15 let od příletu "Andělů"
Pamatujete? Teplota vzduchu mínus 20 stupňů Celsia, ale teplota v našich srdcích byla na bodu varu. V sobotu to bude 15 let, kdy v pražské Sazka Aréně proběhl koncert k albu Playing The Angel, které po trochu experimentálním Exciteru znamenalo pro mnohé fans "návrat starých dobrých Depeche Mode..."
Začalo to vlastně už v létě 2005. Depeche Mode zveřejnili rozpis svého turné, na kterém uvedli i zastávku v Praze. Tehdy ještě nebyla tak moc internetová doba jako dnes, a leccos se ještě dělalo "postaru". A tak se v ulicích českých měst začaly objevovat plakáty oznamující začátek předprodeje na 1.9. 2005. A "supermoderní novinkou" bylo, že lístek půjde koupit v každém terminálu Sazky, kterých bylo tehdy po republice asi 7000.
Fanoušci, kteří se zajímají o DM průběžně (nejen jednou za 4 roky), už odpočítávali dny do začátku předprodeje, obzvlášt když zprávy z Německa hlásily že tam bylo skoro celé turné rozprodané během týdne.. I já jsem si 1.září nařizoval budík na čtvrtou, abych byl včas při otevření předprodejních terminálů. Jen jsem nemyslel na fakt, že v běžné trafice mi v 5 ráno na dvoutisícovku prostě nerozmění..:) Nakonec to dopadlo dobře a lístek pod pódium byl po obejití asi čtyř trafik zakoupen v čase 7:42. Vypadal sice děsivě, prostě jako tiket Sazky (někteří tomu přezdívali "toaletní papír"), ale byla to vstupenka na Depeche Mode !
Lístky byly vyprodané během týdne. Těžko říct zda přičiněním překupníků, nebo velkým zájmem veřejnosti o Depeche Mode. V těchto dnech se ukázaly charaktery některých "fanoušků", kteří svým méně šťastným kamarádům prodávali lístky poměrně silně nad cenou - dá se říct že jsem v tomto období ztratil hodně iluzí. V den koncertu jsem to ale hodil za hlavu.
Na koncert se fanoušci pokusili zorganizovat hromadnou akci s názvem "D+M". Spočívala v tom, že v průběhu první písničky fanoušci na stání budou mávat nad hlavami písmeny "D", a tribuny budou zase mít "M". Nebo možná obráceně? Už nevím jistě :) Na internetu se domlouvaly jednotlivé sektory, kdo kolik natiskne a rozdá...Prostě nadšení a velké těšení. A pak nastal den "D".
ANDĚLSKÝ DEN V ĎÁBELSKÉM TEMPU (můj report):
14:00 Václavské Náměstí
Přicházíme s Frederickem pod sochu svatého Václava, kde mělo proběhnout malé setkání fanoušků před koncertem. Bylo to nazvané "Muzeum po deseti letech" - jelikož právě tady, "Na Muzeu" bylo jedno z oblíbených míst, kde se v 90 letech pravidelně scházeli depešáci. Ale krutý mráz nám napovídal, že toto setkání bude určitě velmi rychlé. Hned jak jsme přišli, přiběhli k nám novináři z Lidových Novin, Filteru a bůhví odkud ještě, protože zřejmě čekali velký sraz fanoušků, a nikde nikdo. Takže zajásali, když se objevil alespoň nějaký hlouček a vrhli se na nás jako supi. Začali nám klást otázky - a mezitím dorazili další kámoši, David, Petr a další partičky. Dohromady tak okolo 30ti lidí v černém. Když jsme pak později všechny ty reportáže četli, shodli jsme se, že nám nasadili do úst věci které jsme vůbec neříkali, aby ty články byly čtivější. Tolik má zkušenost s profesionální novinařinou. Jinak jsme se "u koně" příliš nezdržovali, okamžitě jsme řešili, do které hospůdky zaplujeme. :-)
18:00 před halou Sazky
Dávám se dohromady s Mirkem alias fan4dm, a rozdáváme písmena "D" a "M". Opět krutý mráz, takže se přesouváme dovnitř. Ke chvále Sazky můžu poznamenat, že odbavení u mě proběhlo v pohodě, ani jsem nemusel sundavat mé malé "železářství", které jsem měl na sobě . A dokonce byly k dispozici i mobilní šatny a úschovna (i když za poplatek 100 Kč, ale jsme zkrátka v době tržní ekonomiky). Šatny uvnitř, to byla ovšem jiná pohádka, z doslechu kamarádů jsem slyšel jen samé nadávky. Tragické je, že se to příliš nezměnilo ani na dalších koncertech.
19:30 sektor pod pódiem
Rozdávám písmena "D" lidem okolo, a prakticky u všech se domlouvám v angličtině. Jinak tu zněla němčina, polština i ruština. A také nešla přehlédnout výprava z Izraele přímo pod pódiem, mávájící svou vlaječkou. Z reproduktorů se line svižné techno - Martinův DJ set, který tu a tam hraje na německých diskotékách.
20:00
Hala potemněla a na pódium se vyřítilo několik vlasatých postaviček, při kterých se mi vybavila vizuální podoba s kreslenými postavičkami Gorillaz. Ano, The Bravery rozjeli svou show, postavenou na kytarových riffech protkaných tu a tam bublajícími syntezátory. I když jejich hudební styl nebyl můj šálek kávy, vystoupení docela šlapalo - obzvlášť zpěvák dával do toho všechno. Ostudu si rozhodně neudělali.
21:00 Start !
Depeche Mode jsou původem Britové, a tak s anglickou přesností odstartovali koncert intrem, jenž obsahovalo hodně zvukových motivů z I Want It All. Začátek A Pain I'm Used To nás přivedl do varu. Akce "D+M" - tedy uvítání kapely zdvihnutím písmen nad hlavu, proběhla v jakés takés podobě, ale Dave si ničeho vůbec nevšiml, protože měl zavřené oči, jak se soustředil na zpěv, a zdálo se že je tak trochu ve svém vlastním světě. No nic, díky za snahu, máme čas si připravit něco monstróznějšího v Bratislavě :-).
Koncert byl zdařilým představením a odměnou pro fanoušky, které nechal David hodně často zpívat refrény písní - největší hitovky odzpívali diváci prakticky sami. Ano, to je to co máme rádi. K výkonu kapely můžu jen říci, že mě příjemně překvapil hlas Davida i Martina - bylo to o několik tříd výš než na Exciter Tour. Ale občas to mělo momenty (obzvlášť při výškách), kdy to trochu "ujíždělo". David Gahan působil klidnějším dojmem - nelítal tak křečovitě jako při svém sólovém turné, a užíval si koncert většinou s úsměvem na rtech. Martin mě potěšil jednoznačně zařazením Somebody, kdy se halou nesl od diváků jen jemný nápěv jako doprovod.
Trochu slabším článkem koncertu ze začátku byli diváci, kteří ještě při čtvrté nebo páté písničce seděli pohodlně na sedačkách, a studený kotel, kde si lidé okolo mě psali smsky při A Question Of Time. Byla to asi daň za útrapy při cestování ledovou zimou sem do haly. Anebo jsem byl zmlsaný minulým koncertem při Exciter Tour? Možná jsem jen vyfasoval špatné místo - protože mnoho kamarádů z jiných míst kotle mi vyprávěli, že tam to "vřelo". Nicméně jak koncert pokročil, a zaznělo několik známějších hitovek, obecenstvo se postupně rozehřálo. Závěr koncertu už byl doprovázen velkolepými chorály. Nakonec to vlastně byl skvělý koncert!
REPORTÁŽE Z MÉDIÍ :
Vtipná reportáž televize Nova, kde pobavili "tajnými záběry Veřejné Bezpečnosti z koncertu 1988" které ve skutečnosti jsou...ale to už poznáte sami :)
Reportáž ČT před koncertem :
Depeche Mode popáté v Praze
Recenze na internetu:
iDnes : Depeche Mode rozvášnili české fanoušky
Novinky: Koncert Depeche Mode jistilo renomé
Musicserver Depešácky rozžhavený kotel uprostřed ledového sevření
Recenze z tisku. Kliknutím na obrázek otevřete zvětšený náhled :
Report
Filter
Hospodářské Noviny
Lidové Noviny
Mladá fronta
...a závěrem jeden devítiminutový video sestřih z koncertu :
Setlist :
Intro
A Pain That I'm Used To
John the Revelator
A Question of Time
Policy of Truth
Precious
Walking in My Shoes
Suffer Well
Macro
Home
I Want It All
The Sinner in Me
I Feel You
Behind the Wheel
World in My Eyes
Personal Jesus
Enjoy the Silence
Somebody
Just Can't Get Enough
Everything Counts
Never Let Me Down Again
Goodnight Lovers
-sin-
15 let od příletu "Andělů"
| Pamatujete? Teplota vzduchu mínus 20 stupňů Celsia, ale teplota v našich srdcích byla na bodu varu. V sobotu to bude 15 let, kdy v pražské Sazka Aréně proběhl koncert k albu Playing The Angel, které po trochu experimentálním Exciteru znamenalo pro mnohé fans "návrat starých dobrých Depeche Mode..."
Začalo to vlastně už v létě 2005. Depeche Mode zveřejnili rozpis svého turné, na kterém uvedli i zastávku v Praze. Tehdy ještě nebyla tak moc internetová doba jako dnes, a leccos se ještě dělalo "postaru". A tak se v ulicích českých měst začaly objevovat plakáty oznamující začátek předprodeje na 1.9. 2005. A "supermoderní novinkou" bylo, že lístek půjde koupit v každém terminálu Sazky, kterých bylo tehdy po republice asi 7000.
Fanoušci, kteří se zajímají o DM průběžně (nejen jednou za 4 roky), už odpočítávali dny do začátku předprodeje, obzvlášt když zprávy z Německa hlásily že tam bylo skoro celé turné rozprodané během týdne.. I já jsem si 1.září nařizoval budík na čtvrtou, abych byl včas při otevření předprodejních terminálů. Jen jsem nemyslel na fakt, že v běžné trafice mi v 5 ráno na dvoutisícovku prostě nerozmění..:) Nakonec to dopadlo dobře a lístek pod pódium byl po obejití asi čtyř trafik zakoupen v čase 7:42. Vypadal sice děsivě, prostě jako tiket Sazky (někteří tomu přezdívali "toaletní papír"), ale byla to vstupenka na Depeche Mode ! Lístky byly vyprodané během týdne. Těžko říct zda přičiněním překupníků, nebo velkým zájmem veřejnosti o Depeche Mode. V těchto dnech se ukázaly charaktery některých "fanoušků", kteří svým méně šťastným kamarádům prodávali lístky poměrně silně nad cenou - dá se říct že jsem v tomto období ztratil hodně iluzí. V den koncertu jsem to ale hodil za hlavu. Na koncert se fanoušci pokusili zorganizovat hromadnou akci s názvem "D+M". Spočívala v tom, že v průběhu první písničky fanoušci na stání budou mávat nad hlavami písmeny "D", a tribuny budou zase mít "M". Nebo možná obráceně? Už nevím jistě :) Na internetu se domlouvaly jednotlivé sektory, kdo kolik natiskne a rozdá...Prostě nadšení a velké těšení. A pak nastal den "D". ANDĚLSKÝ DEN V ĎÁBELSKÉM TEMPU (můj report): 14:00 Václavské Náměstí Přicházíme s Frederickem pod sochu svatého Václava, kde mělo proběhnout malé setkání fanoušků před koncertem. Bylo to nazvané "Muzeum po deseti letech" - jelikož právě tady, "Na Muzeu" bylo jedno z oblíbených míst, kde se v 90 letech pravidelně scházeli depešáci. Ale krutý mráz nám napovídal, že toto setkání bude určitě velmi rychlé. Hned jak jsme přišli, přiběhli k nám novináři z Lidových Novin, Filteru a bůhví odkud ještě, protože zřejmě čekali velký sraz fanoušků, a nikde nikdo. Takže zajásali, když se objevil alespoň nějaký hlouček a vrhli se na nás jako supi. Začali nám klást otázky - a mezitím dorazili další kámoši, David, Petr a další partičky. Dohromady tak okolo 30ti lidí v černém. Když jsme pak později všechny ty reportáže četli, shodli jsme se, že nám nasadili do úst věci které jsme vůbec neříkali, aby ty články byly čtivější. Tolik má zkušenost s profesionální novinařinou. Jinak jsme se "u koně" příliš nezdržovali, okamžitě jsme řešili, do které hospůdky zaplujeme. :-)
18:00 před halou Sazky Dávám se dohromady s Mirkem alias fan4dm, a rozdáváme písmena "D" a "M". Opět krutý mráz, takže se přesouváme dovnitř. Ke chvále Sazky můžu poznamenat, že odbavení u mě proběhlo v pohodě, ani jsem nemusel sundavat mé malé "železářství", které jsem měl na sobě . A dokonce byly k dispozici i mobilní šatny a úschovna (i když za poplatek 100 Kč, ale jsme zkrátka v době tržní ekonomiky). Šatny uvnitř, to byla ovšem jiná pohádka, z doslechu kamarádů jsem slyšel jen samé nadávky. Tragické je, že se to příliš nezměnilo ani na dalších koncertech.
19:30 sektor pod pódiem Rozdávám písmena "D" lidem okolo, a prakticky u všech se domlouvám v angličtině. Jinak tu zněla němčina, polština i ruština. A také nešla přehlédnout výprava z Izraele přímo pod pódiem, mávájící svou vlaječkou. Z reproduktorů se line svižné techno - Martinův DJ set, který tu a tam hraje na německých diskotékách. 20:00 Hala potemněla a na pódium se vyřítilo několik vlasatých postaviček, při kterých se mi vybavila vizuální podoba s kreslenými postavičkami Gorillaz. Ano, The Bravery rozjeli svou show, postavenou na kytarových riffech protkaných tu a tam bublajícími syntezátory. I když jejich hudební styl nebyl můj šálek kávy, vystoupení docela šlapalo - obzvlášť zpěvák dával do toho všechno. Ostudu si rozhodně neudělali. 21:00 Start ! Depeche Mode jsou původem Britové, a tak s anglickou přesností odstartovali koncert intrem, jenž obsahovalo hodně zvukových motivů z I Want It All. Začátek A Pain I'm Used To nás přivedl do varu. Akce "D+M" - tedy uvítání kapely zdvihnutím písmen nad hlavu, proběhla v jakés takés podobě, ale Dave si ničeho vůbec nevšiml, protože měl zavřené oči, jak se soustředil na zpěv, a zdálo se že je tak trochu ve svém vlastním světě. No nic, díky za snahu, máme čas si připravit něco monstróznějšího v Bratislavě :-). Koncert byl zdařilým představením a odměnou pro fanoušky, které nechal David hodně často zpívat refrény písní - největší hitovky odzpívali diváci prakticky sami. Ano, to je to co máme rádi. K výkonu kapely můžu jen říci, že mě příjemně překvapil hlas Davida i Martina - bylo to o několik tříd výš než na Exciter Tour. Ale občas to mělo momenty (obzvlášť při výškách), kdy to trochu "ujíždělo". David Gahan působil klidnějším dojmem - nelítal tak křečovitě jako při svém sólovém turné, a užíval si koncert většinou s úsměvem na rtech. Martin mě potěšil jednoznačně zařazením Somebody, kdy se halou nesl od diváků jen jemný nápěv jako doprovod.
Trochu slabším článkem koncertu ze začátku byli diváci, kteří ještě při čtvrté nebo páté písničce seděli pohodlně na sedačkách, a studený kotel, kde si lidé okolo mě psali smsky při A Question Of Time. Byla to asi daň za útrapy při cestování ledovou zimou sem do haly. Anebo jsem byl zmlsaný minulým koncertem při Exciter Tour? Možná jsem jen vyfasoval špatné místo - protože mnoho kamarádů z jiných míst kotle mi vyprávěli, že tam to "vřelo". Nicméně jak koncert pokročil, a zaznělo několik známějších hitovek, obecenstvo se postupně rozehřálo. Závěr koncertu už byl doprovázen velkolepými chorály. Nakonec to vlastně byl skvělý koncert! REPORTÁŽE Z MÉDIÍ : Vtipná reportáž televize Nova, kde pobavili "tajnými záběry Veřejné Bezpečnosti z koncertu 1988" které ve skutečnosti jsou...ale to už poznáte sami :) Reportáž ČT před koncertem : Depeche Mode popáté v Praze Recenze na internetu: iDnes : Depeche Mode rozvášnili české fanoušky Novinky: Koncert Depeche Mode jistilo renomé Musicserver Depešácky rozžhavený kotel uprostřed ledového sevření Recenze z tisku. Kliknutím na obrázek otevřete zvětšený náhled : Report
Filter
Hospodářské Noviny
Lidové Noviny
Mladá fronta
...a závěrem jeden devítiminutový video sestřih z koncertu : Setlist : Intro A Pain That I'm Used To John the Revelator A Question of Time Policy of Truth Precious Walking in My Shoes Suffer Well Macro Home I Want It All The Sinner in Me I Feel You Behind the Wheel World in My Eyes Personal Jesus Enjoy the Silence Somebody Just Can't Get Enough Everything Counts Never Let Me Down Again Goodnight Lovers -sin- |
Rubriky článků:
(c)