Černá revoluce: Praha 1988 - část 1.
(23.7.2005)
Leckteří z nás ten koncert nezažili,a najdou se i tací,kteří jsou mladší než koncert samotný. Já sám se přiznám že jsem v té době stavěl bábovičky ve školce. Ale každý kdo tam byl...
...vypráví o tom, tak je z toho cítit jakési „posvátno“, tohle byla prostě událost, na kterou se nazapomene do konce života…Nejen kvůli hudebnímu zážitku jako takovému,ale i pro tu zvláštní atmosféru,jakou mohla v tehdejším totalitním Československu vyvolat kapela ze „zakázané části světa“….Po skončení koncertu se v českém tisku objevila spousta víceméně nadšených recenzí, ze kterých byla cítit již blížící se svoboda. Přinášíme vám je zde v nezkreslené a neupravené podobě, a tak můžete alespoň trochu přičichnout k tehdejší náladě…Za ochotné poskytnutí materiálů děkuji příbramskému DM fanclubu ULTRABONG 13.
"DEPECHE MODE" (RUDÉ PRÁVO, březen 1988)
Pro patnáct tisíc většinou adolescentů byl pátek 11.března 1988 v pražské Sportovní hale svátek.Ćtveřice britských muzikantů,kapela Depeche Mode,se předvedla v celé své elektronické kráse.Publiku nabídla ukázku špičkové podoby jedné z odnoží rockové hudby,tzv. techno-pop.Nic nového pod sluncem,v 70.letech se touto směsí disco a rocku proslavila skupina Kraftwerk z NSR.V pravém slova smyslu tedy Depeche Mode nepatří k průkopníkům současné populární hudby,ale na pozoruhodné úrovni provozují jeden z jejích směrů – na rozdíl například od bohapusté komerční kýčovité spekulace,kterou jsme mohli zažít v Praze a pak v Bratislavě už loni na vystoupeních Modern Talking.
Vzhledem k černé módě,kterou příznivci Depeche Mode manifestují svoji „klubovou příslušnost“ ,mne, přiznám se, překvapil koncert hned dvakrát.Čistý a téměř dokonalý zvuk v prostoru haly povyšovala světelná hra na zážitek nikoli bez nádechu patetické něžnosti.Za druhé publikum během koncertu a po něm: do tváří kluků a dívek v černých baretech vepsala právě skončená podívaná a „poslyšená“ něco zcela opačného,než co jsme s rockovou hudbou obyčejně zvyklí spojovat – jakousi přístupnost,toleranci,směsici nadšení a smírného klidu.Koneckonců stojí za zaznamenání i zpráva z pondělního vydání Večerní Prahy – problémy s agresivnějšími fanoušky se týkaly doby před vystoupením,nikoliv v závěru.
Všichni ti –náctiletí z pátečního večera si nejspíš budou koncert pamatovat ještě dlouho potom ,co se o Depeche Mode a vůbec o populární hudbu přestanou zajímat tak ukrutně nadšeně.
"HUDBA PRO MASY- KONEČNĚ ŽIVĚ" (SVĚT V OBRAZECH, březen 1988)
O pražském koncertu britské rockové skupiny Depeche Mode (Sportovní hala PKOJF 11.března 1988 ve 20.00 hod) (poznámka pro mladší : PKOJF = Park Kultury a Oddechu Julia Fučíka) se hodně řeklo,napsalo a ještě asi napíše.Vždyť v historii tohoto hudebního žánru v Ćeskoslovensku znamenalo devadesátiminutové vystoupení čtveřice určitou revoluci.Zda vítěznou,to ukáže čas.
Byli jsme svědky zvláštního (troufám si říci, že specificky Československého) úkazu.Skupina,kolem jejíž existence,podobně jako kolem jiných zahraničních interpretů,bylo u nás veřejné ticho po pěšině,jejíž desky se u nás neprodávají a videoklipy nepromítají,se setkala s obrovským zájmem mladých lidí znalých věci.Devadesát tisíc žádostí o vstupenky (kus ala 150 Kč + 10% přirážka) přišlo agentuře Pragokoncert,která vystoupení Depeche
Mode v Praze zprostředkovala.Poprvé jsme měli možnost vidět na vlastní oči a slyšet na vlastní uši vystoupení interpretů,kteří nejsou ani před,ani za vrcholem své umělecké dráhy.Depeche Mode patří opravdu ve světě k tomu nejlepšímu a zároveň k tomu nejžádanějšímu.
Vystoupení v Praze bylo součástí celosvětového turné,které skupina odstartovala už na podzim minulého roku po vydání dlouhohrající desky Music For the Masses.Kromě snímků z tohoto alba zazněly na koncertě i úspěšné skladby z předchozích desek Black Celebration a Some Great Reward. A zatímco sedmadvacetiletý David Gahan s mikrofonem v ruce předváděl profesionální pěveckou a taneční techniku,v nabité hale skandovali potomci těch,kteří zažili dobu,v níž byla rocková hudba zakázaným ovocem.Ti starší v publiku se mohli už jen usmívat nad vzpomínkami na časy,kdy jim dospělí nedovolovali poslouchat určité desky a nosit dlouhé vlasy.Teď si jen přáli,aby těm navýsost spokojeným sedmnáctiletým stojícím pod pódiem s transparenty v rukou někdo naopak nepřikazoval si nechat vlasy narůst.Více než třicet let naší podivné hašteřivé symbiózy s rockovou hudbou i s tím co s sebou přináší,je už snad definitivně za námi.
Obavy z chování fanoušků se ukázaly jako liché.Určitá nervozita,z níž mohlo dojít k incidentům a nedorozumění,vyvěrala pouze z vědomí velké chvíle.Dovolím si tvrdit,že až tito diváci půjdou na svůj pátý šestý velký koncert,bude to v ještě větším klidu a pohodě,než když jdou do Lucerny na maturitní ples.ostatně v Maďarsku nebo Polsku,kde už si na podobné události zvykli,nemají s pořadatelskou prací při rockových koncertech dnes už žádné potíže.
Koncertem Depeche Mode v Praze vystoupila naše země z periférie rockového dění.
-sin-
Další díly seriálu "Černá Rrevoluce 1988"
23 července 2005
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
Martin :
3. ledna 2014, 09:59
Ten, kdo nezažil, nepochopí. Ten, kdo to prožil, to má v sobě navždy.
To nebyl koncert, to byl davový tranz v tom dobrém slova smyslu. Neskutečná dávka něčeho, co jsi předtím ani netušil, že zažiješ.
I díky DM jsem neměl potřebu drogové zkušenosti. Já už absolutní extázi zažil.
Dnes se to obtížně vysvětluje, ale v období nedosažitelnosti jejich desek, klipů, plakátů, natož koncertů v běžné distribuci, jsme si to jakž takž sehnali jinak, ale za cenu velkých obětí. I tím v nás narůstala deprivace z jejich nedosažitelnosti, kterou jsme pak na koncertě v okamžiku vyventilovali.
Dnes je každičká hvezdička hned na očích a zkušení manažeři musejí publicitu citlivě dávkovat, aby se pak mládež měla vůbec na co těšit. Někdy svou pozornost odvádí, pro ně destruktivním směrem, což je škoda.
jaroslav :
28. září 2015, 01:40
Bolo to nezabudnutelne! Neda sa to vykreslit slovami.SUPR
Marcela :
6. července 2022, 22:03
Bylo mi 16 a byla jsem tam a nikdy na to nezapomenu. Byla to vážně extáze, dostaly jsme se s kamarádkou až do 2. řady. Všichni se tam chovali slušně, žádné výtržnosti, tenkrát jsme se báli nějak víc se projevit, odvázat, abychom neměli problémy s bezpečností. Byli jsme rádi, že vůbec máme možnost na takovém koncertě být.
Nela :
11. září 2023, 22:58
Byl to moc hezký koncert a Dave byl moc hezký pohledný kluk
Černá revoluce: Praha 1988 - část 1.
|
(23.7.2005)
Leckteří z nás ten koncert nezažili,a najdou se i tací,kteří jsou mladší než koncert samotný. Já sám se přiznám že jsem v té době stavěl bábovičky ve školce. Ale každý kdo tam byl... ...vypráví o tom, tak je z toho cítit jakési „posvátno“, tohle byla prostě událost, na kterou se nazapomene do konce života…Nejen kvůli hudebnímu zážitku jako takovému,ale i pro tu zvláštní atmosféru,jakou mohla v tehdejším totalitním Československu vyvolat kapela ze „zakázané části světa“….Po skončení koncertu se v českém tisku objevila spousta víceméně nadšených recenzí, ze kterých byla cítit již blížící se svoboda. Přinášíme vám je zde v nezkreslené a neupravené podobě, a tak můžete alespoň trochu přičichnout k tehdejší náladě…Za ochotné poskytnutí materiálů děkuji příbramskému DM fanclubu ULTRABONG 13. "DEPECHE MODE" (RUDÉ PRÁVO, březen 1988) Pro patnáct tisíc většinou adolescentů byl pátek 11.března 1988 v pražské Sportovní hale svátek.Ćtveřice britských muzikantů,kapela Depeche Mode,se předvedla v celé své elektronické kráse.Publiku nabídla ukázku špičkové podoby jedné z odnoží rockové hudby,tzv. techno-pop.Nic nového pod sluncem,v 70.letech se touto směsí disco a rocku proslavila skupina Kraftwerk z NSR.V pravém slova smyslu tedy Depeche Mode nepatří k průkopníkům současné populární hudby,ale na pozoruhodné úrovni provozují jeden z jejích směrů – na rozdíl například od bohapusté komerční kýčovité spekulace,kterou jsme mohli zažít v Praze a pak v Bratislavě už loni na vystoupeních Modern Talking. Vzhledem k černé módě,kterou příznivci Depeche Mode manifestují svoji „klubovou příslušnost“ ,mne, přiznám se, překvapil koncert hned dvakrát.Čistý a téměř dokonalý zvuk v prostoru haly povyšovala světelná hra na zážitek nikoli bez nádechu patetické něžnosti.Za druhé publikum během koncertu a po něm: do tváří kluků a dívek v černých baretech vepsala právě skončená podívaná a „poslyšená“ něco zcela opačného,než co jsme s rockovou hudbou obyčejně zvyklí spojovat – jakousi přístupnost,toleranci,směsici nadšení a smírného klidu.Koneckonců stojí za zaznamenání i zpráva z pondělního vydání Večerní Prahy – problémy s agresivnějšími fanoušky se týkaly doby před vystoupením,nikoliv v závěru. Všichni ti –náctiletí z pátečního večera si nejspíš budou koncert pamatovat ještě dlouho potom ,co se o Depeche Mode a vůbec o populární hudbu přestanou zajímat tak ukrutně nadšeně.
"HUDBA PRO MASY- KONEČNĚ ŽIVĚ" (SVĚT V OBRAZECH, březen 1988) O pražském koncertu britské rockové skupiny Depeche Mode (Sportovní hala PKOJF 11.března 1988 ve 20.00 hod) (poznámka pro mladší : PKOJF = Park Kultury a Oddechu Julia Fučíka) se hodně řeklo,napsalo a ještě asi napíše.Vždyť v historii tohoto hudebního žánru v Ćeskoslovensku znamenalo devadesátiminutové vystoupení čtveřice určitou revoluci.Zda vítěznou,to ukáže čas. Byli jsme svědky zvláštního (troufám si říci, že specificky Československého) úkazu.Skupina,kolem jejíž existence,podobně jako kolem jiných zahraničních interpretů,bylo u nás veřejné ticho po pěšině,jejíž desky se u nás neprodávají a videoklipy nepromítají,se setkala s obrovským zájmem mladých lidí znalých věci.Devadesát tisíc žádostí o vstupenky (kus ala 150 Kč + 10% přirážka) přišlo agentuře Pragokoncert,která vystoupení Depeche Mode v Praze zprostředkovala.Poprvé jsme měli možnost vidět na vlastní oči a slyšet na vlastní uši vystoupení interpretů,kteří nejsou ani před,ani za vrcholem své umělecké dráhy.Depeche Mode patří opravdu ve světě k tomu nejlepšímu a zároveň k tomu nejžádanějšímu. Vystoupení v Praze bylo součástí celosvětového turné,které skupina odstartovala už na podzim minulého roku po vydání dlouhohrající desky Music For the Masses.Kromě snímků z tohoto alba zazněly na koncertě i úspěšné skladby z předchozích desek Black Celebration a Some Great Reward. A zatímco sedmadvacetiletý David Gahan s mikrofonem v ruce předváděl profesionální pěveckou a taneční techniku,v nabité hale skandovali potomci těch,kteří zažili dobu,v níž byla rocková hudba zakázaným ovocem.Ti starší v publiku se mohli už jen usmívat nad vzpomínkami na časy,kdy jim dospělí nedovolovali poslouchat určité desky a nosit dlouhé vlasy.Teď si jen přáli,aby těm navýsost spokojeným sedmnáctiletým stojícím pod pódiem s transparenty v rukou někdo naopak nepřikazoval si nechat vlasy narůst.Více než třicet let naší podivné hašteřivé symbiózy s rockovou hudbou i s tím co s sebou přináší,je už snad definitivně za námi. Obavy z chování fanoušků se ukázaly jako liché.Určitá nervozita,z níž mohlo dojít k incidentům a nedorozumění,vyvěrala pouze z vědomí velké chvíle.Dovolím si tvrdit,že až tito diváci půjdou na svůj pátý šestý velký koncert,bude to v ještě větším klidu a pohodě,než když jdou do Lucerny na maturitní ples.ostatně v Maďarsku nebo Polsku,kde už si na podobné události zvykli,nemají s pořadatelskou prací při rockových koncertech dnes už žádné potíže. Koncertem Depeche Mode v Praze vystoupila naše země z periférie rockového dění.
-sin- Další díly seriálu "Černá Rrevoluce 1988" |
23 července 2005
Zpět na hlavní stránku
SLEDUJTE NÁS:
Komentáře jsou vypnuté kvůli spamu
|
Martin : |
3. ledna 2014, 09:59 |
|
Ten, kdo nezažil, nepochopí. Ten, kdo to prožil, to má v sobě navždy. Dnes se to obtížně vysvětluje, ale v období nedosažitelnosti jejich desek, klipů, plakátů, natož koncertů v běžné distribuci, jsme si to jakž takž sehnali jinak, ale za cenu velkých obětí. I tím v nás narůstala deprivace z jejich nedosažitelnosti, kterou jsme pak na koncertě v okamžiku vyventilovali. Dnes je každičká hvezdička hned na očích a zkušení manažeři musejí publicitu citlivě dávkovat, aby se pak mládež měla vůbec na co těšit. Někdy svou pozornost odvádí, pro ně destruktivním směrem, což je škoda. |
|
jaroslav : |
28. září 2015, 01:40 |
|
Bolo to nezabudnutelne! Neda sa to vykreslit slovami.SUPR |
|
Marcela : |
6. července 2022, 22:03 |
|
Bylo mi 16 a byla jsem tam a nikdy na to nezapomenu. Byla to vážně extáze, dostaly jsme se s kamarádkou až do 2. řady. Všichni se tam chovali slušně, žádné výtržnosti, tenkrát jsme se báli nějak víc se projevit, odvázat, abychom neměli problémy s bezpečností. Byli jsme rádi, že vůbec máme možnost na takovém koncertě být. |
|
Nela : |
11. září 2023, 22:58 |
|
Byl to moc hezký koncert a Dave byl moc hezký pohledný kluk |
(c)