Budapeśt 23.06. : Barevná show černé kapely
Maďarsko nás vítá sluníčkem a krásným počasím. Že by koncert zvládnutý v suchu? Uvidíme. Místní fans jsou pověstní dobrou atmosférou při koncertě - ostatně jako ve většině zemí bývalého Východního bloku...
Ve vlaku potkáváme postaršího fanouška z Británie, který sebou vezl pojízdný kufřík, ve kterém měl doslova kuchyň, šatník i obývák :). Bavíme se s ním, a říká že jede s DM celou střední Evropu - navštěvuje jejich koncerty prý už od roku 1984.
Před branami stadionu se štosují hloučky fanoušků už od třetí hodiny odpolední. Oproti Bratislavě tu o mnoho víc převládá černá barva a trička s nápisy Depeche Mode, ze všech možných období kapely. Stadion má omezenou kapacitu, kvůli uzavřenému hornímu patru tribun (z bezpečnostnch důvodů), nicméně necelých 40 000 fans se sem vejde v pohodě.
Tentokrát máme obyčejné stání, až za druhou zábranou, takže neváháme a zaujímáme pozice co nejblíž k pódiu. Teď už jen čtyři hodiny počkat než nastoupí kapela. Ubíhá to nakonec docela rychle, s tradičním humorem, a občasnou komunikací lámanou angličtinou s okolostojícími fanoušky. Čekání opět zkracuje první předkapela Motor - tu už jsem komentoval v článku o Bratislavě - takže je přeskočíme.
Zajímavý byl druhý projekt "Žagar" (snad to píši správně), kytarově-elektronická parta, která mi ze všeho nejvíc připomínala pomalejší Placebo. Koncertní provedení jejich písní nešetřilo dlouhými a táhlými pasážemi psychedelicky se opakujících melodií - některé písně měly i víc než deset minut. Docela to ušlo - tenhle typ melancholické muziky se před Depeche Mode hodí. Jen mě to v závěru už trošičku uspávalo.
Probuzení nastalo úderem deváté intrem písně In Chains. Ačkoliv jsme stáli asi třicet metrů od pódia, fanoušci okolo nás byli možná o něco více živější než v Bratislavě v kotli, kde okolo nás stáli jako sochy. Ono je to ale vždycky dost subjektivní - záleží kde zrovna stojíte, kam se nachomýtnete. Tentokrát jsme se nachomýtli mezi fanoušky dobře znalé textů kapely, kteří odzpívali téměř celý koncert. Bohužel, několik z nich ale reputaci trochu zkazili zbytečnými strkanicemi.
Teprve z větší dálky od pódia jsem mohl vnímat lépe projekci, takže jsem se soustředil hlavně na ní. Ono, popravdě, na pódiu jsem toho stejně příliš nezahlédl, s mojí výškou.
Na pódiu byla kromě projekce navíc i velká koule, na kterou se rovněž promítalo. Tato koule v Bratislavě chyběla - byla nahrazena pouze projekcí zkreslenou jakoby "3D", které efekt kulové projekce nahrazovala.
První "žlutě laděnou" In Chains (s nepřekonatelnou parafrází na "the way you move" v podobě jakési kulaté paní běhajcí fitness), vystřídala "červená" Wrong, s bouřlivým aplausem. Zase malé srovnání s Bratislavou - připadalo mi že zde lidé více zpívali při písních, ale zase v pauzách mezi písněmi byli spíš zticha a vyčkávali, alespon počátku koncertu. Fanoušky zpívané "óóóó" z "Waiting For The Night" zde slavilo opět úspěch - řekl bych že tohle je asi už klasický koncertní popěvek.
Docela zajímavý nápad od fans bylo házení barevných balónků při Policy Of Truth, které korespondovalo s projekcí, ve které rovněž lítaly barevné "kuličky". Z větší dálky do byl efektní pohled. Vůbec, videoprojekce na tomto turné je poměrně zajímavá, už se těším, jestli jí vydají na koncertním DVD jako bonus.
Zhruba v polovině koncertu začalo opět hustě pršet, takže poslední suché části oblečení na nás opět dostaly zabrat, a pracně modelované účesy opět zplihávaly. Nicméně, s popěvkem z But Not Tonigt šlo všechno hned líp :) Dave reagoval na déšť trochu posmutněle - "Its rainy day...". Díky dešti na chvíli i vypadla projekce na plátna po stranách, a při Master And Servant na chvíli vypadla hlasová linka - tady jsem si nebyl jistý, zda Dave měl problém s hlasem, či mu zlobil mikrofon, ale zhruba minutu nechal zpívat fanoušky a držel si rukou krk s omluvným úsměvem.
K písni Peace byl celý videoklip, složený ze záběrů, z nichž mnohé znamenaly pravý opak míru - výbuchy atomových bomb, demonstrace na ulicích, nepokoje či válka...ale i srazy hippies, oslavy na ulicích a různé prapodivné pochody. V závěru koncertu zase následovalo hodně erotického náboje - ať už videoklip Strangelove s lechtivými záběry dvou dívek na gauči, v nejhezčích momentech "zakalený" do červena, anebo projekce k Personal Jesus s ladně se vlnící dívkou (pro potěchu pánů), ale i s ladně se vlnícími členy Depeche Mode (pro potěchu dam). Tady Anton trošku vykrádal sám sebe - projekce "stínů na barevné pozadí" nápadně připomínala tu, kterou měla I Feel You při Devotional Tour. Tipuju ale, že zcela jistě záměrně.
Závěrečné "staré klasiky" rozhýbaly i rozmávaly stadion, a při poslední Waiting For The Night opět zůstali Dave i Martin v bezpečí pod střechou pódia. Oba vylezli na molo během koncertu jenom jednou, poprvé Martin s kytarovým sólem, a při písní Peace vyšel Dave pobídnout fanoušky ke zpěvu.
Konec koncertu, a my jdeme hledat afterparty a přežít na ranní bus... Tady jen poznamenám že maďarská afterparty byla o třech různě žánrově laděných scénách (DM, electro& 80s, a DM karaoke bar), a jak jinak, podle očekávání na electro scéně nejvíc mezi zdejšími letěla domácí Bonanza Banzai, která by se dala popularitou přirovnat asi k pozici našeho Oceánu. Potkáváme starého známého anglického putovatele - obývák, kuchyň i šatník nechal v nádražní úschovně a roztáčí to zde na Ultravox... Těší se na koncert do Prahy a pak do Paříže... No, docela by mě zajmalo co vlastně dělá za práci a jak to má s rodinou :).
A my se do Prahy těšíme také, See You ve čtvrtek!
-sin-
FOTKY
VIDEA
Setlist :
In Chains
Wrong
Hole To Feed
Walking In My Shoes
Its No Good
A Question Of Time
Precious
Fly On The Windscreen
Jezebel
A Question Of Lust
Come Back
Peace
In Your Room
I Feel You
Policy Of Truth
Enjoy The Silence
Never Let Me Down Again
Stripped
Master And Servant
Strangelove
Personal Jesus
Waiting For The Night
27 června 2009
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
jeanmarre :
30. června 2009, 09:37
Zajel jsem si na DM Budapešti a fakt nátěr! Uměli si nazvučit koncert, ne jako v Práglu.
Krieger :
2. července 2009, 17:09
V Budapešti nás bylo víc ale nepoznal jsem nějaký velký rozdíl ve zvuku oproti Praze….
Budapeśt 23.06. : Barevná show černé kapely
|
Maďarsko nás vítá sluníčkem a krásným počasím. Že by koncert zvládnutý v suchu? Uvidíme. Místní fans jsou pověstní dobrou atmosférou při koncertě - ostatně jako ve většině zemí bývalého Východního bloku...
Ve vlaku potkáváme postaršího fanouška z Británie, který sebou vezl pojízdný kufřík, ve kterém měl doslova kuchyň, šatník i obývák :). Bavíme se s ním, a říká že jede s DM celou střední Evropu - navštěvuje jejich koncerty prý už od roku 1984. Před branami stadionu se štosují hloučky fanoušků už od třetí hodiny odpolední. Oproti Bratislavě tu o mnoho víc převládá černá barva a trička s nápisy Depeche Mode, ze všech možných období kapely. Stadion má omezenou kapacitu, kvůli uzavřenému hornímu patru tribun (z bezpečnostnch důvodů), nicméně necelých 40 000 fans se sem vejde v pohodě.
Tentokrát máme obyčejné stání, až za druhou zábranou, takže neváháme a zaujímáme pozice co nejblíž k pódiu. Teď už jen čtyři hodiny počkat než nastoupí kapela. Ubíhá to nakonec docela rychle, s tradičním humorem, a občasnou komunikací lámanou angličtinou s okolostojícími fanoušky. Čekání opět zkracuje první předkapela Motor - tu už jsem komentoval v článku o Bratislavě - takže je přeskočíme. Zajímavý byl druhý projekt "Žagar" (snad to píši správně), kytarově-elektronická parta, která mi ze všeho nejvíc připomínala pomalejší Placebo. Koncertní provedení jejich písní nešetřilo dlouhými a táhlými pasážemi psychedelicky se opakujících melodií - některé písně měly i víc než deset minut. Docela to ušlo - tenhle typ melancholické muziky se před Depeche Mode hodí. Jen mě to v závěru už trošičku uspávalo. Probuzení nastalo úderem deváté intrem písně In Chains. Ačkoliv jsme stáli asi třicet metrů od pódia, fanoušci okolo nás byli možná o něco více živější než v Bratislavě v kotli, kde okolo nás stáli jako sochy. Ono je to ale vždycky dost subjektivní - záleží kde zrovna stojíte, kam se nachomýtnete. Tentokrát jsme se nachomýtli mezi fanoušky dobře znalé textů kapely, kteří odzpívali téměř celý koncert. Bohužel, několik z nich ale reputaci trochu zkazili zbytečnými strkanicemi. Teprve z větší dálky od pódia jsem mohl vnímat lépe projekci, takže jsem se soustředil hlavně na ní. Ono, popravdě, na pódiu jsem toho stejně příliš nezahlédl, s mojí výškou.
Na pódiu byla kromě projekce navíc i velká koule, na kterou se rovněž promítalo. Tato koule v Bratislavě chyběla - byla nahrazena pouze projekcí zkreslenou jakoby "3D", které efekt kulové projekce nahrazovala. První "žlutě laděnou" In Chains (s nepřekonatelnou parafrází na "the way you move" v podobě jakési kulaté paní běhajcí fitness), vystřídala "červená" Wrong, s bouřlivým aplausem. Zase malé srovnání s Bratislavou - připadalo mi že zde lidé více zpívali při písních, ale zase v pauzách mezi písněmi byli spíš zticha a vyčkávali, alespon počátku koncertu. Fanoušky zpívané "óóóó" z "Waiting For The Night" zde slavilo opět úspěch - řekl bych že tohle je asi už klasický koncertní popěvek. Docela zajímavý nápad od fans bylo házení barevných balónků při Policy Of Truth, které korespondovalo s projekcí, ve které rovněž lítaly barevné "kuličky". Z větší dálky do byl efektní pohled. Vůbec, videoprojekce na tomto turné je poměrně zajímavá, už se těším, jestli jí vydají na koncertním DVD jako bonus.
Zhruba v polovině koncertu začalo opět hustě pršet, takže poslední suché části oblečení na nás opět dostaly zabrat, a pracně modelované účesy opět zplihávaly. Nicméně, s popěvkem z But Not Tonigt šlo všechno hned líp :) Dave reagoval na déšť trochu posmutněle - "Its rainy day...". Díky dešti na chvíli i vypadla projekce na plátna po stranách, a při Master And Servant na chvíli vypadla hlasová linka - tady jsem si nebyl jistý, zda Dave měl problém s hlasem, či mu zlobil mikrofon, ale zhruba minutu nechal zpívat fanoušky a držel si rukou krk s omluvným úsměvem. K písni Peace byl celý videoklip, složený ze záběrů, z nichž mnohé znamenaly pravý opak míru - výbuchy atomových bomb, demonstrace na ulicích, nepokoje či válka...ale i srazy hippies, oslavy na ulicích a různé prapodivné pochody. V závěru koncertu zase následovalo hodně erotického náboje - ať už videoklip Strangelove s lechtivými záběry dvou dívek na gauči, v nejhezčích momentech "zakalený" do červena, anebo projekce k Personal Jesus s ladně se vlnící dívkou (pro potěchu pánů), ale i s ladně se vlnícími členy Depeche Mode (pro potěchu dam). Tady Anton trošku vykrádal sám sebe - projekce "stínů na barevné pozadí" nápadně připomínala tu, kterou měla I Feel You při Devotional Tour. Tipuju ale, že zcela jistě záměrně. Závěrečné "staré klasiky" rozhýbaly i rozmávaly stadion, a při poslední Waiting For The Night opět zůstali Dave i Martin v bezpečí pod střechou pódia. Oba vylezli na molo během koncertu jenom jednou, poprvé Martin s kytarovým sólem, a při písní Peace vyšel Dave pobídnout fanoušky ke zpěvu. Konec koncertu, a my jdeme hledat afterparty a přežít na ranní bus... Tady jen poznamenám že maďarská afterparty byla o třech různě žánrově laděných scénách (DM, electro& 80s, a DM karaoke bar), a jak jinak, podle očekávání na electro scéně nejvíc mezi zdejšími letěla domácí Bonanza Banzai, která by se dala popularitou přirovnat asi k pozici našeho Oceánu. Potkáváme starého známého anglického putovatele - obývák, kuchyň i šatník nechal v nádražní úschovně a roztáčí to zde na Ultravox... Těší se na koncert do Prahy a pak do Paříže... No, docela by mě zajmalo co vlastně dělá za práci a jak to má s rodinou :). A my se do Prahy těšíme také, See You ve čtvrtek! -sin- FOTKY VIDEA Setlist : In Chains Wrong Hole To Feed Walking In My Shoes Its No Good A Question Of Time Precious Fly On The Windscreen Jezebel A Question Of Lust Come Back Peace In Your Room I Feel You Policy Of Truth Enjoy The Silence Never Let Me Down Again Stripped Master And Servant Strangelove Personal Jesus Waiting For The Night |
27 června 2009
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
|
jeanmarre : |
30. června 2009, 09:37 |
|
Zajel jsem si na DM Budapešti a fakt nátěr! Uměli si nazvučit koncert, ne jako v Práglu. |
|
Krieger : |
2. července 2009, 17:09 |
|
V Budapešti nás bylo víc ale nepoznal jsem nějaký velký rozdíl ve zvuku oproti Praze…. |
(c)