Po stopách Depeche Mode VIII. - Návrat v nejvyšším lesku (1997)


V osmém díle seriálu „Po Stopách Depeche Mode“ si připomeneme dobu krátce před vydáním alba Ultra. Kapela byla po těžké krizi – opustil ji jeden z hlavních tvůrců atmosféry písní Alan Wilder, a zpěvák Dave Gahan se právě před nedávnem dostal z ohrožení života drogovou závislostí…Přesto právě vychází jejich nový singl Barrel Of A Gun, jenž depešačka Tereza Pergnerová hrdě uvádí v hitparádě Eso…




Depeche Mode : Návrat v nejvyšším lesku



autor článku : Karel Jarůšek



Myslel jsem, že už mám všechno pod kontrolou! Pak už jsem měl pocit, že mohu rozhodovat i o momentu vlastní smrti. Nakonec jsem byl po speedballu opravdu dvě minuty mrtvej – a teprve potom jsem pochopil, kam až mě dostalo to zatracený ego…"(Dave Gahan).

V předobjednávkách německých obchodníků předstihl Barrel Of A Gun úplně všechny, včetně novinky U2. Nakonec to dopadlo následovně : v Německu šel hned po vydání na 3., v Anglii na 4. a u nás dokonce na 1.místo.



Singl Barrel Of A Gun překvapil novým zvukem a posunul kapelu mnohem blíž k současným progresivním trendům. Zároveň se však víc vrátil ke „klasickým“ Depeche Mode. Může být z tohoto pohledu vaše předchozí album (SOFAD) chápáno jako zcela výjimečný projekt? A jak byste vůbec charakterizovali váš nový zvuk?

Andy : Naše předešlá deska byla do jisté míry opravdu výjimečná. Její zvuk byl dán předem a někde se to povedlo, někde ne. Nová deska Ultra se vrací spíš k albu Violator. Je zajímavé, že hodně lidí vidí náš nový singl jako něco úplně nového, jako jějaký nový směr, pravda ale je, že se v některých písní alba Ultra díváme do minulosti.

Martin : Snažili jsme se o určitou stylizaci, tedy o něco, co jsme nikdy předtím nedělali. Normálně jsou všechna naše dřívější alba kolekcemi jednotlivých písniček, zatímco novou deskou se táhne určitá nit, styl který jsme si zvolili. Příprava desky byla zábavná, byly to naše kořeny, to, o čem Depeche Mode vlastně jsou.

Jaký je na novém albu autorský podíl jednotlivých členů skupiny?

Martin : Já píšu všechny písničky už hezkou řádku let – od roku 1982, kdy z DM odešel Vince Clarke. Alan za tu dobu napsal dvě nebo tři věci. Na novém albu jsem autorem všech písniček zase já.

Kdo vymyslel název Ultra?

Martin : Také já. Ani nevím kdy, prostě mě to najednou napadlo. Skvělý titul. Hodí se to k desce, hodí se to k tomu co právě děláme, čím procházíme. Jsme prakticky nová kapela, odešel od nás jeden člen skupiny – jsme nová ztenčená verze Depeche Mode a Ultra je takové vhodné slovo pro tuhle fázi naší kariéry. Musíte už mít určitou úroveň, abyste své desce mohli dát jméno Ultra a aby mělo nějaký význam.



Jakým způsobem jste tentokrát pracovali? Měli jste k dispozici nějaké nové nástroje nebo program?

Martin : Měli jsme úplně jiné obsazení, protože když odešel Alan, tak vzniklo určité prázdno, které jsme museli zaplnit. Proto byla spolupráce s producentem Timem Simenonem tak vydařená, protože on vždycky spolupracuje s týmem lidí, kde je muzikant-programátor a zvukový inženýr. Přítomnost toho muzikanta se ukázala jako velice důležitá, protože to nebyl takzvaný muzikant v Depeche Mode, ale klasicky vzdělaný hudebník. Celá deska se tedy nenahrávala s jinými nástroji, ale spíš se tvořila jiným způsobem než naše staré desky.

Když odešel Alan Wilder, uvažovali jste o tom, že přijmete někoho jiného?

Martin : Když se zamyslíte nad podstatou naší kapely, nad tím jakou muziku hrajeme a jakým způsobem skládáme, nebylo vůbec nutné přemýšlet o nějaké náhradě za Alana. My přece nejsme tradiční čtyřčlenná kapela a role každého z nás nejsou tak přísně určeny jako v jiných skupinách.

Jak vám Alan odůvodnil svůj odchod?

Minulé turné bylo hrozně vyčerpávající a velmi stresující. Alan nám řekl, že po turné už nemá chuť pokračovat.

A o rozpadu jste někdy uvažovali?

Andy : Samozřejmě že nás to taky napadlo. Každého z nás párkrát, ale takové rozhodnutí by asi muselo vzejít od Davea, protože jsme si jednu chvíli nebyli jistí, co chce Dave udělat. Kdyby byl řekl, že už nechce pokračovat, tak by to byl konec kapely.

Především v poslední době reagoval velmi konkrétně anglický tisk na osobní problémy Davida Gahana. Jaký je váš názor na bulvární tisk?

Martin : všichni lidi milujou senzační zprávy. Nikoho vlastně moc nezajímá, že David už 8 měsíců nebere drogy a abstinuje. Taková zpráva není žádná senzace do novin. Vsadím se, že po letech abstinování se ho lidi pořád budou ptát na jeho drogovou závislost – protože takové věci prodávají noviny a vylepšují rozhovory. Pro nás je to naopak – jako kdyby se nikdo nezajímal o naši muziku, ta je najednou jakoby druhořadá.

Ale na druhé straně, ten videoklip k Barrel Of A Gun, který režíroval Anton Corbijn takové otázky znovu vyvolává ne? Po takové „sjetině“ s nimi musíte počítat…

Andy : Původně jsme chtěli vybrat jako první singl píseň Its No Good, což je hodně popová věc, ale na první singl by to bylo opravdu moc lehké, uvážíme-li, čím vším Dave prošel. Ale ten klip samotný o tom vlastně konkrétně není. Vypadá tak, ale je to hodně nadsazené, jako kdyby to Dave přeháněl.

Martin : Ta písnička je dost tvrdá, je to asi nejtvrdší věc co jsme kdy vydali a klip tomu musel nějak odpovídat, takže si myslím že proto je tak šokující a strašidelný.

V polovině 80.let jste byli chápáni jako kultovní soubor, který ovlivnil myšlení mnoha mladých lidí, a třeba i způsob jejich oblékání…

Andy : S tím oblékáním nevím…

A co ty stovky a tisíce lidí v černém, s ježky na hlavách, ten typ „depešáků“, jak ho známe z Československa druhé poloviny 80.let a který ve fanklubech jistě přežívá dodnes. Jak si vysvětlujete toto zcela výjimečné postavení?

Martin : Nikdy jsme neměli v plánu stát se tvůrci nějaké módy. Já opravdu nevím jak k tomu došlo.

Co vám umožnilo zůstat originální a navíc stále oslovovat publikum něčím novým?

Martin : Na tuhle otázku neumím odpovědět. Snad je to tím, že se neustále zlepšujeme. To je důležité. Hodně kapel vydá album a to zůstane jejich nejlepší deskou a pak to s nimi jde kopce. Speak And Spell stoprocentně není naše nejlepší deska.

Andy : Ale teď mi jedna novinářka ze Singapuru říkala, že je to její nejoblíbenější, takže…existují lidi kterým se líbí.

Martin : Hm, je jich na světě asi pět, takže ona je jedna z nich…

Poslední otázka. Mohou se fanoušci těšit na koncerty?

Martin : Poprvé v naší kariéře jsme se rozhodli na turné nevyjet. Vždycky jsme po vydání alba vyjeli na turné, připadalo nám to normální a přirozené, ale když se nad tím zamyslíte, nemělo by to tak být. Měli bychom koncertovat jen tehdy, když na to máme chuť.







Další díly seriálu „Po stopách Depeche Mode“



    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


nick :

3. května 2008, 20:59     

výborný, ještě bych rád shlédl to ESO s Terezou


Revelator :

4. května 2008, 10:45     

Ještě,že už jsou ty zlý časy za nima…za náma všema…


andrej :

4. května 2008, 15:03     

Ale ten klip je dost dobrej


sinus :

5. května 2008, 14:25     

nick : možná to někde najdu :))) Myslím že tou dobou vyšlo jako příloha (asi) bravíčka takový malý speciál „Čago Belo Depeche Mode“, to bylo opravdu pěkné :)


fan4dm :

5. května 2008, 16:37     

Sinus: Já to doma 100 % mám. Teda pokud myslíš to co já. :o) Když to nenajdeš, řekni. Já se podívám v těch svých krámech. Myslím, že to vyšlo možná jako příloha MaxiSuper nebo takovýho nějakýho plátku podobnýho Bravíčku. Nebo možná i samotnýho Bravíčka, ale jistej si tím nejsu :o) Spíš bych to tipnul na něco jinýho než Bravo.


nick :

5. května 2008, 21:07     

Já byl tehdy v USA, takže jsem o to přišel.


fan4dm :

6. května 2008, 09:19     

Jo! Je to „Čágo Belo DM“ :o)))


sinus :

6. května 2008, 19:54     

Mimochodem, tehdejší znělku Esa měl na svědomí český syntezátorový mág Jan Hammer : http://youtube­.com/watch?…


deepspace101 :

6. května 2008, 23:38     

Mám dojem, že v Esu jednu dobu hrála I Feel Loved jako podklad při záběrech ze studia. Ale to už bylo, tuším, bez Terezy.

Jinak hezký rozhovor, díky za něj ;-)


fan4dm :

7. května 2008, 10:48     

Já si taky vzpomínám, že v Esu jako „křoví“ docela dlouho „šla“ smyčka z My secret garden.


minio :

18. května 2008, 15:05     

je to z časopisu „Poplife“… doma ho mám náhodou odložený

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků