30 let Depeche Mode - díl 1.


Třicet let, které Depeche Mode prožili, jsou zajímavým a barvitým příběhem. Vyzkoušeli si všechno - od prvních krůčků přes výšiny slávy i hluboké propasti beznaděje, a i přes to všechno jsou stále tady. Pojďme si jejich příběh postupně převyprávět, s využitím Biografie Depeche Mode od Steva Malinse, kterou občas doplníme komentáři, či fotkami a odkazy. A tak tedy...kdysi dávno v jedné předaleké galaxii...;)





Martin Gore byl přemýšlivé a celkem štastně vyrůstající dítě. Narodil se v Dagenhamu v Essexu, 23.července 1961, v rodině běžné dělnické třídy. Jeho otec (v pozdějších letech Martin zjištuje že nevlastní), i dědeček tou dobou pracovali v místní automobilce Ford, ale časem změnil zaměstnání a přestěhoval se i s rodinou do Basildonu. Rodina byla manželka, dvě dcery Karen a Jacqueline, a (dle jeho slov) "hodné a neškodné" batole Martínek. Jejich matka Pamela si našla práci v domově důchodců.


"Jako dítě jsem byl stydlivý typ," přiznává věčně zasněný skladatel. "Zpravidla jsem něměl žádného, nebo jen velmi málo kamarádů, a většinu času jsem trávil u sebe v pokoji čtením pohádek. Úplně jsem se ztratil v pohádkových knihách - žil jsem v jiném světě. Ve škole to bylo stejné, měl jsem nedostatek sebevědomí. Učitelé jen málokdy slyšeli můj hlas."


Hlavními zájmy tohoto nesmělého a zdrženlivého dítěte byly jazyky, ve kterých vynikal, a hudba. "Když mi bylo deset, nebo tak nějak, objevil jsem v jedné mámině skříni staré rock'n'rollové singly - desky od Elvise, Chucka Berryho, Del Shannona, a pouštěl jsem si ty nahrávky znovu a znovu pořád dokola. Tehdy jsem si uvědomil, že hudba je jediná věc, která ve mě vzbuzuje opravdový zájem. A tím to všechno tak nějak začalo."

Ve třinácti se stává fanouškem glam-rocku (střed zájmu tvořili především Gary Glitter a podivínské americké duo Sparks). Tehdy dostal akustickou kytaru, a byl na ní rychlým žákem. Většinu nocí strávil cvičením akordů. Ještě jako školou povinný napsal písně "See You" a "A Photograph Of You", které později vyšly pod hlavičkou Depeche Mode. Perry Bamonte (pozdější člen The Cure), byl Martinovým spolužákem v St. Nicholas School v Basildonu, a vzpomíná na něj : "Martin byl hodně introvertní. Velmi tichý, a dobrý student."

Martin Gore tvrdí, že do 18 let nikdy moc nikam nechodil do klubů, či do popíjet. Tenhle "společenský nedostatek" pilně doháněl v pozdějších letech. Ve škole měl přítelkyni - Anne Swindell, která se právě rozešla s jiným jeho spolužákem, vychrtlým zrzavým klukem, kterému říkali Andrew Fletcher. Martin přiznává : "Byl jsem asi divné dítě - protože mě se ve škole docela líbilo. Cítil jsem se tam bezpečně, a nechtělo se mi odejít. Hrál jsem kriket za školní tým, a dosáhl dvou "A" Levels ve francouzštině a němčině. Ale v matematice jsem byl špatný."

Po odchodu z St Nicholas v roce 1979, Gore našel práci v NatWest's Clearing Bank v Londýně na Fenchurch Street. Bylo to co by kamenem dohodil od místa, kde pracoval jeho bývalý spolužák Fletch jako pojišťovák v Sun Life Insurance. Martin Gore vzpomíná, že jeho pracovní kolegové se k němu chovali skoro mateřsky, protože byl mladý a plachý. Momentálně hrál v akustickém duu Norman and The Worms, s přítelem ze školy Philipem Burdettem, který se stal známým folkovým zpěvákem v okolí Londýna. Údajně byla součástí jejich repertoáru i folková předělávka hudebního tématu jednoho z televizních seriálů ze 60.let - o klokanovi Skippy.






Nicméně, jejich hudební směr se dramaticky změnil během jedné noci, kdy se Gore objevil na vystoupení se syntezátorem Moog Prodigy. Tohle vystoupení bystře sledoval jiný z místních hudebníků - Vince Martin (který si později začal říkat Vince Clarke). Vzpomíná : "Martin Gore přišel se syntezátorem, což jsem považoval za skvělý nápad. Byl to nástroj, který nepotřeboval vlastní zesilovač - mohl se prostě rovnou strčit do PAčka."



Vince Clarke (narozen ve Woodfordu v roce 1960) byl tou dobou členem kostelního sboru Boys Brigade, a protřednictvím něj potkal jiného žáka St. Nicholas School, výše uvedeného Andrewa Fletchera. Fletch se narodil 8. července 1961. Jeho otec (inženýr), a matka (žena v domácnosti) se přestěhovali do Basildonu když byl ještě dítě. Měl bratra a dvě sestry. Připojil se k Boys Brigade, když mu bylo osm let. Prohlašoval, že chodil do kostela sedm dní v týdnu. Vince to popsal o několik let později : "Byl úplně Biblí praštěný!"
Clarke byl tak trochu samotář a měl uzavřenou povahu, zatímco jeho neklidný kamarád Fletch si užíval

dobu vyrůstání naplno, hrál fotbal, a stal se vášnivým fanouškem Chelsea, která byla koncem 60.let nejatraktivnějším londýnským klubem. Přestože Perry Bamonte vzpomíná na Fletchera jako na docela šťastné dítě, sám někdejší návštěvník kostela se vyjádřil : "Byl jsem vždycky nenapravitelný pesimista, který nikdy neviděl nic z té lepší stránky. Hodně jsem četl knížky o historii. Byl jsem přesvědčen, že jednou se stanu učitelem."

Bamonte si nepamatuje, že by Fletch jevil nějaký zvláštní zájem o muziku, dokud byl ještě na škole. "Domnívám se že nějaký zájem mít musel, ale nikdy to neprojevoval veřejně." Zatímco Clarke už jako malý hrál na hoboj, a ve svých 14 letech zjistil, že ho to táhne k pop music - třebaže to byla dost radikální změna. "První kdo mě přivedl k poslouchání muziky byli pravděpodobně Simon & Garfunkel. Udělali na mě fakt dojem - považoval jsem je za fantastické! Takže jsem se začal učit hrát na akustickou kytaru. Spolu s pár kámoši jsme dali dohromady jakousi gospel-folkovou věc, a přihlásili se do talentové soutěže. V tomhle věku si opravdu věříš, a připadáš si úžasný, a s kytarou můžete udělat pěkný zvuk téměř ihned, takže jsme si mysleli že jsme prostě skvělí. Seděli jsme a plánovali co všechno si jednou koupíme, jakmile budeme slavní...Až do té talentové soutěže. Samozřejmě, dopadli jsme hrozně! Nakonec jsme to nikdy nedotáhli dál."

Když Basildonem začal mávat punk, Clarke a Fletcher vyklízejí pole se svou sbírkou alb Beatles a Eagles, a v roce 1977 dávají dohromady duo No Romance In China. Kapela se skládala z Clarkovy kytary a zpěvu, Fletchovy basy, a (slovy zakladatele formace) : "jedné z těch krabiček Selmer Auto-Rhytm, co vydávaly ťapkavé a pleskavé rytmy bicích." V začátcích hráli skladby svých oblíbených interpretů - jako třeba I Like It od Garry and The Pacemakers, The Price Of Love od Everly Brothers, nebo song Phila Spectora - "Then She Kissed Me". Některé z těchto songů se usadily v playlistu na koncertech ještě v raných dobách Depeche Mode (eventualně Composition Of Sound).

O rok či o něco později jejich vkus trochu potemněl, a Clarke si (kupodivu) oblíbil The Cure a stal se velkým fanouškem této (tou dobou) post-punkové kapely. Perry Bamonte si vybavuje první koncert No Romance In China v basildonském klubu Double Six. Hráli tři písně, a jedna z nich byla právě Three Imaginary Boys od The Cure. Krátce poté 17-letý Fletcher opouští kostelní sbor Boys Brigade, a přátelé vzpomínají, že ho zahlédli na jednom raritním vystoupení ve Woodlands Youth Club, před bandou vesměs 14-leté mládeže.

Po pár letech se No Romance In China rozpadla, a Fletecher přesunul pozornost jinam - trávil totiž většinu času s jeho novou přítelkyní Grainne. Clarke rychle založil jinou skupinu - The Plan, s věčně nadšeným Perry Bamontem, který proplouval mnoha různými kapelami po celý svůj žvot. Clarke ovšem nebyl příliš spokojený se svou rolí "chlápka v pozadí", a preferoval spíš mít věci osobně pod kontrolou. A tak se rozhodl The Plan opustit.

Vrátil se zpět k Fletchovi, a začali s dalším projektem : Composition Of Sound, s novým členem - Martinem Gorem. V jejich první podobě byl Fletch tlačen na pozici basáka, a musel si vzít na tento nástroj půjčku 90 liber, zatímco ostatní hráli na kytary. Nicméně jakmile Clarke začal psát nové písně, on a Martin se přesunuli od kytar k jednoduchým klávesám Moog a Yamaha. Nakonec byl donucen koupit si syntezátor i Fletch. Composition Of Sound se tak stali ryze elektronickou kapelou.

"Potom co odezněl punk, tak se k nám všem začal dostávat Kraftwerk a A Certain Ratio," vzpomíná Perryho mladší bratr Daryl (o tři roky mladší než Fletcher, Clarke a Gore). "Vždycky jsem považoval tu electro/futuristickou scénu za celkem undergroundovou - třeba jako raní Human League," rozplývá se Daryl, který se začal ochomýtat okolo náčiní kapely, a na oplátku jim půjčoval nákladní auto. "Jejich singl (mluví o Human League) "Being Boiled" byl trochu avantgardní a zněl tvrdě. Líbily se mi taky nějaké věci od Some Bizzare a Gary Numana, který byl temnější než je obvyklé u umělců kteří se dostávají do hitparád."

V roce 1979 se Gary Numan zjevil jako tajemný peroxidový leader formace Tubeway Army, a obsadil No.1 v hitparádě se zamlženou, téměř mimozemskou skladbou "Are Friends Electric ?". Už v 70.letech došlo k několika jednorázovým úspěchům elektronické hudby, nejznámější byl asi singl "Autobahn" od Kraftwerk, který dosáhl v roce 1975 na 11.příčku. Avšak Gary Numan se stal první skutečnou hvězdou na poli syntezátorového popu, když přišel s následujícím singlem "Cars", vydaným již pod jeho vlastním jménem. Tímto singlem opět dobyl první příčku žebříčku Velké Británie.

Během následujících tří let se dostal pětkrát do Top 3 Albums, a dokonce se i "vloupal" do amerických Top 10. Sláva Garyho Numana sice brzy pominula, ale jeho hudba měla velký význam pro trojici Clarke/Gore/Fletcher, kterým ukázal, že je možné dostat se na vrchol hitparád i jako 21 let starý ex-punker co hraje na syntezátory.



pokračování příště

(zdroj: Depeche Mode Biography by Steve Malins)




-sin-


Celý seriál : 30 let Depeche Mode








Pridat.eu


    Zpět na hlavní stránku



     


Komentáře (nové dole):


Moogy :

12. dubna 2010, 18:37     

Dobrá práce – a dobré odkazy, ta doba začátků synthesizérů… Gary Numan rulezz! Z těch ukázek je hezky vidět co všechno ovlivnilo a zformovalo hudební směr budoucích Depeche Mode.


Sveta :

13. dubna 2010, 18:38     

Batole Martin? Neni nahodou Martin ten najstarsi zo surodencov? Inac pekny clanok :)


sinus :

13. dubna 2010, 20:34     

No však tam není nikde řečeno že by Karen a Jacqueline byly starší. Autor pochopitelně věnoval pozornost především popisu Martina :)

Přidej komentář :

Toto není spam.




Výpis všech článků