Doufám že David vydá další desku!


Victor Indrizzo má s zkušenosti s Depeche Mode z nahrávání alba Ultra (nenechte se zmást zkomoleným jménem na přebalu desky:) ), a blízký vztah má k Davidu Gahanovi, se kterým strávil celé nahrávání Paper Monsters a poté i sólové turné v roli bubeníka. Jaké to všechno bylo se dozvíte v článku…





Užíváš si více hraní na bicí v roli „sezónního bubeníka“, než jako stálý bubeník jedné kapely? Znamená pro tebe jedno více než druhé, nebo to považuješ za rovnocenné?

Mám rád obojí. Je to velice rozdílné. Hraní v období určité sezóny je pod velkým tlakem. Můžete být výborní, a v jediném okamžiku se to může otočit, či vás můžou vystřídat za někoho jiného. Největším kladem sezónního hraní je, že můžete hrát spoustu odlišných hudebních stylů, a hrát s ohromnými muzikanty. Hrát naživo s kapelou je úžasný pocit, a jsem na vrcholu blaha, když můžu hrát s opravdovými esy. Hraní s Beck bylo skutečně dobré, protože to byla velká kapela, kde jeden druhého navzájem poháněl k lepším výkonům. Hraní na sólovém turné Davida Gahana bylo přesto mé nejoblíbenější – z více důvodů. Byla to příležitost být na jednom pódiu s přáteli – tvořili jsme báječnou partu, a namouduši – sledování Davida co provádí (je to vážně ten nejlepší frontman), a ty reakce publika, které rozdmýchával… Myslím že každý kdo viděl koncert z Paper Monster's Tour, může říct že jsme byli doslova bombou.

Zdá se, že ty a David Gahan jste docela dobří přátelé. Jak dlouho se znáte a kdy jste se potkali?

Známe se přes 12 let, a poznali jsme se skrze naše společné známé. Zjistili jsme, že sdílíme podobné životní zkušenosti, a způsob, jakým jsme vyrůstali.

Jsi podobně spřátelený i s ostatními členy Depeche Mode, nebo jsi se k nim dostal až potom, na základě tvého kamarádství s Davidem?

Je to docela legrační – když jsem byl mladší, chodil jsem s dívkou, která byla velká DM fanynka, a to mě trochu odrazovalo. Po setkání s Davidem to vyvolávalo na mé tváři úsměv, když jsem ho slyšel v rádiu. A když mi před hraním na Ultra David přehrával náčrty písní, tak mě to doslova uneslo (Love Thieves je stále mým favoritem). Až pzději,při přípravách Paper Monsters Tour jsem si poslechl všechny alba a stal se skutečným fanouškem..

Po všech těch letech mluvení o spolupráci s Davidem, byl jsi potěšen že se to doopravdy uskutečnilo, a že jsi byl také spoluúčastníkem toho projektu?

Byl jsem tím nadchnutý, a nejvíc kvůli Davidovi, myslím že na něm byla velká zátěž. Věděl jsem, že z toho měl dost obavy, a byl jsem pak na něho pyšný. Je to těžké, otevřít sám sebe na povrch, obzvlášt když jste celou dobu byli jen součástí něčeho – součástí Depeche Mode.

Podporovali jste Davida, spolu s Knoxem Chandlerem při pracích na nahrávání. Jaký jsi si udělal obrázek o Knoxovi, a myslíš že by bez něj by to album vyšlo ven stejně tak dobré, jako nakonce bylo?

Byl jsem některými známými představen Knoxovi, a volal jsem mu kdykoliv jsem byl v New Yorku – zdál se mi vždycky jako dobrý chlap. David mi zavolal a říkal že píše, ale potřeboval by nějakého spolupracovníka. Věděl, že Knox hraje na různé hudební nástroje, vlastní domácí studio, a jejich osobnosti by mohly mezi sebou dobře vycházet. Když mi poslal první CD s písněmi, které udělali, poznal jsem že je to na správné cestě.

Jsou to zvláštní pocity, nahrávat ve studiu s Davidem, a sledovat jak všechny ty věci přicházejí na svět?

Bylo to vzrušující, vidět ty věci ožívat, protože to bylo něco, o čem už jsme dlouho mluvili že uděláme, a teď to je najednou tady a my si to právě užíváme..

Jak se to lišilo od nahrávání Ultra? Jaké to vlastně bylo?

Bylo to jiné v tom, že jsem nebyl v úloze „sezónního pomocníka“. Na Ultra to bylo trochu mrzuté, protože tam byly celé série bubeníků, a tracky vyžadovaly spoustu programování, takže jsi musel být uzavřený jako součást tracku (nedal se tolik měnit směr nahrávky, jako mohou teď). Ale rozhodně mi bylo ctí, být na nahrávce Depeche Mode.

Kdo je Victor Endrizzio? Jsem pobavený – dělalo ti problémy, že tvé jméno byl nesprávně uvedeno na přebalu Ultra?

Kdybych dostal dolar za každou nahrávku, kde mi spletli jméno, byl by ze mě boháč! :)

Byl jsi „hudební režisér“ na Paper Monsters Tour. za co všechno jsi byl odpovědný?

Byla to pro mě určitě změna – předtím jsem hrál a Macy Gray (tam byla 12 členná sestava). Podstata mé práce byla : řešit aranže, cvičit s kapelou a určovat, kdy může David vyjít a začít zpívat.

Kromě Davida a Konoxe, jak byli vybraní ostatní členové doprovodné kapely na PM Tour?

Martyn Lenoble byl také jeden můj (i Davidův) starý kamarád (já s ním hrál společně se Scottem Weilandem), a tak jsme ho přibrali. Vince byl kamarád Knoxe. Byli jsme skutečně hodně semknutí v průběhu turné, a i nadále se potkáváme a pracujeme na společných projektech.

Jak se rozhodovalo o aranžích písní, a jak jste měnili depešácké songy? Bylo ty všechny změny z rozhodnutí Davida?

Na Paper Monsters Tour jsme byli, celkem vzato, hodně zainteresovaní do nahrávání, a bylo jen u jedné nahrávky, že jsme se jí učili jako hotovou věc. S DM songy to bylo tak : řekl jsem klukům ať vyberou několik jejich nejoblíbenějších a my je pak předvedeme Davidovi a bylo to. Trik byl v tom, vyvážit to všechno – jedna věc je Davidovo sólové turné, a druhá věc je, že nemůžete zavírat oči před lidmi, kteří přišli na koncert a chtějí i věci od DM.

Která z DM písní byla nejobtížnější na aranže? A jak s ní David & spol. naložili?

Žádnou nebylo vyloženě těžké naaranžovat, ale setkali jsme se s trochu obtížnějším úkolem. Když víte že někteří DM fanoušci můžou hůř nést, že podáváte DM odlišným způsobem (nebo že je hrajete vůbec jako takové). A také bylo složité, jak to vhodně skloubit s Davidovým solo materiálem. A tak jsme to chtěli zvážit i z takového pohledu : jakoby oni měli být na Davidově nahrávce a zkoušeli si s ní pohrát. Proto, když došlo na nějakou píseň od DM, chtěli jsme ji hrát volně – ne vyloženě jako digitální track. Takže některý večer jsme ji dali rychleji, někdy pomaleji. Nevyhýbali jsme se možnosti, že ne každý pobere naše verze. Zkoušeli jsme to brát jako hru, a stále respektovat původní materiál.

Byly nějaké písně které jsi chtěl zahrát, nebo nějaké věci, které jsi chtěl udělat jiným způsobem, a nemohl jsi?

Vážnější rozpor tu nebyl, ale stalo se, když jsem se chtěl naučit píseň, sedl jsem si s akustickou kytarou nacvičit to, a pak jsem najednou mnohem lépe pochopil Martinovo psaní textů – znělo to tak hezky v akustické podobě, až jsem se zeptal kluků, jestli to nemůžeme udělat celkově v takovéhle podobě, a tak přidat do té show úplně jinou dimenzi (což by byla moje nejoblíběnější část). A na turné bychom to měli schované pro přídavky. Toto bylo něco, co jsem nakonec neprosadil, avšak pro příště si to už nechám pro sebe.

Jedna z věcí, která Davida zatěžovala během turné byl fakt, že tohle je věc od Davida Gahana, a tohle zas od Depeche Mode. Myslíš že by byl úspěšný odděleně bez DM, nebo pro něj písně DM na koncertě byly záchranou?

V něčem ano, a v něčem ne – nemyslím si, že bys měl používat nějaké „záchrany“, je to součást něčeho, čím on je a vždycky bude. Takže to máš respektovat. Snažili jsme se na toto dbát, a někdy jsme všechno nebrali úplně striktně – vzali jsme prostě obojí z jedné vody na čisto.

Okolo celého sólového alba bylo trochu humbuku, a spekulací ze strany fanoušků. Slyšeli pánové něco z toho, nebo to cítili během nahrávání?

Trochu ano, občas jsem chodil na diskusní fóra sledovat reakce lidí. Myslím, že nějaké řeči o konci Depeche Mode a podobně jsme brali jako že budou vždycky. Vždycky budou vznikat řeči o tom, že Depeche Mode se rozdělí, a možná že pánové to sami ještě trochu popichovali. Ale (alespoň myslím), že jejich styl práce byl vynikající. Vždycky si dávají pauzu několik let mezi jednotlivými alby, a tak nějaké případné nepříjemné ovzduší vymizí a oni se vrátí zase do práce.

Jak jsi se cítil při hraní písní Depeche Mode před Martinem Gorem v obecenstvu v Los Angeles?

Při hraní jeho písní trochu hrály nervy. Chtěl bych vědět, jak se mu to líbilo. Nevím to jistě…?

Které písně jsi na turné hrál nejraději?

Nelžu vám – hrál jsem rád všechno. V kapele byl dobrý duch a energie – a před obecenstvem bylo hraní každé písně potěšením. Neexistovala píseň, u které bych pociťoval : „Ale ne, musíme to zkusit znovu..“. Ale kdybych měl vypíchnout nejoblíběnější momenty, tak by to byly akusticky hrané party.

DM fans jsou skutečně oddaní a někdy až ortodoxní. Vzpomínáš si na nějakou zábavnou příhodu, kde by figurovali „devotees“?

Všichni lidé, se kterými jsem se setkával při cestování byli skutečně zajímaví. Hrál jsem na mnoha turné, ale nikdy ne na takovém, jako Paper Monsters Tour (obzvlášť v Evropě a v Rusku). Byla tu parta, která navštívila celou řadu koncertů po Evropě, začali si oblékat stejné kravaty jako my, a vždycky stáli v prvních řadách. Byli úžasní! A taky jsem měl rád partu, která nás provázela po Státech v tričkách „Girls Gahan Wild!“. Rád bych s láskou vzdal dík všem těm lidem, kteří mi psali – je to skupina Davidových fanoušků, kteří mi stále posílají přání k narozeninám.

Vím že nemůžeš mluvit za Davida, ale myslíš že dosáhl řady svých cílů, když udělal Paper Monsters? Možná že se přenesl přes některé jeho obavy?

Myslím že to tak je, a doufám že bude mířit k dalším nahrávkám a turné. Jak už jsem řekl, jsem jím hodně nadšený.

Jak se ti líbí písně, které napsal David na poslední album Depeche Mode?

Mám je moc rád, a mám z toho dobrý pocit, když vidím že dostal šanci mít tam i své songy.

Suffer Well je nominovaná v Grammy – to je opravdu povzbuzující pro Depeche Mode a Davida. Jak to bereš ty?

Zaslouží si to. Jsou fakticky výborní. Byla radost sledovat jejich poslední turné!

Co si myslíš o Christianovi Eignerovi, a jeho práci s DM? Je hra na bicí pro DM i alternativou pro tebe?

Miluju Christianovu hru na bicí – má zlaté ruce. Nemyslím že bych připadal v úvahu, on je pro ně skutečně ten pravý.

Dave také pracoval s Christianem (a Andrew Phillpottem) na jeho písních pro Playing The Angel. Mluvil jsi někdy s Davidem o případné tvojí spolupráci s nimi?

Ne. Možná kdybychom žili blízko sebe, dostali bysme se ke psaní. Ale pro mě je dostačující že s ním hraju – už to je pro mě dost dobré.

Na co se těšíš v budoucnosti?

Na hodně písní, hodně hraní a doufám že i na další Davidovu desku a turné!


Rozhovor : Element © Home
Překlad : -sin- © Depeche CZ


    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků