Dvojitý report z Depeche Mode (Bratislava, Budapest)


Tak a je to tady. Depeche Mode dnes podesáté ovládnou Prahu! Třeba vás naladí pár slov o předchozích dvou show v Bratislavě a Budapesti. Není to ucelená recenze, spíše jen pár dojmů fanouška...





20.5. Bratislava

Před koncertem jsem si úmyslně dopředu nepouštěl skoro žádná koncertní videa z youtube, takže jsem byl plný očekávání. Poslední léta už se dere na mysl víc a víc otázka, jakou budou mít zase po 3-4 letech formu. A musím říct : vůbec se nezměnili! Jakoby včera odehráli poslední koncert Delta Machine Tour. Snad jen Fletch o dost huběnější, a Dave o pár šedin navíc, ale show probíhala v tempu a kvalitě, na kterou jsme zvyklí .

Kdo však tak trochu formu postrádal, to bylo publikum, alespoň okolo mě ("Fletchova" strana catwalku). Ne že by to byl průšvih, ale přeci jenom, právě z Bratislavy jsem byl zvyklý na takové věci, jako mexické vlny před začátkem koncertu, skandování a mocný zpěv refrénů. Ale když se nekonají takové věci, jako dozpívávání po Home až do příchodu Davea, tak to trochu zklame. Nic to ale nemění na faktu, že to, co se dělo na pódiu, byl zážitek.

Zhruba v třetině koncertu se spustil pěkný déšť, takže jsme si zavzpomínali na Tour Of The Universe, ale jelo se vesele dál, i když černou barvu vystřídaly svítivé pláštěnky, a někteří na tribunách volili i vynalézavé úkryty. O den později se v novinách objevila fotka fanouška, nápadně připomínající Richarda Müllera, v pěkné papírové krabici. Posuďte sami tady, jestli to byl on. Určitě ale na stadioně byl. To, že známý DM fanoušek Rišo navštíví koncert DM v Blavě, to je jasné asi tak, jako že kapela zahraje Personal Jesus :) Dave i Martin, jako správní profesionálové, se nějak zvlášt neschovávali, a solidárně vycházeli na catwalk, liják-neliják.

Nebudu tu hodnotit jednotlivé písně, ale jen pár slov k videoprojekcím.

So Much Love : Skvělý černobílý vizuál s hrající kapelou, který připomínal tak trochu staré basildonské časy, jakoby partička kluků koncertovala někde u rodičů na zahradě. Jasný adept na projekci na DM party! :)

Cover Me : David ve skafandru, který stále hledá nějaké lepší místo, třeba na jiné planetě, aby nakonec zjistil, že je to všude stejné, přesně v souladu s tím, jak vysvětloval text své písně. Podle mě asi nejpůsobivější klip z tohoto turné.

In Your Room : Zprvu to vypadalo na nějakou tak trochu lacinější prasárničku typu projekce Strangelove 2009, ale vyklubalo se z toho docela pěkné taneční číslo.

Walking In My Shoes : popisující všední den barového transvestity. Myšlenku v souvislosti s písní asi chápeme - je to postava kterou mnozí odsuzují, ale zkuste si žít jeden den jako on... Ale za mě to bylo nejméně zajímavé, nejspíš nejslabší projekce.

Vlastně pardon... Enjoy The Silence, kde při Martinově něžném textu ještě něžněji přežvykuje vepřík, a promenáduje se nejspíš celé osazenstvo Antonovy letní farmy na venkově, to vypadalo prostě divně. Obzvlášt když Dave vystoupí na plošinu nad kapelou (ne nepodobné známým "kostkám" z Devotional), a vidíme jeho siluetu u hlavy kachny, která vypadá že ho slupne... Tohle musel být nějaký Antonův fór. Slova jsou zbytečná má dívenko, a pravda je, že zvířata nemluví, tak si užijme ticho... :)

Nakonec zde dávám povedené video Davida přicházejícího na catwalk "zamávat". Všimněte si prosím, jak ukáže prstem - to míří na šálu "Dave Gahan", kterou mávají Jirka s Daliborem z Ostravy, a kluci z toho měli málem infarkt :) :)





22.5. Budapest

Po zaslouženém dni pauzy, který potřebovala nejen kapela, ale i fanoušci, začalo být opět černo v okolí Groupama Arény v Budapešti. Pěkný, moderní stadion, o malinko menší než Eden. V okolí probíhaly zuřivé stavební prace, několik jeřábů se otáčelo nad rozestavěným nákupním centrem, a celé to bylo takové "Construction" :)

Stadion byl sice moderní, ale organizace Early Entrance versus běžné stání FOS byla poměrně tragická. Obě skupiny se smíchaly ještě při čekání před halou, a tak nějak to bylo všechno jedno. My jsme měli běžné stání pod podiem, a nakonec jsme si u plotu povídali s přáteli, co měli Early Entrance.

Oproti Bratislavě, u catwalku (opět z "Fletchovy strany") nebyla skoro žádná tlačenice. Ještě u druhé předkapely se dalo v pohodě dojít pro pití a zpátky, lidé přicházeli až na poslední chvíli. To však vůbec neznamenalo, že by koncertu chyběla atmosféra. Už před začátkem se kotel rozehříval tleskáním a skandováním, a po příchodu Davea znělo první "Going Baaackwards" naprosto mocně :) Ano, takhle má vypadat koncert DM!

Nové písně fungovaly skvěle vedle starých fláků, hluchých míst v koncertu bylo minimálně. Skvěle zrekonstruovaná Everything Counts slavila úspěch, což si pustíme třeba na tomto povedeném videu, s Davidem na catwalku na konci :



Vůbec, celkově se mi na tomto turné líbí, jak alespoň trochu přepracovali různá intra u starších písní. Takže pokud by teoreticky na koncert přišel někdo, kdo to nemá již nasledované z internetu, je vždycky v napětí, co že to začíná za píseň.

Dnes trochu víc proberu Martina. V popředí s kytarou odvádí s odzbrojujícími úsměvy svou standartní show, ale když odejde za malé klávesky dolů, zastíněný někde pod Peterem Gordenem, tak mě to trochu štvalo. Ale asi už musíme přijmout to, co poslední dobou opakuje v rozhovorech Dave: Peter a Christian jsou s námi 20 let, už jsou součástí kapely.

Na tomto koncertě nastal historický moment v dějinách Global Spirit Tour, a Martin provedl "drastickou" změnu v playlistu, když prohodil pořadí Home a A Question Of Lust :) Obě písně jsou moje oblíbené, a skvěle se k sobě i hodí. Zdálo se mi, že se Martin trochu zasnil, a trochu pozapoměl vyjít v pravý čas na catwalk, takže tam poměrně rychle zasprintoval, vypadalo to zajímavě :) Klasické dozpívávání po Home se povedlo na jedničku.

Na tomto turné Martin zatím volí poměrně decentní oblečení, málo blyštivých doplňků. Na přídavky se převléká do pytlovitých kalhot, a tady musím přepsat konverzaci, kterou jsme vedli při Somebody : - "Ty jo, v těch pytlovitých kalhotách vypadá jak bavorskej sedlák..." - "...né, to bude asi Šlesvicko Holštýnsko..." - "...ale tohle v 80kách přece nosil..." - "...však to je jasný né??" :) :)

Při Never Let Me Down Again měli fanoušci připravenou akci, a mávali s navlečenými bílými rukavicemi. To byl pěkný originální nápad, vypadalo to skvěle. Dave si toho všímá a směje se. Pak si nechá podat tričkomet - respektive postupně tři, aby se nezdržoval nabíjením, a pálí trička do lidí. Zvládl to během pár vteřin, takže to nakonec zas tak rušivě nepůsobilo.

Krásný moment koncertu je Bowieho Heroes - Dave se vždy velice zasní, jakoby v duchu zpíval duet se svým idolem. Nakonec jsem za ní rád, i když je to song na úkor jiného DM songu, který by mohli zahrát.

Nyní je na řadě Praha. Bude ze všech tří koncertů nejlepší? Jasně že bude. Musí být ne? Tak zdar, a za pár hodin pod pódiem! :)



-sin-


    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků