořadu Big Ones (2006), kde byli hosté Depeche Mode :
Moderátor: Když se ohlédnete za 25 lety v showbusinessu, kdo byl nejslavnější postavou, se kterou jste se setkali?
Dave Gahan : Hmm... Možná to byl David Bowie.
Martin Gore: - David Bowie.
Moderátor: No ale...ty jsi řekl to samé co Dave?
Martin Gore : Aha...no...jednou jsem potkal ve výtahu Iggyho Popa.
A tím se dostáváme k hudebním vyjádření Martinovy obliby Bowieho. Iggy Pop a David Bowie jsou autoři písně "Tiny Girls", kterou přezpíval Martin na svém druhém cover albu Counterfeit 2. Ale to ještě není vše. Martin v minulosti sem tam míval ve zvyku po koncertech ještě zahrát na klavír v hotelovém baru, jen tak pro pobavení. Z dochovaných nahrávek můžeme najít i dvě věci od Bowieho. Shodou okolností tyto dvě skladby již zazněly výše v článku, kde je jmenoval jako své oblíbené i Dave Gahan. Zdá se, že mají oba kamarádi z Depeche Mode v něčem dost podobný vkus :)
Martin Gore - Rock'n'Roll Suicide (Hyatt Hotel, Kolín, květen 1997 - po vystoupení Depeche Mode v TV show na RTL)
Martin Gore - Life on Mars? (hotel session, Mnichov, říjen 1998, po koncertě Depeche Mode)
I Martin se pozdravil s Davidem Bowiem, v roce 2004, v zákulisí koncertu v Los Angeles.
ALAN WILDER
A ještě jednou "Life on Mars?". Tentokrát úryvek v podání Alana Wildera, v roce 2011, z dokumentu "Collected+"
-sin-
David Bowie v očích Depeche Mode
|
(8.1.2016) David Bowie právě vydává novou desku "Blackstar", a plní stránky hudebních médií. Je téměř jistota, že si ji dřív nebo později poslechne i jeho velký příznivec - David Gahan. A Martin Gore pravděpodobně také. Vztah DM k tomuto hudebníkovi je téma doslova na celý článek...:) David Bowie na přelomu 70 a 80.let svou tvorbou, a především vizuálním stylem inspiroval celé hnutí new romantics. Píseň "Fashion" se stala jakousi nepsanou hymnou "novoromantiků" či "futuristů", ke kterým se částečně hlásila i právě vzniklá partička Depeche Mode. V začátcích, když hledali zpěváka, slyšeli jistého mladíka zpívat "Heroes" od Bowieho, a hned ho vzali do kapely. Ten mladík se jmenoval David Gahan. Stejně tak, jako dnes skalní fanoušci DM obdivují Davida Gahana, tak pro samotného Gahana byl podobným idolem David Bowie. V rozhovoru pro český Reflex v roce 2001 přiznal : "..byl jsem v pubertě šíleným fanouškem Davida Bowieho. Oblíkal jsem se a česal jako on, dokonce jsem si podle jeho vzoru obarvil vlasy na oranžovo a dělal si make-up. Miloval jsem ho, byl to můj idol. Měl jsem nejspíš pocit, že pokud budu jako on, budu nějak lepší nebo zajímavější. To má hodně lidí. Postupem času z toho vyrostou..." ZIGGY STARDUST David Bowie v roce 1972 na svém koncepčním albu "The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars" stvořil své alter ego Ziggy Stardust, což byla představa rockové superstar, žijící nevázaným životem plným drog, a kterou nakonec zničí kult vlastní osobnosti. Tuto fiktivní postavu téměř naplnil v praxi svojí kariérou David Gahan. Což s trochou hořké ironie vysvětloval v roce 2013 britskému magazínu Mojo : "Pro mě jako teenagera byl Ziggy Stardust jako zjevení. Tenhle chlápek byl prostě odjinud, ne z Basildonu! Byl v postavení, kde jsem toužil být já. Často jsem snil a fantazíroval... Song "Moonage Daydream" , to bylo ono! Tuhle píseň v live verzi si často pouštím než jdu na pódium..." ...vyblbni se, daleko od pravdy, někde venku/ jen se vyřádi, při snění za bílého dne, v měsíčním věku... (volný překlad) "...chtěl jsem stát na pódiu a být jako Bowie. Všechnu energii jsem dával do koncertování. Takže se ze mě vyvinul frontman, který do toho jde hlava nehlava. Postupem času to rostlo, až to monstrum nakonec převzalo nade mnou kontrolu. Už jsem se toho převleku nemohl zbavit." Když se ho v jiném rozhovoru pro CNN ptali, jestli by jmenoval nejzásadnější album od Bowieho, odpověděl podle očekávání : "Bowie má hodně nahrávek, které jsou pro mně klíčové, ale kdybych měl jmenovat jen jednu, tak je to Ziggy Stardust. Úplně mi změnil život..." LIFE ON MARS? Loni vydal Dave se Soulsavers album, na kterém v písni "One Thing" jako by odpovídá na Bowieho otázku z písně "Life On Mars?", z alba "Hunky Dory" vydaném v roce 1971. Bowie se ptá : "je na Marsu ještě nějaký život?" A David Gahan o 44 let později odpovídá veršem : "tam venku na Marsu pro mě vždycky bude nějaký život". Sám to potvrdil na přímý dotaz v interview pro Electronic Beats : "Jasně, odkazoval jsem na ten Bowieho song. Pořád pro mě hodně znamená. Když si tu píseň pustím, cítím v tom někoho, kdo se ztratil, zabloudil. A zároveň vidím tu nádhernou krajinu, ve které zabloudil...Často se snažíme sami v sobě zase najít tu jiskru (ten život na vyprahlém Marsu), kterou jsme ztratili, když jsme otupěli životem..." Podobně mluvil i pro servery Contact Music a Idolator : "Tenhle song mi vždycky umí změnit náladu. Bowie je jeden z umělců, o kterém můžu říct, že mě po celá desetiletí dokáže překvapovat, a umí mě nakopnout. V jeho zpěvu a melodiích se kompletně nalézám. A to už od mých třinácti let, kdy jsem jednoho dne koukal na televizi, a spatřil jsem tam toho divnýho týpka, zpívajícího slova, které mi dávaly smysl.." CRACKED ACTOR V květnu 2011 Dave Gahan vystoupil v Los Angeles, v rámci benefiční akce MusiCares MAP Fund. Nevsadil na jistotu tvorby domovské kapely, ale pustil se do písní svých oblíbenců z mládí. A tak došlo i na Davida Bowieho, a píseň "Cracked Actor" z alba Aladdin Sane (1973) SETKÁNÍ Oba Davidové se samozřejmě potkali, a podali si ruce. Stalo se to v roce 2002, v zákulisí Bowieho koncertu. Nejlépe nám tento okamžik ilustruje sám Gahan, v rozhovoru pro rádio BBC 6 Music, z roku 2009 : BBC6: Tak teď jsme zahráli několik vašich oblíbených písniček od různých autorů. A máme tu prosbu i na jednu věc od Davida Bowieho, ale nerad bych pustil něco špatného, takže Davide, jaká je tvoje nejoblíbenější písnička od Bowieho? Je z alba Ziggy Stardust a jmenuje se, tuším, Rock'n'Roll Suicide. Ta je skvělá! Ano, o žádné lepší nevím. Napadlo tě někdy, že tvoje práce v Depeche Mode, to zpívání, napadlo tě někdy, že se to dá přirovnat k Heroes od Davida Bowieho? No, občas si tak trochu připadám. Abych byl upřímný, když za mnou tehdy (v roce 1980) přišel Vince Clarke zeptat se, jestli bych nedělal vokály v jeho kapele – to se ještě nejmenovala Depeche Mode – tak jsem po té příležitosti hned skočil. A on pak řekl, že by trochu chtěl, aby to bylo jako Heroes, takže jo, jasně, určitě. A znáš to, pořád si hraju na Bowieho. (směje se) Říkal jsi, že ses byl na něj podívat... Ano, byli jsme s manželkou pozváni na jednu speciální show v New Yorku, ale nebylo to nic moc. Bowie tam hrál věci ze svého alba Low, to bylo skvělé. A hráli tam sice někteří dobří muzikanti, jejichž věci se mi líbí, ale celé to bylo pojato špatně. Vtipné na tom je, že naše děti, moje a Bowieho, nyní chodí do stejné školy v New Yorku, takže ho teď vídám vlastně docela často (směje se)...ale tehdy jsme se neznali. Vídáte se před školou...? Nojo, když vodíme děti do školy. A také máme stejného tiskového agenta. Jednou mi ten agent volá a říká: "Bowie se chystá představit celé album Low.." Byl jsem nadšen a povídám: "Hned jsem tam." No, přišel za mnou tehdy během toho představení Low jeden novinář a řekl mi: „David by tě chtěl poznat.“ A já na něj koukal a říkám: „Jakej David?“ (směje se). A pak mi to došlo, David Bowie! A vůbec se mi tam nechtělo, říkal jsem si, že bych si připadal zase jako ten třináctiletý fanoušek a do toho bych se nerad vrátil. Ale Jennifer mě potom přemluvila a setkali jsme se s ním po koncertě a byl moc fajn. Poznali jsme jeho i jeho manželku a oba jsou moc milí. V jistém ohledu to bylo trochu jako kdybych se koukal do zrcadla, protože jsme za ním přišli dozadu do zákulisí a on vyšel ven z šatny, prohlédl si ten dav lidí, co tam stál, pak ukázal na mě a řekl: „Tebe já znám!“ (směje se). Já vím, že když jsi začal o Bowiem, chtěl jsi mluvit o hudbě, ale tohle jsem musel říct, tak nějak to k tomu patří. (směje se) V roce 2011 v magazínu Uncut dostane za úkol okomentovat deset fotek ze svého života. Při pohledu na společnou fotku s Bowiem odvypráví výše zmíněnou historku, a nakonec dodává : "Oba jsme mívali stejné problémy. Neustále jsme se snažili být tím, kým nejsme."
A ještě jednu perličku. Když s Gahanem v roce 2013 pořizoval reportér John Jurgensen rozhovor pro Wall Street Journal, začal najednou Davidovi zvonit telefon. Když reportér rozpoznal "Rebel Rebel" od Bowieho, hned dostal námět na další otázku. Ale v ní už Dave jen opakoval výše napsané. MARTIN GORE Teď bychom se měli podívat, jak je na tom Martin Gore. Jako posluchače kvalitní muziky, který vyrůstal v 70.letech, ho samozřejmě nemohl Bowie minout. Pro ilustraci, úryvek z pořadu Big Ones (2006), kde byli hosté Depeche Mode : Moderátor: Když se ohlédnete za 25 lety v showbusinessu, kdo byl nejslavnější postavou, se kterou jste se setkali? Dave Gahan : Hmm... Možná to byl David Bowie. Martin Gore: - David Bowie. Moderátor: No ale...ty jsi řekl to samé co Dave? Martin Gore : Aha...no...jednou jsem potkal ve výtahu Iggyho Popa. A tím se dostáváme k hudebním vyjádření Martinovy obliby Bowieho. Iggy Pop a David Bowie jsou autoři písně "Tiny Girls", kterou přezpíval Martin na svém druhém cover albu Counterfeit 2. Ale to ještě není vše. Martin v minulosti sem tam míval ve zvyku po koncertech ještě zahrát na klavír v hotelovém baru, jen tak pro pobavení. Z dochovaných nahrávek můžeme najít i dvě věci od Bowieho. Shodou okolností tyto dvě skladby již zazněly výše v článku, kde je jmenoval jako své oblíbené i Dave Gahan. Zdá se, že mají oba kamarádi z Depeche Mode v něčem dost podobný vkus :) Martin Gore - Rock'n'Roll Suicide (Hyatt Hotel, Kolín, květen 1997 - po vystoupení Depeche Mode v TV show na RTL) Martin Gore - Life on Mars? (hotel session, Mnichov, říjen 1998, po koncertě Depeche Mode) I Martin se pozdravil s Davidem Bowiem, v roce 2004, v zákulisí koncertu v Los Angeles.
ALAN WILDER A ještě jednou "Life on Mars?". Tentokrát úryvek v podání Alana Wildera, v roce 2011, z dokumentu "Collected+" -sin- |
(c)