
Praha opět v černém
(24.01.2006)
A je to za námi. Včera vystoupila v pražské Sazka
Aréně legenda elektronického popu – Depeche Mode. Byla to již
v pořadí pátá jejich zastávka v naší metropoli. Pojďme se
podělit o první dojmy…
Andělský den v ďábelském tempu
14:00 Václavské Náměstí
Přicházíme s Frederickem pod sochu svatého Václava, kde mělo
proběhnout malé setkání fanoušků před koncertem. Ale krutý mráz nám
napovídal, že toto setkání bude určitě velmi rychlé. Hned jak jsme
přišli, přiběhli k nám novináři z Lidových Novin a začali
nám klást otázky – a mezitím dorazilo přece jen několik lidí.
Dohromady tak okolo 30ti. Samozřejmě že prvním tématem, které jsme
probírali, bylo do které hospůdky zaplujeme. :-)
18:00 před halou Sazky
Dávám se dohromady s Mirkem alias fan4dm, a rozdáváme písmena
„D“ a „M“. Opět krutý mráz, takže se přesouváme
dovnitř. Ke chvále Sazky můžu poznamenat, že odbavení u mě
proběhlo v pohodě, ani jsem nemusel sundavat mé malé
„železářství“, které jsem měl na sobě . A dokonce byly
k dispozici i mobilní šatny a úschovna (i když za poplatek
100 Kč, ale jsme zkrátka v době tržní ekonomiky).
19:30 sektor pod pódiem
Rozdávám písmena „D“ lidem okolo, a prakticky u všech
se domlouvám v angličtině. Jinak tu zněla němčina, polština
i ruština. A také nešla přehlédnou výprava z Izraele
přímo pod pódiem, mávájící svou státní vlaječkou.
Z reproduktorů se line svižné techno – možná že to je dokonce
nějaký z Martinových dj setů, které tu a tam hraje na německých
diskotékách.
20:00
Hala potemněla a na pódium se vyřítilo několik vlasatých
postaviček, při kterých se mi vybavila vizuální podoba s kreslenými
postavičkami Gorillaz. Ano, The Bravery rozjeli svou show, postavenou na
kytarových riffech protkaných tu a tam bublajícími syntezátory.
Vystoupení se mi líbilo – obzvlášť zpěvák dával do toho všechno.
Ostudu si rozhodně neudělali.
21:00
Depeche Mode jsou původem Britové, a tak s anglickou přesností
odstartovali koncert intrem, jenž obsahovalo hodně zvukových motivů
z I Want It All. Začátek A Pain I'm Used To nás přivedl do varu.
Akce „D+M“ – tedy uvítání kapely zdvihnutím písmen nad
hlavu, proběhla v jakés takés podobě, ale zpěvák si ničeho vůbec
nevšiml, protože měl zavřené oči, jak se soustředil na zpěv, a zdálo
se že je tak trochu ve svém vlastním světě. No nic, díky za snahu, máme
čas si připravit něco monstróznějšího v Bratislavě :-).
Koncert byl zdařilým představením a odměnou pro fanoušky, které
nechal David hodně často zpívat refrény písní – největší hitovky
odzpívali diváci prakticky sami. Ano, to je to co máme rádi. K výkonu
kapely můžu jen říci, že mě příjemně překvapil hlas Davida
i Martina – bylo to o několik tříd výš než na Exciter
Tour. Ale občas to mělo momenty (obzvlášť při výškách), kdy to trochu
„ujíždělo“. David Gahan působil klidnějším dojmem –
nelítal tak křečovitě jako při svém sólovém turné, a užíval si
koncert většinou s úsměvem na rtech. Martin mě potěšil
jednoznačně zařazením Somebody, kdy se halou nesl od diváků jen jemný
nápěv jako doprovod.
Trochu slabším článkem koncertu ze začátku byli diváci, kteří
ještě při čtvrté nebo páté písničce seděli pohodlně na sedačkách,
a studený kotel, kde si lidé okolo mě psali smsky při A Question Of
Time. Byla to asi daň za útrapy při cestování ledovou zimou sem do haly.
Anebo jsem byl zmlsaný minulým koncetem při Exciter Tour? Nicméně stačilo
několik známějších hitovek, a obecenstvo se probudilo, a finišovalo
závěr koncertu velkolepými chorály.
Ještě pár slov k akci „Photographic“ – jak jste
sami slyšeli, po Enjoy The Silence byl v hale takový šrumec, že nebylo
slyšet prakticky nic. A pokud nějaká skupinka začala skandovat,
přidali se ostatní v domnění že se skanduje „depeš
mód“! Ale skvělý koncert, pobavili jsme se dobře!
-sin- © Depeche CZ
Praha opět v černém
(24.01.2006)
A je to za námi. Včera vystoupila v pražské Sazka
Aréně legenda elektronického popu – Depeche Mode. Byla to již
v pořadí pátá jejich zastávka v naší metropoli. Pojďme se
podělit o první dojmy…
Andělský den v ďábelském tempu
14:00 Václavské Náměstí
Přicházíme s Frederickem pod sochu svatého Václava, kde mělo
proběhnout malé setkání fanoušků před koncertem. Ale krutý mráz nám
napovídal, že toto setkání bude určitě velmi rychlé. Hned jak jsme
přišli, přiběhli k nám novináři z Lidových Novin a začali
nám klást otázky – a mezitím dorazilo přece jen několik lidí.
Dohromady tak okolo 30ti. Samozřejmě že prvním tématem, které jsme
probírali, bylo do které hospůdky zaplujeme. :-)
18:00 před halou Sazky
Dávám se dohromady s Mirkem alias fan4dm, a rozdáváme písmena
„D“ a „M“. Opět krutý mráz, takže se přesouváme
dovnitř. Ke chvále Sazky můžu poznamenat, že odbavení u mě
proběhlo v pohodě, ani jsem nemusel sundavat mé malé
„železářství“, které jsem měl na sobě . A dokonce byly
k dispozici i mobilní šatny a úschovna (i když za poplatek
100 Kč, ale jsme zkrátka v době tržní ekonomiky).
19:30 sektor pod pódiem
Rozdávám písmena „D“ lidem okolo, a prakticky u všech
se domlouvám v angličtině. Jinak tu zněla němčina, polština
i ruština. A také nešla přehlédnou výprava z Izraele
přímo pod pódiem, mávájící svou státní vlaječkou.
Z reproduktorů se line svižné techno – možná že to je dokonce
nějaký z Martinových dj setů, které tu a tam hraje na německých
diskotékách.
20:00
Hala potemněla a na pódium se vyřítilo několik vlasatých
postaviček, při kterých se mi vybavila vizuální podoba s kreslenými
postavičkami Gorillaz. Ano, The Bravery rozjeli svou show, postavenou na
kytarových riffech protkaných tu a tam bublajícími syntezátory.
Vystoupení se mi líbilo – obzvlášť zpěvák dával do toho všechno.
Ostudu si rozhodně neudělali.
21:00
Depeche Mode jsou původem Britové, a tak s anglickou přesností
odstartovali koncert intrem, jenž obsahovalo hodně zvukových motivů
z I Want It All. Začátek A Pain I'm Used To nás přivedl do varu.
Akce „D+M“ – tedy uvítání kapely zdvihnutím písmen nad
hlavu, proběhla v jakés takés podobě, ale zpěvák si ničeho vůbec
nevšiml, protože měl zavřené oči, jak se soustředil na zpěv, a zdálo
se že je tak trochu ve svém vlastním světě. No nic, díky za snahu, máme
čas si připravit něco monstróznějšího v Bratislavě :-).
Koncert byl zdařilým představením a odměnou pro fanoušky, které
nechal David hodně často zpívat refrény písní – největší hitovky
odzpívali diváci prakticky sami. Ano, to je to co máme rádi. K výkonu
kapely můžu jen říci, že mě příjemně překvapil hlas Davida
i Martina – bylo to o několik tříd výš než na Exciter
Tour. Ale občas to mělo momenty (obzvlášť při výškách), kdy to trochu
„ujíždělo“. David Gahan působil klidnějším dojmem –
nelítal tak křečovitě jako při svém sólovém turné, a užíval si
koncert většinou s úsměvem na rtech. Martin mě potěšil
jednoznačně zařazením Somebody, kdy se halou nesl od diváků jen jemný
nápěv jako doprovod.
Trochu slabším článkem koncertu ze začátku byli diváci, kteří
ještě při čtvrté nebo páté písničce seděli pohodlně na sedačkách,
a studený kotel, kde si lidé okolo mě psali smsky při A Question Of
Time. Byla to asi daň za útrapy při cestování ledovou zimou sem do haly.
Anebo jsem byl zmlsaný minulým koncetem při Exciter Tour? Nicméně stačilo
několik známějších hitovek, a obecenstvo se probudilo, a finišovalo
závěr koncertu velkolepými chorály.
Ještě pár slov k akci „Photographic“ – jak jste
sami slyšeli, po Enjoy The Silence byl v hale takový šrumec, že nebylo
slyšet prakticky nic. A pokud nějaká skupinka začala skandovat,
přidali se ostatní v domnění že se skanduje „depeš
mód“! Ale skvělý koncert, pobavili jsme se dobře!
-sin- © Depeche CZ