Dave: Mohl jsem být lupič v Pulp Fiction!


Dave Gahan pro italský deník Reppublica přemítal o významech nového alba, o tom co můžeme očekávat v blízké budoucnosti od kapely, ale i jen tak o životě...





Chceš revoluci Davide?

Dave: Tak to je velká otázka. V písních se spíše ptáme, obracíme se směrem k posluchači. Měli bychom se přestat nechat neustále krmit všemi těmi kecy, které mají jako jediný účel přesvědčit nás, že se máme všeho bát. Je tu až moc lidí, kteří by rádi zničili tenhle svět. My můžeme reagovat je dvěma způsoby: buďto se k tomu ničení přidáme, anebo začneme s tou revolucí - tím že se budeme snažit zajímat se o věci a o lidi okolo sebe.

Kapela U2 se rozhodla po zvolení Donalda Trumpa ještě počkat s vydáním svého alba, protože je ta událost zaskočila. Měli jste něco podobného s vaším albem Spirit?

Dave: Většinu alba jsme nahráli ještě dlouho před volbami. Ale atmosféra v Americe už byla po nějakou dobu poměrně jasná. Za celý rok 2016 jsem naposlouchal tolik nesmyslů... A to z obou názorových stran. To už se nedalo vydržet - ti lidi jsou schopní udělat úplně cokoliv, jen aby vyhráli volby. Ale záleží především na tom, co budou dělat po nich. Momentálně nevidím nic pozitivního, jen že Trump rozdělil zemi na dvě části.

Byli jste v pokušení udělat politické album?

Dave: Ne, nedokážu si představit skládat hudbu s politickým záměrem. Tohle je sbírka skladeb s určitými představami, spojenými s hudbou. Záleží na posluchači, jak tomu porozumí, a zda ho to osloví. Inspiraci, či vyvolání reakce může způsobit jakékoliv umění : obrazy, hudba, film, fotografie... Přál bych si, aby naše hudba měla podobný účinek. Aby lidi inspirovala, aby v nich vyvolala přemýšlení, uvědomění si jaké je jejich místo na tomto světě. A možná i podle toho pak i jednali. Protože v mluvení je každý dobrý, ale jen to nestačí.

Dalším významným tématem alba je spiritualita...

Dave: Ano, protože duch je to, co je v písních, to co dává věci do pohybu... Jako když někoho potkám na ulici, mluvíme spolu, a rozumíme si - v tu chvíli je mezi námi společný duch. Zažívám to když cestuju. Bude to zní jako klišé, pokud to řeknu italskému žurnalistovi : ale když jsem v Itálii, cítím tu specifického místnícho ducha - ve všem, v jídle, v lidech, v jazyce, když jdu na pódium...

Hraje v tom roli i náboženství?

Dave: Nenásleduju cestu žádného konkrétního náboženství. Jako dítě mě párkrát přiměli jít do kostela. Ale pro mě to bylo příliš dogmatické, příliš přísné, nebo mi to tak alespoň připadalo. Jako kluk jsem byl z toho spíš vyděšený, než že by mě to inspirovalo. Rozumím tomu, když někdo vyznává nějakou svou víru. Ale pro mě je nejsilnější duchovní zážitek to, když jsem ve společnosti své rodiny, a blízkých.





Jak důležitá byla spiritualita při tvé epizodě před 20 lety, kdy jsi byl velmi blízko smrti?

Dave: Neuvěřitelné, že je to už 20 let! Řekněme, že to mělo na mě velmi hluboký dopad. A dostat se z toho, a opravdu zase vstát, to zabralo spoustu času a energie, byť vděčím lidem okolo mě za velkou pomoc. Uvědomil jsem si, co je v životě opravdu důležité, a co jsem předtím nevnímal.

Co bys teď řekl svému o 20 let mladšímu já?

Dave: Řekl bych: "Chlape, neber všechno tak příliš vážně! Život je opravdu krátký, ani se nenaděješ a je pryč..." Ano, třeba loni jsem ztratil osobu, která pro mě byla velmi důležitá, Davida Bowieho. Trochu jsme se znali, protože naše dcery chodily do stejné školy. Jeho smrt pro mě znamenala také další vzkaz, abych si srovnal co opravdu od života chci. Považoval bych za velké štěstí, kdybych byl schopný stále dělat hudbu až do konce, mít stále touhu tvořit, tak jako on. Byl to celý jeho život. Kéž bych měl šanci ho ještě vidět před smrtí.

Depeche Mode jej poctili i svojí verzí písně Heroes, kterou jste zatím nepublikovali...

Dave: Ano, na podzim jsme ve studiu High Line v New Yorku odehráli session, bez publika, ale bylo to profesionálně natáčené 360 stupňovými kamerami. Odehráli jsme pět nebo šest skladeb z nového alba, a pak Heroes. Bylo to vzrušující. Doufám, že to lidé brzy budou mít možnost vidět, protože pro mě by to byl také způsob, jak mu za všechno poděkovat.

V Itálii jste měli vždy hodně následovníků. Nikdy ti nepřišla nabídka k nějaké spolupráci?

Dave: Myslím že ne, ale možná že můj manažer to ví lépe. Příležitostně jsem spolupracoval s hodně umělci, ale abych byl upřímný, jsem hodně vybíravý. Jsem rád, že jsem spolupracoval se Soulsavers na jejich posledních dvou albech, a věřím, že se zase sejdeme. A taky jsem si hodně užil naše malé turné po malých sálech, kde jsme se zastavili i v Miláně.

Co můžeme očekávat od vašeho nastávajícího turné?

Dave: Už jsme na něj nacvičovali, a v květnu začínáme v Švédsku. V setlistu bude šest nebo sedm skladeb z alba Spirit. A také si samozřejmě nedokážu představit, že bychom vynechali Enjoy The Silence, Personal Jesus, Walking In My Shoes, I Feel You... To je jako kdyby Rolling Stones nezahráli Satisfaction!

Hodně lidí říká, že tvůj tanec na jevišti připomíná Micka Jaggera.

Dave: Myslím že přebírám různé prvky od více umělců. A jasně, Mick Jagger je jedním z nich. Dává do toho pořád strašně energie, dokonce i dnes, v jeho věku. Nevím jak to dělá. Jsem si jistý, že po každé show musí absolvovat ledovou sprchu. A pak je tu David Bowie. A částečně James Brown, Nick Cave...

Nepřemýšlel jsi někdy, že by sis zahrál ve filmu?

Dave: Někdy ano. Nejvíc lituju jedné příležitosti, která se mi naskytla ještě v době, kdy jsem žil v Los Angeles, o hodně let zpátky. Navrhli mi malou roli ve filmu, který dělal tehdy ještě začínající režisér. Jmenoval se Quentin Tarantino. Jednalo o film Pulp Fiction, a o roli lupiče v restaurantu, kterou nakonec ztvárnil Tim Roth. V té době se mi občas snažili nabídnout nějakou roli. Ale většinou to nebylo nic pro mě. Ale když tak teď vzpomínám na tu nabídku, říkám si : Možná jsem to měl vzít!



-sin-


    Zpět na hlavní stránku



        


Komentáře (nové dole):


Karel :

9. dubna 2017, 22:14     

No to je škoda, že tu malou roli v Pulp Fiction nevzal,je to můj nejoblíbenější film a bylo by to hodně zajímavé vidět ho v tomhle filmu hrát.Ani si to nedokážu představit.


Jen :

10. dubna 2017, 11:50     

Taky to natáčeli v 93 roce, to měl Gahan dost jiný starosti. Vzhledově by se na to hodil.


deepspace101 :

13. dubna 2017, 00:09     

Je otázkou, jestli by to zvládl. Ta role zase není až tak miniaturní a nepodstatná, nějaký herecký talent je třeba.
Ale škoda že to nevzal, chtěla bych ho vidět hrát ve filmu.


Karel :

14. dubna 2017, 22:02     

Myslím,že by se podobou a tím co do sebe v té době cpal,hodil na roli toho borce v tom županu.

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků