Nahrávání byla legrace...


Dave navštívil rádio KROQ, kde spolu s moderátorem Kevinem Beanem vedli poměrně uvolněnou konverzaci. Na přetřes, jak jinak, přišlo hlavně nahrávání nového alba Depeche Mode…







Depeche Mode jsou jako velryba, každých pár let vyplavete na hladinu a pak se zase ponoříte a nikdo o vás nic neví – nikde vás nevídáme, nikde o vás není slyšet, nevíme, kde se zdržujete nebo co děláte, nic. A pak najednou, z čistajasna – bum – jste zpátky a depešácká mánie se vrací s vámi.

Dave: (směje se) No, to my se vždycky necháváme znovuobjevit. Člověk musí občas zmizet pod hladinou, aby to fungovalo.

Tak, Sounds of the Universe – o čem psal Martin, o čem jsi psal ty? O čem bude to celé album? Jaké je ústřední téma?

Dave: No, nahrávat tohle album byla, abych tak řekl, obrovská zábava.

Wow! Až tak daleko bys šel? (směje se)

Dave: No, tak samozřejmě to album má všechny prvky, které mít má, jako třeba jistou temnotu, ale ten proces samotný – to nahrávání – to byla vážně zábava. A bylo opravdu velké potěšení pracovat s Martinem. Vlastně, abych byl upřímný, se objevil ve studiu a celý den jsme se nezastavili, šlo to samo. A narozdíl od minulého alba, kdy jsem v podstatě tak nějak vešel do dveří a zakřičel „hej kluci, mám tu taky nějaké svoje písničky“, jsme tentokrát skutečně úzce spolupracovali. Byli jsme nuceni sdílet prostor a to byla opravdová změna.

Kolik jsi jich napsal pro minulé album? Dvě nebo tři?

Dave: Na minulém albu byly tři a na tomhle budou taky tři, takže si vedu celkem dobře. (směje se)

Když spolupracuješ s člověkem jako je Martin, kterého očividně respektuješ jako skladatele a kterého jsi viděl pracovat celých uplynulých 25 let, jaké to je mu nabídnout svoje vlastní písničky? Necítil ses trochu jako dítě na koberečku před tátou?

Dave: Trochu….No, vlastně hodně, abych byl upřímný. (směje se) Je to hodně zvláštní, člověk mu přinese nějakou věc „ahoj, tohle jsem sesmolil, co ty na to?“ a očekává, že jí začne opravovat. Ale tak se samozřejmě člověk zavazovat tkaničky nenaučí, musí se snažit sám.

Nezačal jsi ho třeba sledovat, když pracuje? Nesnažíš se mu nadbíhat ve snaze získat nějakou kladnou odezvu na svou práci?

Dave: No, u Martina má člověk obrovské štěstí, když se mu dostane alespoň nějaké odezvy, natožpak kladné. (směje se) Časem jsem zjistil, že to není osobní, po těch letech jsem přišel na to, že on je prostě takový. A abych byl upřímný, tak Martin byl při nahrávání tohoto alba mnohem vstřícnější, než byl kdy předtím a než bych si kdy vůbec troufal představit.

No, já se právě rozesmál, když jsi říkal, jaká byla to nahrávání legrace, protože jakkoli mám vaší kapelu rád, nikdy by mě zrovna tohle slovo ve spojení s vámi nenapadlo. To slovo mi evokuje horskou dráhu a balonky ve tvaru zvířat a vy jste koukám, právě takoví. (směje se)

Dave: No ták. (směje se) Ale my se opravdu hodně bavíme. Není to sice zrovna součástí naší hudby, která je tak trochu temná, tak ji asi vidíte, ale vždycky je v ní nějaká nadsázka, jen se musíš podívat trochu blíž. Třeba například určitě jste se museli trochu pousmát, když jste slyšeli poprvé singl Wrong, nebo se pletu?

Nepleteš, bylo to zábavné. Bylo to…WRONG! (pouští úvodní výkřik z počátku albové verze)

Dave: No ano, je to jako argument, který můžete příštích deset let používat proti komukoli nebo čemukoli.

A můžeme to použít proti tobě v tomhle rozhovoru?

Dave: Rozhodně!

Tak to je dobře. No, ten singl je skutečně výborný a já vím dobře, jak je důležité upoutat pozornost, když se skupina po nějaké době vrací na scénu. A s tímhle se vám to vážně povedlo, šokovali jste, po celém světě se o tom mluví, je to až bláznivé, bude z toho skutečný hit.

Dave: Ano a abych byl upřímný, jsem tím docela překvapen. Tuhle píseň jsme vybrali přesně z toho důvodu, o kterém jsi mluvil, protože jsme cítili, že to bude pro nás obrovská výzva. Myslím z hlediska toho, co jsme všechno dělali pro to album, všechna ta práce. Věděli jsme dobře, když jsme ten singl vybírali, že to nebude písnička, kterou by si každý pobrukoval. Na tom albu jsou jiné písničky, a je jich dost, melodické, které si spíš budou v budoucnu lidé pamatovat jako „tohle jsou DM“, ale na téhle něco je. Všichni jsme se podvědomě shodli na tom, že to bude první věc, kterou chceme pustit ven.

V počítačových technologiích je obrovský postup v možnostech, které nabízejí, umějí spoustu nových věcí, spoustu triků, které může člověk ve studiu použít. Změnil se nějak postup vytváření písniček u Depeche Mode za poslední léta nebo to děláte pořád stejně?

Dave: No, poslední dvě alba je to takové jiné, co s námi spolupracuje producent Ben Hillier. Je nám takovou stálou inspirací. Cítím to tak, že Sounds of the Universe jsou vlastně takovým návazným pokračováním toho, co jsme s ním začali při Playing the Angel. On vždycky přišel do studia s takovým svým postojem „tak jdeme na to, kluci, zapomeňte na všechno, co jste dělali předtím, teď musíme dostat to nejlepší z písniček, co tu máme – a to dá pořádnou práci a já vás donutím se do ní pustit!“ A když jsi v kapele, tak je samozřejmostí poslouchat producenta. A Ben je skvělý producent, má úžasné názory a nápady co se muziky týče, a je velmi okouzlující takovým tím anglickým způsobem.

Máš ještě to studio v New Yorku, kde jsi dělal na svých sólových albech?

Dave: Ano, tam skládám. Když jsem doma, chodím tam skoro každý den a snažím se pořád něco dělat. V tomhle jsem celkem disciplinovaný. A když se mi podaří vyplodit alespoň jeden řádek, který by mě donutil se spokojeně usmát, je to pro mě dobrý den. (směje se)

Jen řekni, že se tam utíkáš schovat, když nechceš být doma! Jako když normální lidé chodí třeba do kina. A kam se utíkáš schovat před muzikou?

Dave: Mám doma televizi. (směje se)

Tak teď bychom si dali krátkou přestávku a potom si popovídáme o Rose Bowl a o plánech na tento rok, ale třeba i o iTunes. Zatím!


DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ




rozhovor : KROQ radio
překlad : Lucish




    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


Ivan V. :

20. března 2009, 01:44     

Prodepešácké rádio KROQ nikdy nezklame. Opět jeden ze zdařilých rozhovorů, kde se pořád neomýlá jedno a to samé téma pořád dokola jako ve většině rozhovorů.


Denisa :

20. března 2009, 22:35     

To je z audio záznamu? Můžeš sem prosím dát přímej odkaz na zdroj?

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků