Simon Spence slibuje netradiční biografii Depeche Mode


Hudební žurnalista Simon Spence pracuje na nové biografii Depeche Mode. Tato informace se objevila ve výtisku deníku Southend Echo, který vychází v někdejším rodišti Depeche Mode, hrabství Essex. Podle samotného autora by mělo jít o osobitě pojaté memoáry. Překlad v článku...



Simon Spence, dnešní hudební žurnalista, byl v 80.letech teenagerem, který rozpačitě střežil svoje malé tajemství. Byla zde totiž jedna basildonská kapela, kterou si velice oblíbil, ale raději o tom nikde moc nemluvil. "Nebylo totiž příliš populární zmiňovat se o Depeche Mode" zdůvodňuje.

O několik desetiletí později již 39-letý Simon nemá žádné výčitky z toho, že je fanoušek Depeche Mode - on společně s miliony dalších po celém světě. Nemusíte řešit zda jste "cool" či ne, když mluvíte o jedné z nejúspěšnějších kapel popové historie.

Simon, nyní již ostřílený reportér NME a autor řady knih o hudební scéně, momentálě obrací pozornost k Depeche Mode, jako tématu jeho chystaného velkého projektu.

Existuje spousta biografií o Depeche Mode, avšak ty mají tendenci jít po povrchu příběhu Depeche Mode, přináší jen o něco málo více než základní historická fakta, a čerpají ze schválených veřejných materiálů. Simon oproti tomu chce pokládat otázky, a postupně zjišťovat odpovědi. Chce jít především po tom "proč a jak", než pouze po tom, "kdy a kde" vznikaly nahrávky kapely.

Jak se vlastně objevil tento specifický zvuk v Essexu na konci 70.let? Jaké osobnosti a individuality se okolo toho všeho motaly? Tvořily tyto individuality jednotnou skupinu? Jak se jim podařilo rozvířit stojaté Essexské vody a posléze dobýt svět?


Simonova metoda zjišťování je důkladná. Absolvuje vyčerpávající rozhovory s desítkami lidí. Jsou to někdejší předskokani kapely, lidé co chodili na koncerty, či lidé kteří byli zapojeni přímo do dění okolo kapely, a jsou natolik nestranní či nezaujatí, aby mohli vypovídat objektivně. Doposud zpovídal okolo 45 osob - od školních profesorů po někdejší přítelkyně členů kapely až po hlavu nahrávací společnosti Sire Records - Seymoura Steina.




V podstatě jediní lidé, se kterými nedělal dlouhé rozhovory, jsou samotní členové kapely. Dave Gahan, Martin Gore a Andrew Fletcher již svou verzi příběhu Depeche Mode nabídli. "Měl jsem dokonce pocit, že bych s nimi ani mluvit nemusel," říká Simon. "Rád bych se přiblížil k příběhu z jiných úhlů, otevřeněji. Nebude to oficiální biografie."

Jak Simonův výzkum pokračuje, začíná objevovat, že důležitým tématem je hrubé pozadí nového města, ve kterém kapela vyrůstala. "Příběh Depeche Mode je ze 70 procent příběhem Basildonu" myslí si Simon. "Vyrůstali v syrovém prostředí nově vznikajícího města, které vyrůstalo společně s nimi. To mělo podle mě klíčový vliv."

Dalším silným vlivem pro formování kapely byl zajisté i kostel "St.Paul's Methodist Church" v Basildonu, a způsob jakým se mísil s psychikou dospívajících. Fanoušci mohou rozpoznat jistý vliv náboženství třeba v písni Personal Jesus.

Existovalo spousta osob, které měli na kapelu veliký vliv. Formovali tyto zdánlivě obyčejné kluky z Basildonu, aniž by si uvědomovali že jsou ve styku s budoucími hvězdami. Ať už to byl místní zelinář který zaměstnával Davida Gahana, nebo jeho spolužáci ze Southendské umělecké školy (kde studoval aranžérství). Temnější úlohu hráli i soudci a státní zástupci kteří se jím zabývali u soudu pro mladistvé pro jeho drobnou kriminalitu. Rozhodně to byli i učitelé ze St.Nicholas School. A v neposlední řadě sem patřili i fanoušci, kteří na jejich koncerty chodili a podporovali je, už za dob kdy vystupovali jako No Romance In China. Simon dokonce vystopoval i kopie někdejšího místního fanzinu. Tito fanoušci měli velmi dobrý vkus : "Byl jsem ohromen tím, o jaké moderní a experimentální umělce se zajímali, v dobách raných Depeche Mode."

Simon má na kontě už jednu biografii, kdy v 90.letech vyhrabal ze zapomění někdejšího manažera ze začátků Rolling Stones - Looga Oldhama, člověka který měl vliv na image "zlobivých hochů" Micka Jaggera a ostatních. "Byl celkem na dně a žil porůznu v Kolumbii," říká Simon, který ho nakonec přesvědčil, aby zveřejnil svůj neobyčejný příběh i knižně. Výsledkem byly dvě knihy - Stoned a 2Stoned, které poskytují bezkonkurenční náhled do bláznivých a legendárních dnů popu 60.let, z pohledu jedné z klíčových hudebních postav.

Chystá se Simon udělat to samé s knihou o Depeche Mode? "V tomhle případě to bude víc o muzice, a méně o výstřelcích," odpovídá Simon. "Na Depeche Mode bylo ohromné to, že svého úspěchu dosáhli téměř potichu - především kvalitou své práce. Nikdy nebyli součástí ústřední londýnské scény. Vždycky byli ti, co se běželi po koncertě na poslední vlak do Basildonu."





Záhadou, kterou nikdo není opravdu schopen odpovědět je : kde se to všechno vzalo? Simon říká, že šlo o genialitu tří lidí v původní kapele, kterou sestavil Vince Clarke. Ten později v roce 1981 Depeche Mode opustil. Zanechal zde však dědictví v podobě experimentování s elektronikou, které pak ve své další tvorbě převedl do populární hudby. Zbyli dva potenciální autoři - Dave a Martin. "Je to neobvyklé najít dvě takové osobnosti žijící na stejném místě, takřka na jedné ulici v jednom městě" říká Simon.

"Vybavuje se mi jeden obrázek z velmi dávných dob, kdy nacvičovali doma v obýváku. Neměli živé publikum. A tak postavili vedle sebe řadu medvídků a hráli pro ně..."

Chcete-li se podělit o vaše vzpomínky a fotky z prvních koncertů v Basildonu, posílejte na : tom.king@nqe.com


zdroj: Southend News






-sin-







    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


sin :

16. ledna 2011, 15:35     

No teda – přijde mi kapku pokrytecké hlásit se k přízni k DM jen v době kdy je to „cool“. Ale v teenagerském věku se dá nad tím přimhouřit oko :)


Jinak…pokud se to nezvrhne v nějaký bulvár (už to že tam nejspíš není obsažen ani Daniel Miller, ani názory samotných DM..), mohly by to být zajímavé paměti.

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků