Fletch : Setlist trochu obměníme


Depeche Mode se zakrátko zamíří do další části Evropy, a objeví se i ve Španělsku. Místní novináři (a hlavně fanoušci) se jich už nemůžou dočkat, a tak zpovídali „mluvčího“ kapely Depeche Mode – Andyho Fletchra již teď…





Myslím že vám zdraví zpěváka letos dělalo hodně starosti…

Ano, samozřejmě, i když osobně jsem měl větší obavy než Dave sám (smích). Byli jsme znepokojeni, člověk nevěděl jestli turné bude dál vůbec pokračovat, co s Davidem dál bude. Dobrá zpráva byla, že mu to našli hodně brzo.

Jak to vidíte teď?

No je to fantastické – koncerty v Jižní Americe byly velkolepé. Pro Davida prostě neexistuje nic, co by ho zastavilo! (smích)

Bude hodně změn v evropské části turné, oproti letnímu playlistu?

Ano, něco změníme, protože hrajeme opakovaně v mnoha městech. Nebude to tak drastické, změníme asi čtyři nebo pět písní. Právě vytváříme novou sestavu. U Depeche Mode je to to poněkud komplikované, protože máme dlouhou historii, ale taky chceme podporovat nové album. Za večer odehrajeme 20 písní, a každý fanoušek má svoje oblíbené…Kéž bychom mohli hrát třeba čtyři hodiny ale to fakt nejde.

Nepřemýšleli jste o tom, že odehrajete celé album naživo, jak je teď častou praxí u některých hudebníků?

Mluvili jsme o tom, ale zatím se budeme soustředit hlavně na dokončení turné. Existují alba, která by takhle mohla fungovat – třeba Violator, nebo zopakovat koncert Pasadena Rose Bowl, či snad dokonce Speak & Spell. Ale upřímně řečeno, neděláme to. Jsme teď zaměřeni na aktuální část naší kariéry. Přinejmenších v příštích několika letech to nehrozí.

Jak se snažíte vyhnout rutině, když hrajete pořád stejné písně večer co večer?

Bez rutiny nejde žádná show. Rockové turné je něco jako muzikál. Malé procento fanoušků sleduje po každém koncertě záznamy na internetu, ale když budeme hrát například v Madridu či v Barceloně, 95 procent diváků vidí show poprvé, proto je důležité promítat živě i na projekci, a vůbec všechno musí klapat. Ale ne, nenudíme se. Snažíme se každou noc vydat se zebe maximální výkon – prostě jako bychom byli fotbalový tým který má vyhrát zápas.

Jste ještě nervózní když vycházíte na jeviště?

Abych byl upřímný, kdybych nebyl nervózní, nebyl by to ten správný koncert. Adrenalin nás udržuje ve střehu, a pokud se něco pokazí, nebo dojde k technickému problému, postavíte se k tomu jak nejlépe umíte. Dave je víc nervózní než vypadá.

Jsou reakce publika v každé zemi rozdílné, nebo je to všude tak nějak standartní?

Jasně, je to rozdílné. V latinských zemích mnohem víc zpívají texty a melodie, v Německu zase tleskají jako o život, a Američané více křičí. Ale my jsme šťastní, že máme publikum jaké máme.

Nemáte nějaké oblasti kde je to obtížnější?

Ano – Británie! (smích) Pravda je, že když se vrátíte o 20–25 let zpět, bylo to všechno hodně odlišné ode dneška. Vzpomínám si na koncert kdysi v Madridu v Rock Ola, kde publikum reagovalo úplně strašně, a Dave praštil jednoho chlápka mikrofonovým stojanem. V těchto raných obdobích hrát elektroniku bylo vždy velký zápas, protože lidi jí moc nepřijímali. Teď jsme v úplně jiném postavení, je to jako splnění snu – žurnalisté nás všude vítají! (smích). Máme hodně dobré období naší kariéry.

Nedávno jste dementovali zprávu, že Dave Gahan pozdravil omylem diváky v Peru jako občany Chile. Ale při tak velkém turné, může se to někdy stát?

Ne, Dave nic takového neřekl. Vše vzniklo jen díky špatně informovanému chilskému novináři. Je to snadno ověřitelné, protože Dave nikdy neříká jméno země, ale města. Legrační na tom je, že se o nás psalo v tisku mnohem víc než kdykoliv jindy. Takový je internet – ohromná spousta článků a informací, ovšem převážně nepravdivých (smích). Dave je v tomhle hodně opatrný, a myslím že se mu to za jeho kariéru snad nikdy nestalo.

Pokud nenaplníte koncertní halu, berete to jako neúspěch?

Ani ne. Pamatujeme si, jak jsme začínali hrát v malých klubech, a postupně se to rozrůstalo po dlouhou dobu. Nemáme úplně všechny koncerty vyprodané, ale jsme na tom docela dobře. Třeba lidí v Jižní Americe byli naprosto neuvěřitelní. Nevím kolik turné ještě vůbec uděláme, protože už nám táhne na padesátku, ale pokud bychom se dostali do pozice, že bychom museli hrát v menších halách, myslím že bysme hráli. Ale řekl bych že máme tolik fanoušků mnoha generací, že pokles popularity nehrozí.

Kdo měl největší vliv na Depeche Mode?

Toho moc nebylo…Ale měli jsme to štěstí dospívat v období punku, takže něco to s náma udělalo. Stejně jako glam rock, anebo kapely typu Kraftwerk.

A jak je to dnes?

No, my moc neposloucháme novou muziku, kromě Martina. Ten nakupuje tuny CD a pořád miluje techno. Ale je fajn že existuje spousta mladých kapel, které nás uznávají.

Na vaše písně existuje nespočet předělávek. Máte nějakou oblíbenou?

Bože!:) No…možná Never Let Me Down Again od Smashing Pumpkins.

Dave v roce 2003 jel sólové turné a hrál tam i několik věcí od Depeche Mode. Jaké to pro tebe a Martina bylo?

Bylo hodně zvláštní být na jeho koncertě. Po takové době strávené na pódiu za Davem jsme ho teď viděli poprvé z druhé strany. Ale myslím si že s doprovodnou kapelou odehráli dobré verze našich písní. Davidova sólová kariéra byla jedním z hlavních důvodů, že kariéra Depeche Mode pokračovala. Dave získal potřebnou sebejistotu, a kapela se pak víc stmelila.



David Saavedra (elmundo.es)

-sin-






    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


janruzicka.dmf :

6. listopadu 2009, 22:04     

Andy mohl být rovnou konkrétní,které skladby nacvičovali…:-)
Ale nechme se překvapit,někde jsem četl,že je na co těšit !

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků