Martin : Změnil jsem způsob psaní


Den po tiskové konferenci v Berlíně přivítal Martin Gore belgické novináře v zbrusu novém „paláci“ Potsdamer Platz, v místech kde kdysi stála Berlínská Zeď, a kde v blízkých Hansa Studios vznikaly jejich alba v 80.letech. Vedl s nimi docela zajímavé povídání…



Kdo vzal do ruky první mobil, a zavolal ostatním že by se Depeche Mode měli dát opět do práce?

Začal jsem psát nové písničky už v roce 2007, přišlo to na mě celkem rychle. Požádal jsem našeho manažera, který žije v Los Angeles, aby si pár náčrtů přišel poslechnout. Následně kontaktoval Davida v New Yorku a Andyho v Londýně a sjednal schůzku skupiny.

Říkáš že inspirace na nové písně přišla velmi rychle. Máš pro to nějaké vysvětlení?

Důvod je jednoduchý, přestal jsem pít. Nenapil jsem se už od druhé poloviny našeho posledního turné Touring The Angel. Hodně umělců, kteří se pokoušejí vyhrát zápas se svou závislostí si myslí, že pak ztratí svojí inspiraci a nápady, když budou najednou čistí. To je omyl. Nikdy jsem nebyl takhle autorsky plodný. Dokážu se víc soustředit než v minulosti. Také způsob mého psaní se změnil. Témata nových písní se zabývají více duchovnem.

Cítíte se být v soutěži s Davidem Gahanem, který ted také píše pro Depeche Mode?

Na minulém albu (Playing The Angel) nastal trochu problém. Dave přinesl do studia patnáct písní, které nepoužil pro své sólové projekty, zatímco já jich měl oproti němu kurevsky málo. Dave si naivně myslel, že použijeme pro album Depeche Mode všechny kousky. Ale tady neexistují žádné dané kvóty, a tehdy nebylo reálné album Depeche Mode kde 50% písní bude Davidových a 50% mých. Dnes, při natáčení našeho nového alba Dave přinesl jen čtyři kousky, ale všechny byly použitelné. Myslím že bude moc rád, když využijeme všechny, ale ještě se to bude řešit. (rozhovor je z října 2008 – dnes již víme že minimálně 3 Davidovy písně budou na albu – pozn. překladatele)

Jaká je pracovní atmosféra ve studiu?

Jsou tu výkyvy nahoru či dolů, všechno to závisí na tom jak jsme pokročili s písněmi. V posledních měsících jsem se stál závislý na aukcích eBay – koupil jsem tam spoustu historických nástrojů – všechny ty Moogy atd. Každý den přišel do studia nějaký balík, a já ho rozbaloval jako o Vánocích. Nejvíc nadšení je když začneme nahrávat. V závěrečné fázi se to otočí, zabýváme se až příliš dlouho některými detaily, a to se stává obtížnější…

Kdo má poslední slovo při případném konfliktu?

Vím že mám pověst diktátora. Ale pokud jsem diktátor, tak víc je oproti mě Ben Hillier. Dokáže říct co je dobré nebo špatné. Benovo stanovisko je pro nás důležité.

Během Touring The Angel jste nosil čepici s kohoutem a peří. Od té doby vám místo „diktátor říkají spíš "muž-kuře“. Je to lepší?

No, bylo to určitě vtipnější. Když jsem třeba přišel do hotelu, ozýválo se „ko-ko-kodák“, a podobně. Bohužel, ale ted se musím vystrojit jinak, jinak by to nebylo překvapení.



zdroj : telemoustique.be

-sin-

     7 ledna 2009

    Zpět na hlavní stránku

    
SLEDUJTE NÁS:

                   


    




Komentáře (nové dole):




marv :

8. ledna 2009, 08:49     

treba bude na letosnim turne Martin za Mickeymouse!! :)


sinus :

8. ledna 2009, 08:59     

Minule asi plánoval jít za „černého anděla“ , ale moc mu to nevyšlo, někteří lidé ho pasovali na kuře :). Ted bych tipoval že bude jeho vizáž mít něco společného s vesmírem, nebo tak něco (ostatně, klidně by mohli oprášit „kosmické klávesy a planetu“ z podiové výbavy Touring The Angel…:)


medved :

8. ledna 2009, 10:48     

sem za to rád že si to Páni užívaj!


wifi :

8. ledna 2009, 13:22     

Přesně tak, vypadá to že se všichni hodili dost do pohody. Bude to parádní turné.


kikuš :

8. ledna 2009, 14:28     

zajimave, takze jsem zvedava na ty Davovy pisnicky,doufam,ze budou jen lepsi.
Jojo,chlastani skodi vsemu:)


mirca :

8. ledna 2009, 15:31     

DM nejsou Rolling Stones, aby se huntovali až do hrobu. Martin a Dave jsou dost inteligentní pánové, aby poznali kdy už jim skončilo mládí…





Přidej komentář :



Toto není spam.







Výpis všech článků




SLEDUJTE NÁS