To už bude rok...Dvojkoncert v Lodži 2010


Depeche Mode polským fanouškům na chvíli způsobili zástavu srdce, když byl v úvodu Tour of the Universe zrušen jejich jediný koncert ve Varšavě. O to větší pak byla radost, když náhrada za něj přišla v podobě dvojitého nášupu v Lodži. Zde je vzpomínka na report z této neskutečné jízdy poháněné polskými devotees...






Lodž je poněkud ponuré průmyslové město, plné továren a šedých zdí, které trochu rozveseluje notná vrstva sněhu. Do jeho víru se noříme ve středu odpoledne. Před Atlas Arenou však po nějaké ponurosti nebylo ani památky. Brány jsou obsazené hordami fanoušků, vesele pokřikujícími, a sem tam vyvolájícími heslo "Depeche Mode"! Za plotem pak chodí členové pořadatelské služby a občas pomocí megafonu dirigují zvětšující se fronty do správného směru. Potkáváme mnoho lidí s cedulkami "Koupím lístky".

Hned po otevření bran nastává obsazování dobrých pozic. Tentokrát si většina z nás moc neškrtla, stojíme někde zhruba v 15-20 řadě. Je to tady stále hustší a hustší. Ještě než vůbec začínají Nitzer Ebb, už několik lidí vynášejí ven. To se pak stane po celou dobu koncertu běžným. Ostraha má plné ruce práce.

Polským fanouškům se musí jedno nechat. Co se týče vytvoření atmosféry na koncertě, jsou naprosto fantastičtí. Stačí když jeden hlouček začne tleskat či skandovat, a přidává se k nim spontánně celá hala včetně tribun. Mexické vlny po celém obvodu arény nejsou taktéž žádným problémem. Stejně tak poměrně vzácný jev - téměř všechny tribuny při In Chains vstaly a vydržely tak až do konce koncertu. Respektive ti stojící byli v převaze nad těmi co chtěli sedět, takže si nakonec stejně museli stoupnout (jak mi vysvětloval kamarád sledující druhou show z tribuny).

Vypadá to tak trochu jako z prostředí fotbalu. Je tu hodně depešáckých fanklubů - v podstatě v každém větším městě. Jejich členové jsou poměrně aktivní pořádáním množství srazů, výrobou vlastních triček, šál či doplňků. Okolo mě je pestrá paleta DM motivů ze všech různých období - to jak jednotlivé fankluby měli "svoje barvy".

Mezi lidmi kolují letáky, které popisují několik fan-akcí které plánují diváci po následující dva večery udělat. Je toho docela hodně, asi 8 bodů - téměř jako nějaké branné cvičení :). Největším překvapením pro mě však bylo, že pár akcí nakonec skutečně proběhlo a velmi úspěšně.

Koncert začíná a ohlušující chorál "In chaiiiins..." dává tušit, že dnes ani zítra nuda určitě nebude. Dave nešetří pochvalnými pokřiky, Martin se usmívá, a show nabírá na obrátkách. Dojde i na poplácání si s rukama s několika fanoušky, to když Dave vyjde poprvé na catwalk při World In My Eyes.

Při Martinově Home se v potemnělé hale rozsvítí tísíce světýlek z mobilů, foťáků či zapalovačů, a vypadá to tak trochu jako nebe poseté hvězdami. Jedná se o plánovanou akci. Po skončení Home fanoušci nedozpívávají příliš dlouho, skončí ještě než přijde Dave na pódium. I tak ale stále tleskají, a Christian na chvíli začne za bicíma vyťukávat. Rozesmátý Dave prohodí pár průpovídek, a zanotuje cosi, co připomíná kousek písně od Nitzer Ebb ("Left right left..." z písně Once You Say) - ostatně mrkněte na to :



...a zde je to z druhého večera, již povedenější :




Další plánovanou akcí byly již klasické barevné balonky vypouštěné při Policy Of Truth. Bylo jich opravdu hodně, několik stovek minimálně, a kapela z toho byla tak trochu paf. Z kotle se chvílemi nedalo na pódium ani dohlédnout, a člověk nestíhal odpálkovávát to množství balónků co na něj dopadalo. Při druhé show se to opakovalo v bleděmodrém. Dokonce to i vylákalo Davida na molo, kde se doslova koupal v moři balónků. Jeden obrovský nafukovací ve tvaru banánu do něj lehce ťuknul. Po skončení písně nastává hromadné zadupávání, a zní to tak trochu jako ohňostroj. Dave se chytá za srdce a provede legrační grimasu : "Oooh".

Zde jsou videa z 1. a 2. show. :






Ovšem nejvíc se mi líbila akce, kdy fanoušci při prvním koncertě v pauze mezi přídavky vyvolávali "Lets play / Master and Servant / Come on / Master and Servant!". Skandování (a zde opravdu skandování celé haly, nejen osamělého hloučku) vydrželo až do příchodu kapely, která se na sebe chvíli tak trochu bezradně dívala. Martin ovšem hraje Dressed In Black. Tuto píseň však Mart pěkně rozjíždí. Původně křehká balada se zvrhává opět k hromadným chorálům : "ooooh, dressed in black again". Po skončení se znova opakuje vyvolávání "Master and Servant. Nakonec Peter Gordeno na klávesy zahráje kratičký úryvek a Dave kousek zazpívá. Výborně! :)

Zde ukázka :




Oba dva koncerty proběhly v hodně podobném duchu - rozjetý mejdan jak v hledišti tak i na jevišti, kde již bylo poznat že kapela jede nějaký ten devadesátý koncert v řadě. Některé písně se trošku liší od původních verzí ze začátku turné - dochází k různým klávesovým (evetuelně kytarovým) vyhrávkám navíc. Stejně tak Christian za bicíma občas porovede nějakou "lumpárnu". Je to určitě osvěžení ze zaběhlé rutiny. Kdoví, třeba nás kapela na posledním koncertě v Dusseldorfu něčím pořádným překvapí.


-sin-


FOTKY

VIDEA







Zápisník z Tour of the Universe







    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků