Alan Wilder odpovídá fanouškům Depeche Mode

Před časem vybídl depešácký web Home fanoušky na svých stránkách, aby posílali otázky, které poté přepošlou k zodpovězení Alanovi Wilderovi. Zde je výsledek. Jak se dalo nejspíš čekat, velká část rozhovoru se točí okolo Depeche Mode… Byl jsi před nedávnem angažovaný ke spolupráci na remasterovaných albech Depeche Mode. Přineslo ti to něco nového, nějaký jiný pohled na kapelu a tvoje působení v ní celkově? Ta spolupráce ti byla nabídnuta, nebo jsi se o to přihlásil sám? Nedá se říci že bych na těch nahrávkách viděl něco docela nového. Poslouchání těch alb vyvolalo jenom vzpomínky. Určité charakteristické zvuky z nahrávek mi připoměly způsob, jakým jsme je nahrávali, o čem jsme se bavili, a jaké jsme tenkrát měli mezi sebou vzájemné vztahy. Koncept byl takový, že každé album konzultovali s daným člověkem, který ho produkoval. Byl jsem také požádaný o konzultaci, a také proto, že jsem byl jediný, kdo měl přehled o některých jednotlivých zvucích, které tenkrát při původních nahrávacích session nebyly nahrané zvlášt na pásky. Měl jsem všechno zálohované do rezervy, pro potřeby živého hraní. Teď, při pohledu zpátky s odstupem, líbí se ti některé písně více či méně, než když jste je původně nahrávali? Několik, ale ne moc. Snad věci typu Rush mohou se přibývajícím věkem zlepšovat. Všeobecně to ale cítím k písním stejně jako tenkrát. Některé miluju, některé nenávidím :). V jak hodně velkém kontaktu jsi dnes s „výrobní mašinerií“ Depeche Mode, a jak přímo s jednotlivými členy Depeche Mode, v souvislosti s remasterovanými edicemi atd..? Je tu určitý malý kontakt s tou (jak říkáš) „výrobní mašinerií“ Depeche Mode. Nepotřebuju přímý kontakt s konkrétními členy kapely, abych probral záležitosti reedicí, či záležitosti honorářů. Toto mám pořešené přímo s vydavatelstvím Mute. Před pár lety proběhlo několik rozhovorů s kapelou, ohledně znovuvydání singlů Depeche Mode. Na Davida mám emailovou adresu, čistě jen k soukromým záležitostem. Proč jsi se nepodílel na DVD verzi filmu 101? Pokládáš ho za špatný? Byl jsem oslovený (ve skutečnosti doslova prosený), abych se části zůčastnil, ale zrovna jsem necítil, že by to bylo k něčemu dobré. Nenávidím to – sedět společně v promítací místnosti, koukat na to a vymýšlet k tomu ty stupidní komentáře – to bylo nahrávané jako komentář už samo o sobě. Připadalo mi, že se Mute spíše honem snaží dát dohromady nějaký materiál do bonusů, než aby přišli s nějakým skutečně dobrým nápadem. Ohledně toho filmu – mám pocit že to běží celé na jedné úrovni a zachytávání momentů považuju za docela zábavné, ale mělo by tam toho být mnohem víc. Nechci dávat vinu Pennebakerovu – točil to tak jak to viděl – ale kapela tam mohla přispět větší spoluprací, dát tomu hlubší smysl. Tato otázka není mířená přímo na Depeche Mode, ale řekni 3 písně, u kterých lituješ že jste je vydali? It's Called A Heart, Pleasure Little Treasure, But Not Tonight. Které album, či píseň DM jsi naposledy poslouchal, a kdy? Rush – Amyl Nitrate Mix, protože Hep se líbí a zrovna si to pouštěla. Když jsi opouštěl Depeche Mode, uváděl jsi nedostatek uznání a ohodnocení ze strany kapely. Byla tam přímo určitá událost, která byla tou poslední kapkou? Nám to můžeš říci, těžko někdo z nich čte tuto stránku…:). Nebyla to konkrétní událost – bylo to nahromaděné za delší dobu, a vrcholu to dosáhlo při SOFAD. Tenkrát jsem byl už dost neštastný, a přísahal jsem si během nahrávání alba, že už nikdy nebudu chtít tuto zkušenost opakovat znovu. Kapela byla v pěkné kaši, nulové nadšení, problémy s drogami, apatie, napětí a hádky. A už vůbec tomu nepomohlo, že jsme v té době trávili čas společně! Na které písni z „po-Alanovského“ období Depeche Mode bys rád pracoval? Nejspíš Home – jakkoliv Tim Simenon odvedl dobrou práci. Líbí se mi houslové aranže, a líbí se mi ta píseň sama o sobě – jak textově, tak i melodicky. Myslím že Martinovy základy jsou na písni Lucy In The Sky. Sleduj tu strukturu akordů. Kdybys měl prožít znovu nějaké moment s DM, co by sis vybral? To není snadné – v tvůrčím procesu byly některé speciální momenty, kdy jsi věděl že jsi udělal něco fakt dobrého. Například – když jsme nějak stloukli In Your Room (což bylo dost tuhé) z jakéhosi efektivního sešití tří různých verzí do jedné. Každý kdo si sedl a poslechl si to, prohlásil : Wow! To je ono! Ale doopravdy bych chtěl zažít asi některé vynikající momenty z aftershow parties! Řekni nám něco o všech těch kamerových nahrávkách, které jsi za ty roky točil ? Hodně z toho je velmi osobní, a nemělo by to být nikdy viděno – hodně stupidit ze studia v období Berlínských session, a spousta materiálu z turné, letišť, hotelů, cest na vystoupení, ječení fanoušků – a zvukové zkoušky kde každý vypadá příšerně a nudně. Mám také legrační záběry z výletů do Japonska, i z jiných zvláštních míst. Už jsem ty nahrávky neviděl hodně, hodně let. Chápeme, že kvalita produkce DM je nezbytná, ale souhlasil bys s vydáním retrospektivního boxu obsahujícím dema atd? Ne, nesouhlasil bych. To je klasický případ nekontrolované kvality. Dema jsou přesně to co by měly být – demonstrace songu pro následné zpracování, poslech songu v surové nerozvinuté podobě. To není nikdy určeno k veřejnému poslechu, a tak by to mělo taky zůstat. Dobrá, tedy alespon dokud neumřu :). Nejsi znechucený, či unavený z otázek okolo DM? Ano. Které album ze všech vydaných od projektu Recoil se ti nejvíc líbí? Jaké bys doporučil někomu kdo začíná s poslechem tvé muziky? A jaký máš dojem z každého alba Recoil? Preferuješ nějaké speciálně, je nějaké nejvíc odlišné…atd? Nemám vyloženě favorita. Myslím že bych mohl pro první poslech doporučit nějaké z posledních alb – možná Unsound Methods. Všeobecně si myslím že Liquid se pohybuje hodně na jiném poli, a možná je více obtížnější, ačkoliv ho mám o něco raději než Unsound Methods, nebo subHuman. Předchozí alba jsou podobná Hydrology a Bloodline. Myslím že v období finišování alba Violator a SOFAD s Depeche Mode moje produkční schopnosti byly mnohem více rozptýlené. Co tě motivovalo když jsi začínal s novou nahrávkou? Měl jsi čistě pevnou ideu, jak to chceš udělat, nebo to bylo něco co se vyvíjelo v průběhu nahrávání? Neměl jsem žádné plány nebo motivaci. To je u mě skutečný problém, když s něčím novým začínám. Zdá se to dost odrazující, to vědomí že konec je někde v nedohlednu, a nemám před sebou napsané přesně zaměřené písně. To je přesně můj případ, a abych pravdu řekl, dost s tím zápasím. Ale jakmile překročím tyhle nesníze, věci už obvykle probíhají hladce. Děláš teď momentálně na něčem novém? Jak je řečeno výše. V minulém roce jsi prováděl hodně návštěv mezi lidmi, při propagaci alba subHuman, setkal jsi se se všemi možnými fanoušky! Jaké jsou výhody, nebo naopak stinné stránky? Dává mi to možnost potkávat se s lidmi, a být společenský, i když jsem spíše uzavřený a docela nespolečenský. Jsem často označovaný za nevrlého, dokonce i od blízkých přátel. Je to něco, co se v sobě pokouším změnit. Vyjíždění na promo-výlety posiluje moje spojení s lidmi, a to je pro mě dobré. Profesně – snažím se udělat cokoliv pro zpropagování mojí muziky (kromě živého hraní). Někdy to má malý efekt, ale dnes je všeobecně obtížné dosáhnout něčeho skutečně smysluplného přes tisk a promo. Je tu jen málo příležitostí pro boční projekty jako Recoil. Alane, můžeš říci Hep, aby tě vykopla z gauče častěji? Rádi bychom měli více tvé kreativity :) Neměj obavy, mohu tě ujistit že mě poslední dobou takto vykopává. zarostl brzy bych mechem, kdyby to neprováděla. zdroj : Home překlad : -sin-

     3 března 2008

    Zpět na hlavní stránku

    

SLEDUJTE NÁS:

                   


    

Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu

DMarek :

3. března 2008, 17:19

Na Alanovi je vidět,že narad vzpomíná na časy v Depeche Mode kolem období SOFAD.Je rád že odešel.Už v době nahrávání SOFAD věděl že odejde.Na vině jsou problémy,o kterých mluví,drogy,hád­ky,…A myslím že na vině byl vždy Dave.(Ten dokonce ještě na podiu,během australského turné 1994, dokázal diskutovat o tom,proč neměl samostatnou šatnu).Devotional tour-cesta vstříc konce Depeche Mode.Příšerné období taky na něho nerad vzpomínám.

mara f. :

3. března 2008, 21:58

Alan přesně vystihl období kolem nahrávání SOFAD.Směr apokalipsa DM.Po Devotional to řekl jasně:DM s Gahanem za mikrofonem nemají budoucnost.V teh­dejším Československu byli DM v době nahrávání SOFAD na vrcholu slávy,nikdo tady tehdy neměl ani páru o tom,že DM jsou na pokraji rozpadu.Jen se vědělo,že nahrávají nové album,ale už ne za jakých okolností. Alan si myslí to co já.Pleasure little treasure a But not tonight to jsou songy,které nikdy neměly vyjít.Jsou přímo příšerně odporné.PLT kazí playlist 101.Tam mělo být Lie to me,Fly on the windscreen nebo Little 15.

Denisa (a.k.a. Šnek production) :

3. března 2008, 23:26

Nesouhlasim. But Not Tonight absolutně zbožňuju a Pleasure Little Treasure mám celkem ráda. Ale jinak se mi Alanovy odpovědi líběj.

nick :

4. března 2008, 03:43

But Not Tonight? „Oh God it's raining…“ vždyť to je nádhera! ty ostatní dvě jsou „méně“ zdařilé.

sinus :

4. března 2008, 08:14

S tou nechutí k Its Called A Heart je Alan už pověstný…Už tenkrát v roce 1985 to byla docela krize, když ho přehlasovali aby jí vydali na singlu namísto Fly On The Windscreen… Mě se Its Called A Heart celkem líbí, ale k období temného a zádumčivého alba Black Celebration se skutečně nehodí, vypadá to (svou atmosférou) spíš jako něco co se nevešlo na Some Great Reward…

fan4dm :

4. března 2008, 21:15

Mně se But not tonight a Pleasure little tresure líbí. It's called a heart už tolik ne, ale ty dvě mi neřijdou nějak strašný. Zároveň ale chápu, že kroutili hlavou a divili se, když v USA vyšlo But not tonight jako „A“ strana singlu. Prostě Amerika, ale US trh si to asi žádal, no…. ;o)

sinus :

5. března 2008, 08:06

V USA to vydali jako áčko, protože se ta píseň objevila v nějakém filmu (tuším Modern Girl), a bylo to – tedy podle lidí z USA – „marketingově výhodnější“ :).

fan4dm :

5. března 2008, 14:49

Njn, je to taková „lehká popová věc“. Chudák Alan, asi musel kvůli tomuhle a podobným případům trpět… :o) Ale jak jsem psal, docela rád si i tyhle věci někdy poslechnu, i když zní třeba trošku legračně a v období BC je už mohla spousta lidí včetně samotných DM považovat za krok zpátky….

sinus :

6. března 2008, 12:03

Mimochodem, viděl jste ten film někdo? Stojí za to na něj koukat? :))

little girl :

7. března 2008, 12:38

pochybuji, že se ten film u nás dá sehnat, ale bych ho taky ráda viděla.. :)

mara f. :

8. března 2008, 12:24

Když je Alanovi položena otázka ohledně DM tak je úplně znechucen na ni odpovědět. Připadá mi,že Alan od odchodu od DM vlastně DM svým způsobem nenávidí.Má na to právo a důvody,bylo mu nějak ublíženo. (Dave,drogy,…)­.A nebo možná závidí že DM i bez něho to dokážou táhnout dál a že je u DM velká pohoda a to za Alane nebyla. Nejlepší poAlanovské songy jsou pro mě Surrender,Only when i lose myself, Freestate,Sister of night,When the body speaks,Free love,Precious,I want it all.

sinus :

9. března 2008, 11:24

to mara f. : takže koukám že hodně bereš Ultra :). No, já si na něj musel zvykat ze začátku, ale má v sobě hodně síly, a člověka to po delší době jen tak nepustí… Ten tvůj názor – že u DM je velká pohoda – to může i nemusí být pravda – vzpomen na nedávné napětí Gahan vs. Gore, které vzniklo s Davidovým psaním textů. Oni jsou velké individuality a tam to myslím pořád nějak jiskří…Ale to je i důkaz že svou muziku berou vážně, a chtějí z toho dostat to nejlepší. Je to lepší, než kdyby jim to bylo jedno…

Helča23 :

12. března 2008, 21:39

4 Sinus:Film 101 se dá u nás sehnat,ale na internetových obchodech se jeho suma pohybuje okolo 900 Kč.Já ho doma mám,sehnala jsem ho v K.Varech za velice příjemných 399 Kč,koukat se na něj dá,kdyby v r. 1988 byly takové možnosti jako dnes,třeba by se mraky věcí udělalo jinak a mohl být z toho docela kasovní trhák.

sinus :

13. března 2008, 09:19

pro Helču : Film 101 samozřejmě mám, já měl na mysli film „Modern Girl“ cca z roku 1986, kde v nějaké scéně je píseň But Not Tonight… Martin Gore se o něm vyjádřil jako o „béčkovém filmu“ :)))