Dave : Analogové nástroje dávají hudbě lidskost


Včera navštívil Dave londýnské studio radia BBC 6, aby odpovídal na otázky Steva Lamacqa, i na otázky jenž do studia posílali posluchači z celého světa. Zde je první část…









Moderátor: Ahoj, máš se dobře?

Dave: Mám se výborně, díky za optání.

Moderátor: Říkal jsi, že jsi teď každou chvilku někde jinde..Tak nějak přeskakujete mezi státy..

Dave: Ano, cestujeme teď z jedné země do druhé, věnujeme se tisku a děláme rozhovory ohledně nového alba, které brzy vyjde, a všechno teď vypadá velice dobře. Docela nás to vyčerpává, ale to je v pořádku, patří to k tomu.

Moderátor: Tak jinak byste se asi nudili..

Dave: No, rozhodně se teď do zadku nekopeme! (směje se)

Moderátor: My už jsme si pouštěli něco z nové desky. V těchto dnech to asi slýcháte často, ale v tom, co teď děláte se hodně ozývají 80.léta – neslyšíte v tom také vliv doby, kdy jste s muzikou teprve začínali?

Dave: No ano, v podstatě by se dalo říct, že odpověď na tuhle otázku je ano. Tak trochu to souvisí s tím, že pořád používáme analogové synthezátory a analogové bicí automaty. Je to něco, co jsme při vytváření nového alba tak nějak znovuobjevili. A slýchám to docela často, a souhlasím s tím, že to vnáší do hudby jakousi vřelost a lidskost. Narozdíl od dnešní moderní digitální techniky. To protože, když s tím vším pracuješ ve studiu, s těmihle starými věcmi, a snažíš se je zkombinovat, tak jsou docela nepředvídatelné a nikdy z nich nedostaneš stejný zvuk dvakrát. (směje se)

Moderátor: A máš to rád? Děláš s těmi mašinkami rád nebo si říkáš: „jéžiš, vždyť tohle už jsme dělali, není to nic nového..“ Protože na novém albu jste s nimi pracovali opravdu hodně, zní to hodně jako raní DM.

Dave: Ano, i když to zvukově mnohem kvalitnější. Jak to říct, já jsem obrovský fanda pop music, a kdykoliv dělám cokoliv, snažím se posunout ji o kus dál. A všechny tyhle analogové technologické hračičky jsme používali už před lety a nezahodili jsme je, ale začali je mixovat s akustickými nástroji, s kytarou a bicími. A dnes, myslím, zacházíme zase o kousek dál, ale nehledě na to je vždycky nejdůležitější základ té písničky. Chci říct, jakmile máš základ písničky, tak ji můžeš upravovat, jak chceš, jsi omezen jen vlastní představivostí.

Moderátor: Dnes se spousta lidí nechává inspirovat 80.léty, vrací se k nim – vzpomínáte na to období vy jako kapela? Sednete si třeba někdy nad stará alba s fotografiemi?

Dave: No, naneštěstí dnes žijeme v době internetu a člověk se dostane k ledasčemu, v tomhle například za mými dětmi docela zaostávám. Docela často se stává, že můj šestnáctiletý syn vběhne do místnosti a říká (Dave paroduje mutujícího teenagera – poslechni) : „Hej, už jsi viděl tady tuhle fotku? Koukni na ten sestřih, tati? Tyhle vlasy jsi vážně nosil? Co sis to o sobě myslel?“ (směje se) ..a tak podobně. Ale můj starší syn Jack, toho zajímá především ta hudba a pro mě má docela váhu, co si o mé muzice myslí. A o novém albu říká, že je to nejlepší věc, co jsme v posledních letech udělali.

Moderátor: Takže vždycky čekáš, až ti dají zelenou, až ti to schválí?

Dave: No, abych řekl pravdu, tak myslím, že ten šestnáctiletý by se mohl klidně starat o trochu míň. (směje se) Ale moje dcerka, letos jí bude deset, pro tu jsem ještě „tatínek“ a podle ní jsem to nejlepší od posledního alba Britney Spears. (směje se)



Moderátor: A jaké to bylo se po tak dlouhé době vrátit do studia? Protože jste byli hodně dlouho od sebe, žijete každý někde jinde. Je to jako první den ve škole po prázdninách?

Dave: Ano, je to přesně jako první den po dlouhých prázdninách. Znáš to, člověk je tak nějak roztěkaný, nedokáže si udělat pohodlí. Nedokáže se soustředit. Snaží se vnímat, co se děje kolem, ale zároveň se snaží neztratit kontakt s rodinou, nepřijít o osobní život..

Moderátor: A jak ty sis vlastně užil to volno mezi jednotlivými alby?

Dave: No, vlastně mezi dvěma posledními turné – mezi Playing the Angel a nadcházejícím turné – tak mmně ani nepřišlo, že by mezi nimi uplynula nějak zvlášť dlouhá doba. Ale z nějakého důvodu je každý návrat do studia pro nás něčím novým. Jak spolu budeme zase vycházet, jak bude fungovat spolupráce.. U každého alba si vždycky na začátku práce sedneme a ptáme se sami sebe – co ještě dokážeme udělat? Co můžeme udělat pro to, aby ta nová věc měla náležitý význam? Souvisí to s tím, čím byli Depeche Mode v minulosti, protože právě to je nám vždycky výzvou.

Moderátor: Mám takový pocit, že tentokrát jste si ve studiu užili i docela dost legrace, zdá se, že nahrávání vám šlo velmi dobře.¨

Dave: Ano, byla to velká radost pracovat zase společně. A to já neříkám příliš často. Často to totiž bývá tak trochu bitva, však víš, stalo se už hodně věcí při natáčení některých alb, ale tentokrát jsme si to opravdu užívali. Měli jsme skvělý tým – album produkoval Ben Hillier – a tak nějak všichni, kdo na tom albu pracovali, si to užívali. A hodně jsme se bavili prozkoumáváním všech těch nových přístrojů co nám chodily poštou z eBay, jak je Martin objednával.

Moderátor: Na webu je jedno video, kde jsi ty a Martin. A Martin se tam snaží hrát na kytaru mísou plnou ovoce (video zde).

Dave: Jo, to by tak odpovídalo. (směje se) Inu, my jsme vždycky zkoušeli ty nejbláznivější věci, abychom našli nové způsoby, jak dělat pop-music. A nové způsoby, jak dát písničce vždycky tu správnou atmosféru.

Moderátor: A co je ten nepodivnější hudební nástroj, jaký jste kdy použili? Třeba Radiohead kdysi použili kolo z bicyklu..

Dave: No, tak to jsme dělali dávno před tím, než Radiohead začali hrát! (směje se). No, vlastně prakticky skoro vždycky, když přijdeme do nového studia, tak se hned ptáme po kuchyni. A vždycky prohrabeme celou tu kuchyň a zkoušíme, s čím vším se dá házet, co všechno se dá rozbít..

Moderátor: Ještě mi řekni, že jste na některém albu taky hráli lžícemi..(směje se)

Dave: Doslova ne, ale určitě jsme zkoušeli nějaké lžíce házet třeba ze schodů nebo jen tak na zem a pak to nahrávali. A ačkoli mně se to nezdá zase tak dávno, tak tu mluvím o době před mnoha lety, kdy syntezátory neměly žádné bohaté banky zvuků jako dnes – v té době nezbývalo nic jiného, než třeba dát na schody pár mikrofonů, házet po nich lžíci a pak to jednoduše nahrávat na kazetovou pásku. Dnes můžeme dělat totéž, ale díky pokročilé technice mnohem snadněji.

Moderátor: Teď bych rád mluvil o novém albu. Po tom, co si pustíme váš nový singl, si popovídáme o tom albu trochu víc do hloubky, ale teď mi něco řekni právě o tom singlu – o Wrong. Když jsme si ho minulý týden pouštěli s Karren Matthews , tak říkala, že to zní jako písnička nějakého černošského automobilového gangu. Ten rytmus v té písničce jí to připomínal.

Dave: To je zajímavé, protože spousta různých lidí má na to podobný názor. S Martinem jsme do té písničky vložili hodně z r'n'b, hlavně jejich rytmy jsme se inspirovali. Tak nějak se to v tom rytmu „valí“. Chápu, co tím Karren chtěla říct, ale tak nějak bych řekl, že v tom je mnohem více než jen rap. Líp to asi vyjádřit nedokážu. Ale všeobecně v naší hudbě je taková všehochuť těhle rytmů, inspirujeme se blues, r'n'b, hlavně jejich rytmy..

Moderátor: Řekl bych, že je v tom hodně z Barryho Whitea. Hodně v tom slyším právě jeho. (Barry White byl americký černošský skladatel a zpěvák, pozn.překl.) Nyní si pustíme ten nový singl a potom se vrátíme k našemu rozhovoru tady s Davem Gahanem z Depeche Mode. A nyní Wrong!



POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ





rozhovor : BBC 6 Music
překlad : Lucish



    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


sinus :

4. března 2009, 14:24     

Podcast celého rozhovoru lze poslechnout na BBC 6 (je třeba mít real Player) : http://www.bbc­.co.uk/…teve_la­macq/


wifi :

4. března 2009, 17:00     

haha, ten mutující teenager je krásnej, ze života :)))


Helča :

4. března 2009, 17:07     

To je sice hezký,že nám dáváeš odkaz,ale ne všichni rozumějí angličtině…..Článek je jinak super:-@


sinus :

4. března 2009, 17:20     

Jasně, to je určeno spíš těm, co angličtinu zmáklou mají, a chtějí si to vychutnat „online“. Dabovat to hlasem do češtiny by ztratilo to kouzlo…:)


Lucish :

4. března 2009, 17:44     

Já myslim, že toho mutujícího teenagera by se ani nikomu nadabovat nepovedlo:-)


Ivan V. :

6. března 2009, 14:55     

:-)) Mutující teenager. Tak to bylo dobrý. Zajímavý rozhovor. Už se těším na pokračování.

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků