Dave: Mám víru v mladou generaci


"Věřím, že naše hudba se dotýká lidských duší, jde hlouběji, pod povrch. Ti, kteří tu zkušenost zažijí, jsou s námi svázáni poutem porozumění..." říká Dave Gahan v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza...



Rok 2016 byl dobou mnoha loučení. Odešli osobnosti jako Bowie, Lemmy, Prince, a řada dalších skvělých muzikantů. Může to znamenat konec jedné éry?

Dave: Já špatně nesl hlavně odchod Davida Bowieho. Znali jsme se osobně, naše dcery chodily do stejné školy. Přemýšlel jsem o tom mnohokrát, o jeho smrti, o tom co je opravdu důležité, tedy o rodině, o přátelích, o tom, kolik času trávím bez svých blízkých, protože jsem na turné. Tyhle všechny myšlenky se mi honily hlavou, ještě než jsme přistoupili k nahrávání nové desky Depeche Mode... Ale zpět k tvojí otázce. Nejsem si jistý, jestli můžeme mluvit o konci jedné éry. Bowieho smrt způsobila, že jsem začal víc myslet na budoucnost, než na minulost. Nezabývám se tolik tím, co bylo.

Do prací na nové desce jste povolali režiséra a fotografa Antona Corbijna. Co si slibujete po vizuální stránce, chcete tímto sdělit něco, co nelze přenést hudbou?

Dave: Když jsme se s Antonem poznali, byl už uznávaným fotografem. Pomohl definovat naší vizuální stránku, to jak nás lidé vnímají. Od samého začátku měl jasnou, výraznou představu, jak převést naší hudbu do obrazu. My jsme dělali hudbu, která zněla jinak, a on se o to samé snažil u svých prvních hudebních videí, což pro něj znamenalo experimentování s novým hudebním médiem. Je to požehnání, spolupracovat s ním tolik let. S naší kapelou má nadstandartní vztahy, jsme jak staří dobří manželé.

Je pro vás tak trochu čtvrtým členem Depeche Mode?

Dave: Absolutně. On stejně jako my chápe potřebu změny, hledání nových věcí, provokování zvědavosti. Už jsme se poznali, takže v něj máme plnou důvěru. Odkýveme mu i nápady, které bysme u kteréhokoliv jiného režiséra zamítli. Jeho myšlenky a vize se neomezují pouze na videoklip, nebo obal alba, ale kombinuje všechny ty prvky v jednom celku - klipy souvisí s obrazy, s koncertní scénou...

Když s ním rozmlouváš, je to jak bys hovořil s jakýmkoliv jiným členem kapely?

Dave: Ne, to ne. Ale po těch letech jsme si vypěstovali určité porozumění. Popravdě, Martin a Andy mě vynechali z vybírání obrazů a nápadů pro hudební videa. Samozřejmě, nakonec to musí všichni odsouhlasit. A také určité etapy práce děláme my dva.

Nazvali jste vaše nové album "Spirit", čili duch...

Dave: Pro nás je to silný, výrazný název. Vystihuje nejen náladu nového alba, ale mám pocit, že se hodí i pro celou naší tvorbu. Věřím, že naše hudba se dotýká lidských duší, jde hlouběji, pod povrch. Ti, kteří tu zkušenost zažijí, jsou s námi svázáni poutem porozumění...



Je to také způsob, jak vystihnout ducha naší doby, ve které probíhá zápas mezi technologií a lidským duchem?

Dave: To slovo výborně pasuje do dnešní reality. Je to jedno z důležitých hesel, klíčových slov, které dnes mají velkou váhu: duch, sounáležitost, společenství, pokoj ducha...

Žiješ v New Yorku, ve velkém městě, které je jedno z nejživějších, neustále se měnících a dynamických míst na planetě. Opravdu si myslíš, že zde můžeš dosáhnout pokoje ducha?

Dave: Já miluju New York, protože je to naprosto uvolněné místo. V New Yorku se můžeš ztratit, rozplynout, skrýt... Tohle místo je jeden velký kotel národů, vyznání, tradic, kultur. Samozřejmě, každý si řeší své vlastní problémy, ale já New York vždycky viděl jako určitý model, jako příklad, jak by mohl fungovat moderní svět.

Moderní svět ale namísto toho spíše podléhá rozpadu, což dosvědčuje třeba Brexit...

Dave: Pro všechny bylo překvapením, jak těsně dopadlo to hlasování. Myslím že mnozí z těch, co hlasovali pro odchod z EU, si pořádně neuvědomili, co to vlastně EU je, jak funguje, a co reprezentuje. Mnozí hlasovali pod vlivem strachu, protože se jim všude říkalo, že by se měli bát. A velkou část viny za to nesou média.

Máš také strach?

Dave: Mám někdy nervy, protože jsem otec. Bojím se o svoje děti. Ale tak nějak mám víru v mladou generaci.

A jaká je v tom všem tvoje role, jako umělce?

Dave: Můžu udělat něco, co přivede lidi dohromady, něco co vytvoří komunitu. Hudba sbližuje lidi dohromady, je to triviální, ale docela pravdivé.

V jednom rozhovoru jsi hovořil o tom, že jsi v životě jenom několikrát zažil naprosto ohromující pocit z dobře odvedené práce. Jaké to je?

Dave: Je to takový pocit, kdy ze všeho okolo cítíš, že jsi ve správnou dobu na správném místě. Kdy se cítíš na vrcholu sil, fyzických i psychických. Kdy naprosto jasně chápeš smysl toho, co děláš. Je to něco jako spojení, ale nestává se to příliš často. Ale když to přijde na pódiu, je to naprosto ohromující pocit. Může se ti to stát třeba i když jdeš po ulici, ale s koncertním zážitkem se to nedá srovnat!


-sin-


    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků