Zápisky z turné - díl 1. (Chicago)


  (01.12.2005)


Začíná turné Depeche Mode, a tak rozjíždíme nový seriál, ve kterém budeme vybírat zajímavé reportáže z tisku či internetu. Snad vás tyto reporty správně naladí na očekávaný pražský koncert :). V dnešním díle se zaměříme na koncert v Chicagu z 29.listopadu.



Depeche Mode se hazardovali s nejnovějšími druhy bolesti


Ostrou palbou zkreslených zvuků syntezátorů, připomínající vzdušný nálet či bouři, odstartovali Depeche Mode závodní běh úterní nocí v Allstate Arena, ve kterém se ani jednou neohlédli dozadu.


V popředí úchvatně provedeného pódia s osvětlenými konstrukcemi a „herními konzolemi“ , podobnými právě přistálému UFO, zpěvák David Gahan okamžitě naladil hlas s „A Pain That I'm Used To“. Potom kapela vystřelila song „John The Revelator“, s poselstvím o přetvářce, kterou posílají výtahu jedoucího do nebe, s gospelovým refrénem, za který byl odpovědný Gahan, jako kdyby byl ostrým kazatelem, kázajícím o lži, hanbě a obětech.


Těžko bychom našli víc důvěryhodnějších osob v těchto tématech, než Gahana, jehož členství v přecitlivělé elektropopové kapele bylo v rozporu s jeho pestrou minulostí, připomínající nejhorší rockové úlety. 43 letý zpěvák, přeživší své vlastní podřezání po přílišně velké dávce heroinu, po které byl na chvíli v komatu. Gahan je čistý již osm let, po kterých Depeche Mode hledali svou tvář, a balancovali mezi dnešní hudební scénou a starou klasikou.


Zatímco pro jiné anglické kapely bylo snadné dostat se z výsluní popularity, a upadaly v zapomění se svým repertoárem stále stejných hitů, Depeche Mode místo toho vystavují více než půl tuctu nových songů, všechny čerstvé a oblečené v tísnivých industriálních aranžích,spoutaných s jemným tepem svých zádumčivých a osudových předků, tak jako bychom obnažili třeba „Policy Of Truth“.


Gahanův baryton a jeho fyzická kondice byla v bezvadné formě, a jeho sugestivní gesta nám ho připomněla takového, jako ho už dlouho známe. Doprovázený Martinovým pohodovým „kafíčkovým“ kytarovým rytmem, násobený bohatou bankou syntezátorových zvuků, a přesně tepajícími bicími v podání „tour člena kapely“ Christiana Eignera, „Precious“ rozprostřela lehkou lítost, zatímco „The Sinner In Me“ prosakovala ven se svou odporností a zhnusením.


Gore kráčel s mikrofonem trochu nejistě, třebaže „Damaged People“ naháněla husí kůži svou pohřební náladou, kterou potom setřela pryč „Home“, což je jedna z několika málo záležitostí, ve kterých pocit potěšení překonává hloubavé napětí. Depeche Mode se stále specializují na tvorbu strašidelně příjemného zvuku, a Gahan není elementem, který by to změnil.


Chicago Tribune



Koncert Depeche Mode


Vypravili jsme se na výlet do Allstate Areny, kde jsme nemohli téměř najít místo k zaparkování, ale Depeche Mode jsme nemohli zmeškat za nic na světě!


Vybavení na pódiu připomínalo vnitřek UFO, a každé klávesy vypadaly jako kontrolní panel kosmické lodi USS Enterprise. Dave, Martin a Fletch vstoupili před diváky s „A Pain That I'm Used To“ , a poté přešli do trvdě bušící „John The Revelator“. Je to trochu smutné, ale musíme říct, že Davidův hlas byl trochu slabší v průběhu prvních několika písní, obzvláště při výškách, ale potom svůj hlas konečně našel zpět, po kráké pauze, kdy nezpíval on, ale Martin. Martin se oblékl do výstroje připomínající havrana, či krkavce, s peřím na zádech a na pokrývce hlavy.


s 25 letými zasloužilými hity, ze kterých mohli vybýrat, Depeche Mode zvolili písně o bolesti a trápení z celé své éry – poctivý stnth-pop „Just Can't Get Enough“, „A Question Of Time“, tvrdší či špinavější věci jako „I Feel You“, „Walking In my Shoes“, Martinovy momenty „Somebody“ či „Home“, nebo megahity „Personal Jesus“ a „Enjoy The Silence“. Věci z posledního alba byly roztroušeny mezi ostatními skladbami , a zkoušely zdali přítomní znají či neznají nazpaměť texty. Docela dost nás již zpívalo.


Celkově vzato, koncert Depeche Mode je shromážděnímpodobně smýšlejících osobností, jistým druhem obřadu, a my všichni jsme byli v jedné komunitě, tancujíc a zpívajíc. Dokonce ani když toto nebyla nejlepší show, kterou jsme viděli, nebylo to důležité, protože jsme mohli vidět Davida Gahana, jak ze sebe trhá své tričko, a vydává ze sebe maximum. A nebylo zas tak špatné vidět Martina , jak stále stejně dobře rozechvívá své ovečky…Jistě, tohle jsme cítili mnohem silněji v našich mladších letech, ale stále nás to oslovuje i dnes.


Chicagoist



Setlist :


Intro
A Pain That I'm Used To
John The Revelator
A Question of Time
Policy of Truth
Precious
Walking In my Shoes
Suffer Well
Damaged People
Home
I Want It All
The Sinner In Me
I Feel You
Behind The Wheel
World In My Eyes
Personal Jesus
Enjoy The Silence


Somebody
Just Can't Get Enough
Everything Counts


Never Let Me Down Again
Goodnight Lovers








Další díly seriálu „Zápisky z turné“







    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků