Martin : Nová deska je mnohem rozmanitější
Martin Gore sdělil v rozhovoru něměckému serveru Laut několik poměrně zajímavých postřehů ke stylu své práce, a vůbec vzniku nového alba. Depeche Mode se stále mění, a to se týká i způsobu skládání...
Martine, ty máš soulovou muziku doslova v krvi, v porovnání s britskými hudebníky tvé generace. Kde se to bere, ovlivnilo tě něco?
Vlivy při psaní jsou vždycky rozmanité. Samozřejmě je to dáno i tím co posloucháte za hudbu, v mém případě to byla neuvěřitelně široká škála různých žánrů. Mému srdci byl odjakživa blízký blues a gospel.
Liší se nová deska od předchozího alba?
Myslím že nová deska je o hodně rozmanitější. Vlastně i díky tomu vznikl titul "Zvuky Vesmíru".
Mnozí vaši vrstevníci jsou, podle mého názoru, příliš zafixovaní na technickou stránku věci, na zvukovou kompozici, a často zapomínají na píseň samotnou. Zejména britské kapely. Myslíte že tady hrajou roli vaše americké kořeny?
Pochybuju o tom, že by to mělo vliv na styl mého psaní, či styl mého zpěvu, i když vyloučit se to nedá. V každém případě, vyrůstal jsem a žil v Essexu do svých 31 let, a můj biologický otec byl američan, černoch. Takže těžko soudit, do jaké míry mě tyhle kořeny ovlivnily. Jenom vím, že jsem poslouchal podstatně víc gospelové muziky, než moji kamarádi, a to už v mladším věku, když mi bylo okolo 20 let. Přirozeně jsem se často sám sebe ptal "Máš to v genech, či co?" (směje se).
V písni "Perfect" je v textu : "I'm just a plain and simple singer" (Jsem jen prostý a jednoduchý zpěvák). To připomíná Boba Dylana s "I'm just a song and dance man" (Jsem jenom člověk písně a tance). Tvoje přestěhování do Ameriky také ovlivnilo tvojí tvorbu?
Zajímavá myšlenka, i když na tuto otázku je složité odpovědět. Myslím že naše nahrávka zní pozitivněji, je rychlejší a do jisté míry s duchovním nádechem. Alespoň písně jako "Peace", či "In Sympathy" mají tyto atributy. Ne že bych se snažil dosáhnout jakéhosi new-age hippie zvuku, ale svojí úlohu mohl sehrát i fakt, že žiju a skládám v Kalifornii.
Musím zmínit vaše album Exciter - které jsem nedávno objevil, je plné jakési pochmurné vášně. Skladby na toto album jsi napsal již v Kalifornii?
Ne, polovinu z nich jsem napsal ještě v Anglii. Ale bylo to v období kdy jsem se stěhoval.
Pro nové album jsi napsal více písní než obvykle. Kde jsi vzal tolik energie?
Existuje několik důvodů. Jednak jsem věděl, že Dave se vrátí ze svého sólového výletu, a bude chtít pracovat na albu Depeche Mode. Pro mě to znamenalo celý rok klidu na psaní. Mohl jsem si určit vlastní tempo, bez jakéhokoliv tlaku zvenčí. Na každou písničku jsem měl několik týdnů.
Jak poznáš, kdy je píseň hotová?
No, tak obvykle vím že je demo hotové, když ho přehrávám ostatním. Jedna z věcí, co mi urychlilo psaní, bylo že jsem změnil nahrávací proces, s použitím notebooku. To mi ušetřilo spousta času.
Nová nahrávka je, co do struktury, celkem složitá. Jak dlouho dopředu odhadneš, která píseň bude znít dobře? Dříve jsi dema úmyslně udržoval v jednoduché základní podobě, aby se ve studiu na nich mohlo hodně experimentovat...
Dřív jsem pracoval převážně se základními kytarovými akordy, udělal základní melodickou strukturou písně, a samozřejmě text. Někdy třeba zas na klavíru. V současnosti někdy používám klávesnici, pokusím se naprogramovat nějaký sled zvuků a pak do toho začít zpívat. Šlo to překvapivě rychle. Vůbec tahle deska šla na svět snadno. Ještě než jsme dojeli své minulé koncertní turné, říkal jsem si, že by bylo dobré začít psát nový materiál. To je u mě dost neobvyklé, protože pro mě je velmi snadné dát si třeba roční pauzu. Držel jsem se takového motta : "Pokud Dave vydá sólové album, můžu začít s prací."
Takže teď skládáš úplně přirozeně? Chci říci, že dřív jsi psal písně až když to bylo časově nezbytné?
Nepíšu nějak zvlášť důsledně. Pokud si sednu a začnu, pak se to spustí, ale jakmile jsem hotov, a my vydáme album, nechodím pak každý večer domů abych psal zase nové písně.
Tvoje vokály v pozadí jsou jednou z typických charakteristik Depeche Mode. Jak vzniká druhý hlas? V písni "Wrong" díky němu píseň nabere na obrátkách...
Druhý hlas je na demu vzácný - vzniká zpravidla až ve studiu. Myslím že to má co do činění s tím, jak je Davidův a můj hlas v harmonii. Dave má mocný baryton, a můj je poměrně tenký, měkký. Ovšem když se ty dva hlasy stýkají, funguje to docela dobře. Myslím že naše frekvence se dobře doplńují.
Co se stane, když Dave není schopen správně podat vaší píseň? Zkouší improvizovat? Nebo prostě změníte song?
První věc, na které společně ve studiu pracujeme, je výška tónu a tempo. Já mám například jakousi tendenci pro pomalejší písně. Chci dema zachovat depresivní !(směje se). Většinou ve studiu tempo o něco zvedneme, ale tentokrát jsme u mnoha písní tempo zachovali. Co se týče výšky tónu - obvykle to shodíme o půltón níž, někdy i o celý tón, aby to bylo na Davidově hlubší úrovni.
S Davidem jste dali dohromady i společnou píseň (Oh Well). Baví tě tenhle způsob skládání víc než předtím?
Martin : No, my nejdříve píšeme písně nezávisle. Ale pak, když se sejdeme ve studiu, celý ten aparát se dá do pohybu - a už na tom spolupracuje celý tým, od programátora až po producenta. Každému tracku, abych tak řekl, se dostane stejné pozornosti ode všech. Na konci tohoto procesu už nelze jednoznačně říci : Tohle je Davidova píseń, tohle Martinova...
Dojde někdy i ke změně akordů?
Ano, občas.
Je do tvůrčího procesu zapojený i váš koncertní bubeník Christian Eigner?
On je zapojený hlavně do úpravy písní pro živé koncerty - kde to dostane úplně jinou dimenzi. S ním jsme úplně jiná kapela. Ve studiu jsme více elektroničtí, a na pódiu jsme mnohem více živá kapela. Na tomto albu byl také účastníkem tvůrčího procesu, i když to neznamená, že s námi byl celou dobu ve studiu. Poslali jsme mu několik písní do Rakouska. Myslím že byl zapojený asi do tří skladeb. A jestli jsme mu potom upravili nějaké bicí, tak asi tak, aby nezněly tolik jako opravdové bicí (směje se).
zdroj : laut.de
-sin-
13 dubna 2009
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
David :
14. dubna 2009, 08:19
Njn, Gore jako skladatel…skoda, ze na SotU opustil svou klasickou skladatelskou sablonu – vysledekm je album plne naprosto slabych pisni.
sinus :
14. dubna 2009, 11:56
Trochu mi nehraje, že DM vždy tvrdili že přílišná závislost na technologiích muzice neprospívá…Cituju Fletche z roku 2007 :
„…nedopustit, aby technologie měly absolutní kontrolu nade vším co děláte, a aby jste záviseli jen na nich. Za prvé : technologie je jen prostředek k získání zvuků. Za druhé : teprve kombinací zvuků může vzniknout dobrá písnička. Důležité je vůbec napsat dobrý song, protože to je nakonec skutečným měřítkem popularity…“
Myslím že to s tím Martinovým „notebookařením“ snad zas tak horký nebude… Každopádně mě nové allbum naopak baví – je to věc názoru.
Lucish :
14. dubna 2009, 12:39
Řekla bych, že chápu, co DM myslí „závislostí na technologiích“. Často se totiž stává, že se muzikanti tak strašně soustředí na všechny ty technické záležitosti kolem písničky, že zapomenou na její podstatu, na její příběh, atmosféru.. výsledkem pak bývají písničky, které postrádají lidskost, jakousi vřelost lidského faktoru.
Taky se pamatuju, jak DM jednou mluvili o tom, že je hrozně jednoduché naprogramovat třeba bicí nebo jiný rytmus, ale problém je potom právě to, že je strojově přesný – Martin mluvil o tom, že když takhle rytmus naprogramovali, tak si to poslechli a potom to celé zase trochu rozházeli, protože to neznělo lidsky. Jedná se tam třeba jen o sekundy nebo ještě méně, časové úseky, které si člověk ani neuvědomuje, že vnímá, přesto v jeho podvědomí přispívají k celkovému dojmu z písničky.
A když už to píšu, tak rovnou taky připíšu, že se mi nové album moc líbí, má úžasnou atmosféru – posledních čtrnáct dní neposlouchám prakticky nic jiného a ještě mě to neomrzelo – a řekla bych, že jentak rychle neomrzí.
sinus :
14. dubna 2009, 12:46
Teď mě napadlo, jestli to Martinovo „zjednodušení práce díky notebooku“ nespočívalo hlavně v tom, že už nemusel trčet doma ve studiu když chtěl zpracovat nějaké nahrávky, ale mohl si s tím vyjít kamkoliv, třeba ven na zahradu, nebo se vyvalit na pláž…:)
Martin : Nová deska je mnohem rozmanitější
| Martin Gore sdělil v rozhovoru něměckému serveru Laut několik poměrně zajímavých postřehů ke stylu své práce, a vůbec vzniku nového alba. Depeche Mode se stále mění, a to se týká i způsobu skládání...
Martine, ty máš soulovou muziku doslova v krvi, v porovnání s britskými hudebníky tvé generace. Kde se to bere, ovlivnilo tě něco?
Vlivy při psaní jsou vždycky rozmanité. Samozřejmě je to dáno i tím co posloucháte za hudbu, v mém případě to byla neuvěřitelně široká škála různých žánrů. Mému srdci byl odjakživa blízký blues a gospel. Liší se nová deska od předchozího alba? Myslím že nová deska je o hodně rozmanitější. Vlastně i díky tomu vznikl titul "Zvuky Vesmíru". Mnozí vaši vrstevníci jsou, podle mého názoru, příliš zafixovaní na technickou stránku věci, na zvukovou kompozici, a často zapomínají na píseň samotnou. Zejména britské kapely. Myslíte že tady hrajou roli vaše americké kořeny? Pochybuju o tom, že by to mělo vliv na styl mého psaní, či styl mého zpěvu, i když vyloučit se to nedá. V každém případě, vyrůstal jsem a žil v Essexu do svých 31 let, a můj biologický otec byl američan, černoch. Takže těžko soudit, do jaké míry mě tyhle kořeny ovlivnily. Jenom vím, že jsem poslouchal podstatně víc gospelové muziky, než moji kamarádi, a to už v mladším věku, když mi bylo okolo 20 let. Přirozeně jsem se často sám sebe ptal "Máš to v genech, či co?" (směje se). V písni "Perfect" je v textu : "I'm just a plain and simple singer" (Jsem jen prostý a jednoduchý zpěvák). To připomíná Boba Dylana s "I'm just a song and dance man" (Jsem jenom člověk písně a tance). Tvoje přestěhování do Ameriky také ovlivnilo tvojí tvorbu? Zajímavá myšlenka, i když na tuto otázku je složité odpovědět. Myslím že naše nahrávka zní pozitivněji, je rychlejší a do jisté míry s duchovním nádechem. Alespoň písně jako "Peace", či "In Sympathy" mají tyto atributy. Ne že bych se snažil dosáhnout jakéhosi new-age hippie zvuku, ale svojí úlohu mohl sehrát i fakt, že žiju a skládám v Kalifornii. Musím zmínit vaše album Exciter - které jsem nedávno objevil, je plné jakési pochmurné vášně. Skladby na toto album jsi napsal již v Kalifornii? Ne, polovinu z nich jsem napsal ještě v Anglii. Ale bylo to v období kdy jsem se stěhoval. Pro nové album jsi napsal více písní než obvykle. Kde jsi vzal tolik energie? Existuje několik důvodů. Jednak jsem věděl, že Dave se vrátí ze svého sólového výletu, a bude chtít pracovat na albu Depeche Mode. Pro mě to znamenalo celý rok klidu na psaní. Mohl jsem si určit vlastní tempo, bez jakéhokoliv tlaku zvenčí. Na každou písničku jsem měl několik týdnů. Jak poznáš, kdy je píseň hotová? No, tak obvykle vím že je demo hotové, když ho přehrávám ostatním. Jedna z věcí, co mi urychlilo psaní, bylo že jsem změnil nahrávací proces, s použitím notebooku. To mi ušetřilo spousta času. Nová nahrávka je, co do struktury, celkem složitá. Jak dlouho dopředu odhadneš, která píseň bude znít dobře? Dříve jsi dema úmyslně udržoval v jednoduché základní podobě, aby se ve studiu na nich mohlo hodně experimentovat... Dřív jsem pracoval převážně se základními kytarovými akordy, udělal základní melodickou strukturou písně, a samozřejmě text. Někdy třeba zas na klavíru. V současnosti někdy používám klávesnici, pokusím se naprogramovat nějaký sled zvuků a pak do toho začít zpívat. Šlo to překvapivě rychle. Vůbec tahle deska šla na svět snadno. Ještě než jsme dojeli své minulé koncertní turné, říkal jsem si, že by bylo dobré začít psát nový materiál. To je u mě dost neobvyklé, protože pro mě je velmi snadné dát si třeba roční pauzu. Držel jsem se takového motta : "Pokud Dave vydá sólové album, můžu začít s prací." Takže teď skládáš úplně přirozeně? Chci říci, že dřív jsi psal písně až když to bylo časově nezbytné? Nepíšu nějak zvlášť důsledně. Pokud si sednu a začnu, pak se to spustí, ale jakmile jsem hotov, a my vydáme album, nechodím pak každý večer domů abych psal zase nové písně. Tvoje vokály v pozadí jsou jednou z typických charakteristik Depeche Mode. Jak vzniká druhý hlas? V písni "Wrong" díky němu píseň nabere na obrátkách... Druhý hlas je na demu vzácný - vzniká zpravidla až ve studiu. Myslím že to má co do činění s tím, jak je Davidův a můj hlas v harmonii. Dave má mocný baryton, a můj je poměrně tenký, měkký. Ovšem když se ty dva hlasy stýkají, funguje to docela dobře. Myslím že naše frekvence se dobře doplńují. Co se stane, když Dave není schopen správně podat vaší píseň? Zkouší improvizovat? Nebo prostě změníte song? První věc, na které společně ve studiu pracujeme, je výška tónu a tempo. Já mám například jakousi tendenci pro pomalejší písně. Chci dema zachovat depresivní !(směje se). Většinou ve studiu tempo o něco zvedneme, ale tentokrát jsme u mnoha písní tempo zachovali. Co se týče výšky tónu - obvykle to shodíme o půltón níž, někdy i o celý tón, aby to bylo na Davidově hlubší úrovni. S Davidem jste dali dohromady i společnou píseň (Oh Well). Baví tě tenhle způsob skládání víc než předtím? Martin : No, my nejdříve píšeme písně nezávisle. Ale pak, když se sejdeme ve studiu, celý ten aparát se dá do pohybu - a už na tom spolupracuje celý tým, od programátora až po producenta. Každému tracku, abych tak řekl, se dostane stejné pozornosti ode všech. Na konci tohoto procesu už nelze jednoznačně říci : Tohle je Davidova píseń, tohle Martinova... Dojde někdy i ke změně akordů? Ano, občas. Je do tvůrčího procesu zapojený i váš koncertní bubeník Christian Eigner? On je zapojený hlavně do úpravy písní pro živé koncerty - kde to dostane úplně jinou dimenzi. S ním jsme úplně jiná kapela. Ve studiu jsme více elektroničtí, a na pódiu jsme mnohem více živá kapela. Na tomto albu byl také účastníkem tvůrčího procesu, i když to neznamená, že s námi byl celou dobu ve studiu. Poslali jsme mu několik písní do Rakouska. Myslím že byl zapojený asi do tří skladeb. A jestli jsme mu potom upravili nějaké bicí, tak asi tak, aby nezněly tolik jako opravdové bicí (směje se). zdroj : laut.de -sin- |
13 dubna 2009
Zpět na hlavní stránku
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
|
David : |
14. dubna 2009, 08:19 |
|
Njn, Gore jako skladatel…skoda, ze na SotU opustil svou klasickou skladatelskou sablonu – vysledekm je album plne naprosto slabych pisni. |
|
sinus : |
14. dubna 2009, 11:56 |
|
Trochu mi nehraje, že DM vždy tvrdili že přílišná závislost na technologiích muzice neprospívá…Cituju Fletche z roku 2007 : „…nedopustit, aby technologie měly absolutní kontrolu nade vším co děláte, a aby jste záviseli jen na nich. Za prvé : technologie je jen prostředek k získání zvuků. Za druhé : teprve kombinací zvuků může vzniknout dobrá písnička. Důležité je vůbec napsat dobrý song, protože to je nakonec skutečným měřítkem popularity…“ Myslím že to s tím Martinovým „notebookařením“ snad zas tak horký nebude… Každopádně mě nové allbum naopak baví – je to věc názoru. |
|
Lucish : |
14. dubna 2009, 12:39 |
|
Řekla bych, že chápu, co DM myslí „závislostí na technologiích“. Často se totiž stává, že se muzikanti tak strašně soustředí na všechny ty technické záležitosti kolem písničky, že zapomenou na její podstatu, na její příběh, atmosféru.. výsledkem pak bývají písničky, které postrádají lidskost, jakousi vřelost lidského faktoru. Taky se pamatuju, jak DM jednou mluvili o tom, že je hrozně jednoduché naprogramovat třeba bicí nebo jiný rytmus, ale problém je potom právě to, že je strojově přesný – Martin mluvil o tom, že když takhle rytmus naprogramovali, tak si to poslechli a potom to celé zase trochu rozházeli, protože to neznělo lidsky. Jedná se tam třeba jen o sekundy nebo ještě méně, časové úseky, které si člověk ani neuvědomuje, že vnímá, přesto v jeho podvědomí přispívají k celkovému dojmu z písničky. A když už to píšu, tak rovnou taky připíšu, že se mi nové album moc líbí, má úžasnou atmosféru – posledních čtrnáct dní neposlouchám prakticky nic jiného a ještě mě to neomrzelo – a řekla bych, že jentak rychle neomrzí. |
|
sinus : |
14. dubna 2009, 12:46 |
|
Teď mě napadlo, jestli to Martinovo „zjednodušení práce díky notebooku“ nespočívalo hlavně v tom, že už nemusel trčet doma ve studiu když chtěl zpracovat nějaké nahrávky, ale mohl si s tím vyjít kamkoliv, třeba ven na zahradu, nebo se vyvalit na pláž…:) |
(c)